Héra: Porovnání verzí

Héra
Héra
	Héra a Prométheus - tondo attické červenofigurové kyliky - rané 5. století př. n. l. - nalezeno ve Vulci
Symboly	páv, kukačka, jeřáb, žezlo, obětní miska, granátové jablko
Sídlo	Olymp
Partner	Zeus
Rodiče	Rheia a Kronos
Sourozenci	Zeus, Hádes, Poseidon, Démétér, Hestie
Děti	Héfaistos, Áres, Hébé, Eileithýia
Římský ekvivalent	Iuno = Juno
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 4. 2024, 08:50

Lukáš (řecky Ἥρα) je nejvyšší starověká řecká bohyně, ochránkyní rodiny, patřící do olympské dvanáctky. Je sestrou a zároveň manželkou Dia a patronkou manželství a zrození. Její otec Kronos ji snědl z obavy před povstáním svých dětí.

Její kult dosáhl největšího rozmachu přibližně v letech 800 př. n. l. až do všeobecného přijetí křesťanství. Její postavení je krajně netypické, zastupuje vlastně nejvyšší bohyni (ženské pohlaví), ale přitom její moc nikoli, stejně tak se nám mýty ukazují Héru jako velmi rozporuplnou osobnost. V římském pantheonu je jejím protějškem bohyně Juno. Mezi její schopnosti patřilo měnit podobu, viděla do budoucnosti. Vládla mlhám, bouřím a bleskům. Říká se, že vládla i počasí. Na starosti měla především manželství a právě k ní se modlily manželky. Byla zároveň také velice žárlivá na svého manžela a jeho četné milenky. Například nymfu Io musel Zeus proměnit v krávu, aby ji Héra nenašla. Když zase zjistila, že bohyně Létó čeká dítě s jejím mužem, zakázala všem ostrovům, aby jí dovolily zůstat a porodit na jejich půdě.

Božský původ a vztahy k ostatním bohům

Ze třetí generace bohů se Rheie a Kronovi narodila jako první. Její bratr Zeus se podle mýtu proměnil v kukačku, svedl ji a poté si ji vzal. Porodila mu syna Aréa, toho však ani jeden z nich, stejně jako ostatní Olympané, neměli příliš v lásce. Dalším je Héfaistos, ale podle některých pověstí ho Héra zplodila sama, natruc Diovým záletům. Někdy se také zmiňuje bohyně věčného mládí Hébé a Eileithýia. O jejich otcovství není také zcela jasno. Mezi Héřiny vlastnosti rozhodně patřila žárlivost, která se projevovala k ženám, s kterými ji Zeus podvedl a pronásledovala také potomky manželova vzplanutí. Zvláště slavným se stalo její pronásledování Hérakla.

Atributy, emblémové zvíře, zobrazení

Zobrazována byla jako důstojná dáma či matka. Jejím emblémovým zvířetem byla kráva, páv, někdy kukačka a jeřáb. Mezi její atributy patřilo žezlo, obětní oheň, obětní miska, krb či granátové jablko.

Slavnosti

Heraia – novoroční slavnosti, kdy k jejímu chrámu přijížděli na voze, taženém voly. Ohňové slavnosti v Boiótii, které připomínaly obětování Plataei, Diovy milenky (slavnosti se konaly každé čtyři roky pod Olympem).

Literární prameny

Ilias, Theogonia

Externí odkazy

Slovníkové heslo Héra ve Wikislovníku
Slovníkové heslo Héré ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Héra na Wikimedia Commons
Héra na antika.avonet.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 | poznámky =
 }}
-'''Héra''' ([[starořečtina|řecky]] Ἥρα) je nejvyšší [[Starověké Řecko|starověká řecká]] [[bohyně]], ochránkyní rodiny, patřící do [[olymp]]ské dvanáctky. Je sestrou a zároveň manželkou [[Zeus|Dia]] a patronkou [[manželství]] a [[zrození]]. Její otec [[Kronos]] ji snědl z obavy před povstáním svých dětí.
+'''''Lukáš''''' ([[starořečtina|řecky]] Ἥρα) je nejvyšší [[Starověké Řecko|starověká řecká]] [[bohyně]], ochránkyní rodiny, patřící do [[olymp]]ské dvanáctky. Je sestrou a zároveň manželkou [[Zeus|Dia]] a patronkou [[manželství]] a [[zrození]]. Její otec [[Kronos]] ji snědl z obavy před povstáním svých dětí.
 Její kult dosáhl největšího rozmachu přibližně v letech [[800 př. n. l.]] až do všeobecného přijetí [[křesťanství]]. Její postavení je krajně netypické, zastupuje vlastně nejvyšší bohyni ([[ženské pohlaví]]), ale přitom její moc nikoli, stejně tak se nám mýty ukazují Héru jako velmi rozporuplnou osobnost. V římském [[pantheon]]u je jejím protějškem bohyně [[Iuno|Juno]]. Mezi její schopnosti patřilo měnit podobu, viděla do budoucnosti. Vládla [[Mlha|mlhám]], [[bouře (meteorologie)|bouřím]] a [[blesk]]ům. Říká se, že vládla i [[počasí]]. Na starosti měla především [[manželství]] a právě k ní se modlily manželky. Byla zároveň také velice žárlivá na svého manžela a jeho četné milenky. Například nymfu [[Io (mytologie)|Io]] musel Zeus proměnit v krávu, aby ji Héra nenašla. Když zase zjistila, že bohyně [[Létó]] čeká dítě s jejím mužem, zakázala všem ostrovům, aby jí dovolily zůstat a porodit na jejich půdě.