Porod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zrození)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dítě těsně po porodu

Porod je proces, kterým se z plodu stává samostatný jedinec. Je úspěšným ukončením těhotenství (u lidí) či březosti (u zvířat). U placentálních savců opouští plod dělohu matky a jsou přerušena spojení mezi mládětem a placentou (pupeční šňůra) i mezi placentou a matkou.

Další názvy[editovat | editovat zdroj]

Porod má více názvů podle živočišného druhu. U lidí se obecně nazývá také slehnutí, u některých savců vrh. U zvířat se označuje i zvláštními termíny pro jejich daný druh: kocení u koček, štěnění u fen, telení u krav, hřebení u klisen, prasení u prasnic nebo bahnění u ovcí.

Porod u člověka[editovat | editovat zdroj]

Fáze porodu[editovat | editovat zdroj]

První doba porodní: otevírací[editovat | editovat zdroj]

První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10-12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky.

V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.

Druhá doba porodní: vypuzovací[editovat | editovat zdroj]

Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v tzv. zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky). Pokud ne, mohlo by dojít k vážnému problému.

Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit a dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním.

Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.

Třetí doba porodní: porod placenty[editovat | editovat zdroj]

Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.

Komplikace[editovat | editovat zdroj]

Porod je ze své podstaty nebezpečná činnost, při které může nastat mnoho komplikací. Přirozená míra úmrtnosti při porodu (nedá se zabránit úmrtí matek), se odhaduje na 1500 úmrtí na 100 tisíc narozených dětí [1] Moderní medicína výrazně zmírnila riziko porodu. V západních zemích, jako například ve Spojených státech a ve Švédsku, je aktuální mateřská úmrtnost kolem 10 úmrtí na 100 tisíc narozených dětí.[1] V červnu 2011 měla asi jedna třetina porodů v USA nějaké komplikace, mnoho z nichž se přímo týkalo zdraví matky.[2]

Porodní komplikace mohou být ze strany matky nebo plodu, a to dlouhodobé nebo krátkodobé.

Strach z porodu[editovat | editovat zdroj]

Ženy mají strach z bolesti během porodu, strach z neznámého prostředí a strach z toho, co bude dál.[3] Strach je zvýšen díky jednoduššímu přístupu k informacím, kdy se ženy mohou dočíst o různých problémech během porodu.[3] Ženy mají z porodu strach i přes to, že statistiky potvrzují nízkou úmrtnost matek a novorozenců při porodu.[3] Podle Michaela Kalusová je ale tento strach naučený.[4] Protože podle WHO je 95 % žen dokáže porodit bez cizí pomoci, je podle ní důležité, aby se ženy nepoddávaly vnucovanému strachu, ale se svým tělem, které je na porod přizpůsobeno, pracovaly.[4]

Zvýšení podílu porodů císařským řezem[editovat | editovat zdroj]

Procento porodů císařským řezem neustále roste, nejen v Česku, ale i celosvětově.[5] V roce 1997 bylo císařským řezem narozeno 12 % dětí, v roce 2006 už to bylo téměř 19 % dětí.[5] V roce 2012 v USA rodilo císařským řezem 30 % žen, v Itálii 60 % žen a v některých brazilských porodnicích rodilo císařským řezem až 80 % žen.[6]

Zvýšení procenta porodů císařským řezem má několik příčin:

  • odložení početí do vysokého věku,[5][6]
  • zvýšení tlaku žen na porodníky na porod císařským řezem,[5]
  • při porodu koncem pánevním porodníci téměř výhradně volí císařský řez,[6]
  • šumy při monitoringu způsobující falešný poplach a následně volbu císařského řezu.[6]

Svoji roli u porodů císařským řezem hraje i to, že si čeští lékaři nechtějí kazit statistiky a bojí se porodů koncem pánevním.[7] Porod koncem pánevním je porod, při kterém musí lékař dávat větší pozor a musí rychle řešit nenadálé situace jako vzpříčení ruky či ramene dítěte v porodních cestách, a dítě vytáhnout, aby se neudusilo.[7] Pozorní lékaři by toto měli bez problémů zvládnout, ale často si jenom nechtějí přidělávat práci.[7]

Porod císařským řezem také vylepší finance nemocnicím, protože je pětinásobně dražší.[7]

Odborné termíny[editovat | editovat zdroj]

Lékařské termíny[editovat | editovat zdroj]

Právní termíny[editovat | editovat zdroj]

  • Rodný list je právní dokument popisující příbuzenské vztahy a podrobnosti narození osoby.

Další termíny[editovat | editovat zdroj]

  • Narozeniny jsou dnem na připomenutí si porodu. Je to každoroční událost založená buď na výročí data narození osoby, nebo na astrologických výpočtech času narození.
  • Základní rodina obsahuje otce, matku a sourozence.
  • Osoba je považována za nemanželské dítě, narodí-li se rodičům, kteří nejsou právoplatně oddáni.
  • Žena rodící dítě se česky nazývá rodička.
  • Objekt, který je vyčleněn pro porody, se česky nazývá porodnice.
  • Lékař, který provádí porod, se nazývá porodník.
  • Nekvalifikovaná osoba provádějící (zejména v minulosti) porody se nazývala porodní bába neboli akušérka.
  • Kvalifikovaná vysokoškolsky vzdělaná žena pracující v oblasti porodnictví se nazývá porodní asistentka, případně též dětská sestra.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VAN LERBERGHE, W.; DE BROUWERE, V. Safe Motherhood Strategies: A Review of the Evidence. Redakce De Brouwere V.. Antwerp: ITG Press, 2001. (Studies in Health Services Organisation and Policy; sv. 17). ISBN 9076070199. Kapitola Of Blind Alleys and Things That Have Worked: History's Lessons on Reducing Maternal Mortality, s. 7–33. (anglicky) 
  2. ; KOHN, D.; JOHNSON, K. Healthy Women, Healthy Babies: How health reform can improve the health of women and babies in America [online]. Trust for America's Health, June 2011 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. 
  3. a b c SINGEROVÁ, Helena. Strašák jménem porod. Vitalia.cz [online]. 22. 9. 2010. Dostupné online. ISSN 1802-8012. 
  4. a b KRBCOVÁ, Lenka. Strach z porodu je naučený. Vitalia.cz [online]. 24. 11. 2014. Dostupné online. ISSN 1802-8012. 
  5. a b c d TURČAN, Pavel. Pětina porodů je císařem, ženy nechtějí rodit přirozeně. Vitalia.cz [online]. 16. 10. 2014. Dostupné online. ISSN 1802-8012. 
  6. a b c d TOMANOVÁN, Lucie. Jsme svědky epidemie císařských řezů. Vitalia.cz [online]. 31. 8. 2012. Dostupné online. ISSN 1802-8012. 
  7. a b c d PETRÁŠOVÁ, Lenka. Císařské řezy na přání. Vitalia.cz [online]. 9. 7. 2010. Dostupné online. ISSN 1802-8012. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]