Bojkovice
| Bojkovice | |
|---|---|
 Centrum města, nově zbudované Tillichovo náměstí, v pozadí kostel svatého Vavřince | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Bojkovice |
| Obec s rozšířenou působností | Uherský Brod (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′19″ s. š., 17°48′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 403 (2024)[1] |
| Rozloha | 41,88 km²[2] |
| Nadmořská výška | 272 m n. m. |
| PSČ | 687 71 |
| Počet domů | 1 226 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 11 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Sušilova 952 687 71 Bojkovice mesto@bojkovice.cz |
| Starosta | Mgr. Petr Viceník |
| Oficiální web: www | |
  Bojkovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592048 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bojkovice (německy Bojkowitz) jsou město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 12 km východně od Uherského Brodu na řece Olšavě v údolí Bílých Karpat poblíž hranic se Slovenskem. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel. Dominanta města je hlavně zámek Nový Světlov.
Historie
[edit | edit source]Od nejstarších dob
[edit | edit source]Archeologické nálezy, konkrétně jaspisová škrabadla z hlíny místní cihelny, dokazují osídlení z dob svrchního pleistocénu asi 50 000–30 000 př. n. l. Hojnější nálezy pocházejí z doby bronzové a železné.
Vzhledem k pohraničnímu umístění Bojkovic se v okolí nalézalo velké množství vojensko-strategických sídel. Severo-východně u Rudimova leželo hradiště Gradca, které Josef Skutil datoval do starší doby bronzové (nicméně většina nálezů je ze střední doby hradištní). Právě mezi tímto hradiskem a Bojkovicemi se nachází četné mohyly, dnes známé jako slovanské, i když u nich nalezené měděné sekyrky a šperky patří starší době bronzové. Z mladší doby bronzové pocházejí sekyrky nalezené u Pitína. Jihozápadním směrem leží na strmém kopci Valy hradisko s nálezem stříbrných a měděných mincí z doby císaře Trajána.
Severně nad Bojkovicemi se nalézá Hradská niva, kde stávaly mohutné duby (k jednomu z posledních tří chodil i T. G. Masaryk – části torza jsou vystaveny např. na městském úřadu Bojkovice nebo v Národním muzeu). Vedla tudy důležitá obchodní cesta a nalézalo se zde rozsáhlé pohanské pohřebiště. Podle archeologa Ladislava Červinky spadají nejstarší žárové hroby do doby železné a mohylové hroby s velkým množstvím nálezů do doby Velkomoravské říše. Pohřební popelnice byly nalezeny i v samotných Bojkovicích, a to v ulici Cichrov, a jižně od Bojkovic.
Vznik městečka
[edit | edit source]Bojkovice jsou podle nejvíce uznávané teorie patronymickým názvem po zakladateli Bojkovi, vznik tak můžeme určit do 10., nejpozději 11. století. Vyrůstat začaly nejspíše severně nad dnešními Bojkovicemi u stezky na Hradské Nivě, každopádně to bylo na severním břehu Olšavy, na jižním totiž ležela tzv. Lucká provincie. Na severním břehu vyrostlo taktéž město Uherský Brod, které má tuto hranici v názvu. Dnešní Bojkovice (i centrum) z důvodu terénních podmínek (říční niva) leží převážně na jižní části.
První historicky zjištěný majitel byl k roku 1086 hrabě Miřeta. 9. června 1087 věnovala Eufémie Uherská, vdova po ten den zesnulém olomouckém knížeti Otovi, poplužní dvůr v Bojkovicích benediktinskému rajhradskému klášteru. Poté se prameny ztrácejí, Bojkovsko bylo pleněno Tatary, Kumány a Mátušem Čákem Trenčanským. Roku 1362 se uvádí Aleš ze Šternberka, odjinud z Bojkovic, což je dnes považováno za první historickou zmínku. Za panství Šternberků, kteří sídlili na hradě Starý Světlov, se Bojkovice asi v roce 1421 staly městečkem. Po Šternbercích má město od roku 1558 ve svém znaku osmicípou hvězdu.
Vývoj městečka
[edit | edit source]Roku 1408 měly Bojkovice svého kněze Mikuláše. Tehdejší kostel sv. Jiří stával o několik metrů výše než dnešní kostel sv. Vavřince.
Bojkovská tvrz se poprvé vzpomíná roku 1466, kdy na ní sídlil Burian z Vlčnova, a Bojkovice tak získaly na důležitosti. Ve stejném roce však vyplenil Bojkovice Matúš ze Šternberka a na Lukově, po něm také přišly uherské nájezdy. Klid a bezpečnost přinesl hrad Nový Světlov, jehož základy byly nad Bojkovicemi položeny roku 1478 Ctiborem z Landštejna, jenž zde se svým bratrem Zbyňkem již roku 1480 sídlil.
V roce 1936 založil v obci průmyslník a legionář Vítězslav Kyšer, rodák z Přistoupimi u Českého Brodu, zbrojovku s názvem Kyšer a spol. chemické a zbrojní závody Praha - Bojkovice, kterou vlastnil až do její konfiskace Němci. Po válce byla znárodněna a začleněna pod Zbrojovku Brno. Od roku 1969 má název Zeveta Bojkovice. V prvních válečných letech navrhl pro Bojkovice několik obytných domů architekt Bohuslav Fuchs.
Ve městě se nachází mimo jiné Církevní střední škola pedagogická a sociální Bojkovice.
Pamětihodnosti
[edit | edit source]
- Zámek Nový Světlov
- Muzeum Bojkovska založené roku 1932. Součástí sbírek je cenný soubor gotických dřevořezeb. Zajímavá je expozice na téma bojkovických hnutí a zaniklých řemesel (od roku 2011 sídlí v budově bývalé Obecné školy na Palackého ulici)
- Kostel sv. Vavřince je raně barokní jednolodní kostel se dvěma věžemi postavený v letech 1651–1656 Janem Křtitelem Ernou.
- Kaplička na Hradské Nivě
- Kříž na Nábřeží Svobody
- Socha svatého Floriána
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sloup se sochou Panny Marie – barokní sloup z roku 1716
- Krucifix
Osobnosti
[edit | edit source]- František Koželuha (1845–1912), římskokatolický kněz
- Vítězslav Kyšer (1898–1943), průmyslník a odbojář
- Josef Tilich (1868–1934), lékař a zakládající člen muzejního spolku
- Josef Stolařík (* 1933), volejbalista
- Jan Šabršula (1918–2015), romanista
- Jiřík Fleischer, (1939–2011), právník
- Karel Urbánek (* 1941), komunistický politik
Části města
[edit | edit source]- Bojkovice
- Bzová
- Krhov
- Přečkovice
Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Komňa a Záhorovice.[4]
Galerie
[edit | edit source]-
Železniční stanice -
Tilichovo náměstí a přilehlá Černíkova ulice
Odkazy
[edit | edit source]Reference
[edit | edit source]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 242, 653.
Literatura
[edit | edit source]- NEKUDA, Vladimír; JANÁK, Jan; MICHNA, Pavel. Uherskohradišťsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1992. 855 s. ISBN 80-85048-39-6.
Související články
[edit | edit source]- Světlovské panství
- Římskokatolická farnost Bojkovice
- Římskokatolická farnost Rudice
- SK Slovácká Viktoria Bojkovice
Externí odkazy
[edit | edit source]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bojkovice na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Bojkovice ve Wikislovníku- Bojkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.bojkovice.cz/ Oficiální stránky
- http://muzeumbojkovska.cz/ Muzeum Bojkovska
- http://www.cirkevka-bojkovice.cz/ Církevní střední škola pedagogická a sociální
- http://www.zsbojkovice.cz/ Základní škola T. G. Masaryka
- http://zus-bojkovice.cz/ Základní umělecká škola
- http://www.ddbojkovice.cz/ Dětský domov
- Muzeum Bojkovska – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2006-07-02 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online.
