Žitenice
Žitenice | |
---|---|
Kostel a zámek v Žitenicích, v pozadí Křížový vrch | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Litoměřice |
Obec s rozšířenou působností | Litoměřice (správní obvod) |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°33′19″ s. š., 14°9′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 633 (2024)[1] |
Rozloha | 13,08 km²[2] |
Nadmořská výška | 239 m n. m. |
PSČ | 411 41 |
Počet domů | 535 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Pohořanská 118 411 41 Žitenice obec |
Starostka | Erna Vaňousková |
Oficiální web: www | |
Žitenice | |
Další údaje | |
Kód obce | 565962 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žitenice jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, nacházející se tři kilometry severovýchodně od Litoměřic. V obci žije přibližně 1 600[1] obyvatel. Žitenice bývají označovány jako nejteplejší místo v Čechách.[4] [5]
Historie
[edit | edit source]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1057 – již tehdy se tu pěstovala vinná réva. V roce 1068 věnoval zdejší zboží Vratislav II. vyšehradské kapitule. Stávala tu tvrz, prvně zmiňovaná v roce 1477. Na konci 16. století ji nahradil renesanční dvoupatrový zámek se dvěma křídly do pravého úhlu, na přelomu 17. a 18. století přestavěný barokně a upravený po požáru v roce 1806. Žitenické panství se pak znovu vrátilo vyšehradskému proboštům a patřilo jim až do 20. století. Do nádvoří vede od návsi kamenná barokní brána, zdobená znakem vyšehradské kapituly z roku 1699. Do roku 2011 sloužil jako pobočka státního oblastního archivu v Litoměřicích. Byl zde uložen mj. jediný exemplář nejstarší mapy Čech, Klaudyánova mapa z roku 1518. Byla cestovní, má opačnou orientaci, jelikož tehdejší cestovatelé neznali světové strany a řídili se pouze slunečními hodinami. Ze Žitenic pochází nejstarší dochovaná gruntovní kniha.
Objekt zámku byl využíván od 50. let 20. století Státním statkem Žitenice, a proto je dnes ve velice špatném stavu. Hospodářské budovy u zámku ze druhé poloviny 17. století jsou dnes již ve zříceninách. V sousedství zámku se na okraji návsi nalézá kostel svatých Petra a Pavla, původně románský s raně gotickou věží z doby kolem roku 1300, v dnešní podobě raně barokní z doby kolem roku 1650. V roce 2005 proběhla na kostele rekonstrukce věže. V roce 1654 v barokní faře čp. 29 nad kostelem působil v letech 1787–1829 jako kněz kartograf a meteorolog dr. František Kreibich (pamětní deska). Již v roce 1791 založil v obci zemský školní dozorce, vyšehradský probošt a pozdější litoměřický biskup Ferdinand Kindermann industriální školu pro rukodělnou výrobu, jednu z nejstarších v Česku, a zvelebil i místní ovocnářství. Žitenice dodnes zdobí ještě několik srubových i brázděných lidových staveb z 18. a 19. století a také zděné domy s empírovými prvky z první poloviny 19. stol. Na zalesněném návrší nad severozápadním okrajem vsi stojí bývalá barokní loretánská kaple na Viničném vrchu z roku 1785, později upravená na vyhlídkový gloriet s dvěma arkádami v roce 1908 na lurdskou kapli s umělou jeskyní. Na návsi, u kostela i na jiných místech ve vsi a okolí je několik barokních soch a sousoší většinou z 18. století.
Přírodní poměry
[edit | edit source]Žitenice leží na jižním úpatí CHKO České středohoří severovýchodně od města Litoměřice v nadmořské výšce od 195 do 315 metrů. Součástí Žitenic jsou Pohořany a Skalice. Díky teplému podnebí se tu daří ovocným stromům a také vinné révě, oblast je známa jako místo ovocnářství a to i díky tomu, že 2 km jižně od Žitenic se koná výstava Zahrada Čech.
Žitenice bývají označovány za nejteplejší místo v Čechách.[4] Průměrná roční teplota vzduchu zde je 9,42 °C.[5] Průměrná teplota za rok 2018 byla 11,1 °C.[6]
Po odsunu německého obyvatelstva ovocnářství v Žitenicích upadlo. Ovocné sady byly postupně vytahány a rozorány. Místo sadů vznikla pole, ale kvůli svažitému terénu a sesuvu půdy, který byl způsoben vytrháním kořenů ovocných stromů, byla pole za pár let opuštěna.[zdroj?!] Jako vzpomínka na zlaté ovocnářské časy je jen třešňový sad pod Křížovou horou.
Žitenice jsou díky vybudovaným inženýrským sítím a nevelké vzdálenosti města Litoměřice vyhledávanou lokalitou pro stavbu rodinných domů. Další domy byly postaveny mezi Žitenicemi a Pohořany. Celá lokalita se nachází v CHKO České středohoří, a tak je výstavba dalších domů regulována.
Obyvatelstvo
[edit | edit source]1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 1 109 | 1 182 | 1 188 | 1 249 | 1 385 | 1 220 | 1 306 | 835 | 887 | 825 | 721 | 610 | 699 | 784 |
Domy | 190 | 212 | 229 | 239 | 264 | 273 | 286 | 243 | 282 | 234 | 228 | 248 | 255 | 275 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Skalice. |
Doprava
[edit | edit source]Spojení z Litoměřic je zajišťováno autobusovou dopravou, která má v obci tři zastávky. Obec nedisponuje železnicí, nejbližší stanicí železnice je v Litoměřicích nebo v Ploskovicích.
Kultura a sport
[edit | edit source]Každoročně se v obci koná Výstava drobného zvířectva a na ranči jezdecké závody. Žitenice mají vlastní fotbalové hřiště, na kterém hrají místní odchovanci svá mistrovská utkání. Žitenicemi vede cyklotrasa číslo 3066 vedoucí z Litoměřic z Dolního nádraží až do Velkého Března. Od roku 2005 je zde také možnost jít si zahrát paintball.
Pamětihodnosti
[edit | edit source]Ve vesnici se nachází řada kulturních památek, mezi které patří:
- kostel svatého Petra a Pavla, u kterého v letech 1667 až 1782 působili bartolomité,
- žitenický zámek, jehož podoba je výsledkem barokní přestavby starší tvrze a úprav po požáru v roce 1806,[9]
- sousoší svatého Donáta, svatého Karla Boromejského a svatého Vavřince,
- kaplička na návsi,
- socha svatého Václava,
- loretánská kaple ze druhé poloviny 17. století přestavěná na gloriet.
Mezi Litoměřicemi a Žitenicemi se nachází vrch Kočka (Sovice) (275[10] m) s výrazným skaliskem zvaným Kočka, protože při pohledu na něj sedící kočku skutečně připomíná. Její tvar vznikl postupným odlamováním při těžbě kamene.
Na Křížovém vrchu je z vrcholové vyhlídky při dobré viditelnosti možno vidět všechny vrcholy a zajímavá místa (i Žitenice) v okolí, jako například Sedlo, Hazmburk, Říp, dominantu Litoměřic Radobýl se sousedním vrchem Bídnice, dále bychom jistě mohli spatřit i nejvyšší horu Českého středohoří Milešovku nebo Lovoš u Lovosic. Na jižním svahu tohoto vrcholu lze nalézt část sjezdové trati pro horská kola, kterou zde budují místní nadšenci.
Osobnosti
[edit | edit source]- Jaroslav Macek, archivář, historik, kancléř biskupství
- Vladislav Kara, kanovník
Části obce
[edit | edit source]Galerie
[edit | edit source]-
kostel svatého Petra a Pavla
-
čedičový skalní útvar Kočka
-
hřbitov
-
Celkový pohled na Žitenice, Křížový a Liščí vrch od Litoměřic
Reference
[edit | edit source]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Pěší turistika [online]. Obecní úřad Žitenice [cit. 2019-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Česko čekají arktické dny, teploty nepůjdou nad -12 °C [online]. aktualne.cz [cit. 2012-02-03]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Annual Climatological Summary [online]. Žitenice – meteorologická stanice [cit. 2018-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-12. (anglicky)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 392, 393. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 302. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žitenice, s. 543–545.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[edit | edit source]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žitenice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Žitenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Žitenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)