Wikipedista:Horecak/Kraje:Politika

Středočeský kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Středočeského kraje

Středočeský kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel větším než 900 tisíc, díky čemuž je voleno 65 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o jedenácti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Praze, konkrétně v části Smíchov na Praze 5 na adrese Zborovská 11.

2000–2004

Petr Bendl

Historicky první volby do zastupitelstva Středočeského kraje ovládli občanští demokraté se ziskem 28,76 % hlasů. Jejich vítězství bylo záhy zpochybněno sedlčanskou buňkou ČSSD, která svá tvrzení založila na článku v místním médiu o volbách v domovu pro seniory, kde údajně sociální pracovnice předem připravily určité volební lístky, ale soud tuto stížnost odmítl. Na koalici se tedy mohli domluvit občanští demokraté se Čtyřkoalicí, stejně jako ve většině krajů. V jedenáctičlenné radě obsadila ODS šest míst a Čtyřkoalice, konkrétně však jen Unie svobody a KDU-ČSL, pět míst. Prvním hejtmanem Středočeského kraje se tak stal občanský demokrat Petr Bendl. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

16	12	6	2	2	6	21
KSČM	ČSSD	KDU	D	O	US	ODS

2004–2008

Občanští demokraté v krajských volbách v roce 2004 vítězství obhájili se ziskem 44,65 % hlasů a 32 mandátů. Jen jediný zastupitel jim chyběl k možnosti vytvořit jednobarevnou většinou vládu. Nakonec se na koalici domluvili se Čtyřkoalicí a SNK Evropskými demokraty. V opozici tak skončila pouze levice, tedy KSČM a ČSSD. Vítězná ODS obsadila v krajské radě osm křesel, dvě přenechala Čtyřkoalici a jedno SNK ED. Hejtmanem zůstal i nadále Petr Bendl. Během tohoto volebního období došlo ke kontroverzní privatizaci části krajských nemocnic. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

14	12	1	2	3	1	32
KSČM	ČSSD	S	ED	KDU	U	ODS

2008–2012

Ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 se občanským demokratům nepodařilo vítězství obhájit, získali 32,81 % hlasů, ale sociálním demokratům se je podařilo překonat s 35,16 % hlasy. Vítězná ČSSD v čele s Davidem Rathem prosazovala vznik jednobarevné menšinové vlády, kterou by tolerovali někteří zastupitelé zvolení za jiné strany. Nakonec se sociální demokraté domluvili na toleranci ze strany komunistů. Všechna místa v jedenáctičlenné radě tak obsadila sociální demokracie. Hejtmanem se stal David Rath. V květnu 2012 byl zadržen policií při přebírání úplatku, sedm milionů měl v krabici od vína. Hejtmankou se tak do podzimních voleb stala sociální demokratka Zuzana Moravčíková. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	26	4	25
KSČM	ČSSD	STAN	ODS

2012–2016

V krajských volbách 2012 sociální demokraté navzdory aféře kolem David Ratha vítězství těsně obhájili, získali 21,79 % hlasů, kdežto druhá Komunistická strana Čech a Moravy se dotahovala s 20,57 % hlasů voličů. ČSSD prosazovala vznik své jednobarevné menšinové vlády. Komunisté však trvali na přímé účasti v radě, vyjednavači se tak obrátili na občanské demokraty, kteří toleranci odmítli a odešli do opozice. Socialistům tak nezbylo nic jiného než přenechat komunistům čtyři křesla v radě, sami si jich nechali zbylých sedm. Hejtmanem se tak stal Josef Řihák. Kvůli sporům uvnitř ČSSD Řihák v roce 2014 rezignoval, nahradil ho jeho dosavadní první náměstek Miloš Petera. Místo v radě, které se po Řihákovi uvolnilo, obsadila bývalá hejtmanka Moravčíková. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

19	20	6	4	16
KSČM	ČSSD	STAN	TOP	ODS

2016–2020

V krajských volbách 2016 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 20,76 % hlasů, druzí Starostové a nezávislí obdrželi 18,43 % hlasů. Po volbách se na spolupráci domluvilo hnutí ANO 2011 s hnutím STAN. Další součástí měla být TOP 09, ale ačkoliv krajský výbor nařídil ukončit vyjednávání, tři z pěti zastupitelů koalici podpořili. Následně hnutí ANO nabídlo účast v koalici ještě občanským demokratům. Hejtmankou se stala Jaroslava Pokorná Jermanová. V radě získalo ANO a STAN po čtyřech postech, dva připadly ODS a jeden rozštěpené TOP 09. V roce 2017 koalice padla, ANO dopisem vypovědělo svým partnerům koaliční smlouvu. Původně byla zvažovaná jen výměna hnutí STAN za ČSSD, občanští demokraté by si navíc o místo v radě polepšili. ODS však chtěla mluvit ČSSD do obsazování postů, takže se menšinová koalice opřela o hlasy komunistů. Hejtmankou zůstala Jermanová. Její éra byla plná kauz, hejtmanské auto totiž využíval soukromě i její manžel, během pandemie covidu-19 také podala trestní oznámení na záchranářku, která kritizovala nedostatek roušek. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

8	11	16	15	5	10
KSČM	ČSSD	ANO	STAN	TOP	ODS

2020–2024

V krajských volbách 2020 skončilo hnutí ANO až třetí se ziskem 18,54 % hlasů. Zvítězili Starostové a nezávislí, kteří obdrželi 22,21 % hlasů, druhá ODS získala 19,77 % hlasů. Na koalici se domluvili právě STAN, ODS, Piráty a Spojenci pro Středočeský kraj, které tvořila TOP 09, hnutí HLAS a Strana zelených. Hejtmankou se stala Petra Pecková za Starosty a nezávislé, ačkoliv lídr ODS Martin Kupka získal více preferenčních hlasů. V radě obsadilo STAN a ODS čtyři místa, Pirátům připadla dvě a Spojencům pro Středočeský kraj jedno zbylé. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

15	12	1	1	18	2	16
ANO	Piráti	Z	H	STAN	T	ODS

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Středočeského kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
6 – Louny		Ivo Trešl	STAN	2020
8 – Rokycany		Pavel Karpíšek	ODS	2018
16 – Beroun		Jiří Oberfalzer	ODS	2022
18 – Příbram		Petr Štěpánek	STAN	2020
28 – Mělník		Jarmila Smotlachová	ODS	2022
29 – Litoměřice		Ladislav Chlupáč	ODS	2018
30 – Kladno		Adéla Šípová	Piráti	2020
37 – Jičín		Tomáš Czernin	TOP 09	2022
38 – Mladá Boleslav		Raduan Nwelati	ODS	2018
40 – Kutná Hora		Bohuslav Procházka	KDU-ČSL	2022
41 – Benešov		Zdeněk Hraba	STAN	2018
42 – Kolín		Pavel Kárník	STAN	2020

Jihočeský kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Jihočeského kraje

Jihočeský kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel mezi 600 a 900 tisíci, díky čemuž je voleno 55 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o jedenácti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Českých Budějovicích, konkrétně v centru poblíž řeky Malše na adrese U Zimního stadionu 2.

2000–2004

Vůbec první volby do krajských zastupitelstev v roce 2000 vyhrála Občanská demokratická strana s 25,84 % hlasů. V kraji definitivně vznikla koalice pomaleji než ve většině krajů. Vznikla koalice všech politických uskupení s výjimkou komunistů. Čtyři místa v radě zabrali občanští demokraté, další čtyři si rozdělila Čtyřkoalice, po dvou získali sociální demokraté a poslední křeslo obsadila Ivana Stráská za Sdružení nezávislých kandidátů. Není bez zajímavosti, že v roce 2017 se stala hejtmankou za ČSSD. V roce 2000 po těchto volbách se však stal hejtmanem člen ODS Jan Zahradník. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

12	8	6	6	1	1	5	16
KSČM	ČSSD	SNK	KDU	D	O	US	ODS

2004–2008

Jan Zahradník

Ve druhých volbách do krajských zastupitelstev v Česku v roce 2004 znovu zvítězili na jihu Čech občanští demokraté, oproti roku 2000 značně posílili, získali 44,19 % hlasů a k většině v zastupitelstvu jim chyběl pouhý jeden mandát. Již zpočátku se na koalici domluvili staronoví partneři, ODS a KDU-ČSL. Do jednání přizvaly i ostatní strany, s výjimkou komunistů. Nakonec se členy rady stalo ještě Sdružení nezávislých kandidátů, stejně jako v minulém volebním období. Hejtmanem zůstal Jan Zahradník. Do jedenáctičlenné rady nakonec zasedlo sedm občanských demokratů, tři lidovci a jeden člen Sdružení nezávislých kandidátů. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

12	7	3	6	27
KSČM	ČSSD	SNK	KDU	ODS

2008–2012

Ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 došlo k tzv. oranžové tsunami a stejně jako ve všech krajích vyhrála ČSSD s 33,8 % hlasů. Povolební vyjednávání dospěla k velké koalici ODS a ČSSD. Původně se měli členy rady stát i lidovci, ti ale záhy vypadli ze hry. Vznik tohoto spojenectví kritizoval tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek, ale Martin Kuba, který se stal zástupcem hejtmana, tuto koalici obhajoval. Hejtmanem se stal dosavadní starosta Nové Bystřice a sociální demokrat Jiří Zimola. V radě zasedlo sedm sociálních demokratů a čtyři občanští. Celkově v radě zasedli tři ženy. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	22	4	19
KSČM	ČSSD	KDU	ODS

2012–2016

Volby do zastupitelstev krajů v roce 2012 vyhrála stejně jako ty předešlé sociální demokracie, oslabila však na 27,99 % hlasů. Od počátku vše směřovalo k levicové koalici ČSSD a KSČM, ačkoliv sociální demokraté vyjednávali i s lidovci a hnutím Jihočeši 2012, které utvořili bývalí členové ODS v čele s Martinem Doktorem. Sociální demokraté tak získali osm míst v radě a komunisté zbylá tři. Ve funkci hejtmana pokračoval stávající hejtman Jiří Zimola. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

13	18	9	4	1	2	8
KSČM	ČSSD	J12	KDU	S	T	ODS

2016–2020

Sociální demokraté zvítězili i v krajských volbách v roce 2016, již potřetí v řadě. Tentokrát získali 22,55 % hlasů. Původní koalice nemohla dále pokračovat, počet zastupitelů by nestačil na většinu. Preferovaným koaličním partnerem sociálních demokratů se stalo hnutí ANO 2011. Tato dvě uskupení se nemohla shodnout na třetí vládní straně, ANO podporovalo spojenectví s ODS, sociální demokracie s KDU-ČSL. Nakonec vznikl kompromis, členem rady se stalo hnutí Jihočeši 2012. Hejtmanský post si udržel Jiří Zimola. V radě obsadilo ANO i sociální demokracie shodně po pěti místech, poslední člen připadl Jihočechům. Na začátku dubna 2017 se však původní koalice rozpadla kvůli odměnám v krajských nemocnicích a faktu, že právě předseda představenstva, který získal odměnu ve výši sedmi milionů korun, stavěl rekreační domy na Lipně pro Zimolu. Sociální demokraté do nové koalice přizvali lidovce, Jihočechy 2012 a koalici STAN a TOP 09. Hejtmankou se stala Ivana Stráská. Nevýhodou této koalice byla jen těsná většina, rozhodoval jen jediný hlas. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

7	15	12	5	4	1	3	8
KSČM	ČSSD	ANO	J12	KDU	S	TOP	ODS

2020–2024

O prvenství v krajských volbách 2020 soupeřilo hnutí ANO a občanští demokraté. V zastupitelstvu získali shodný počet mandátů. O 0,6 % však s 18,12 % hlasů však vyhrálo hnutí ANO. V kraji vznikla velká koalice stran bez ANO v čele s ODS. Piráti se sice pokusili sestavit koalici menších stran bez ANO a ODS, ale neuspěli. V radě zasedli tři zástupci občanských demokratů, tři zástupci koalice KDU-ČSL a TOP 09, tři sociální demokraté a dva zástupci hnutí Jihočeši 2012. Dosavadní hejtmanka Ivana Stráská o žádnou funkci neusilovala, ačkoliv její strana se stala součástí koalice. Hejtmanem se stal občanský demokrat a bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

6	12	9	4	4	5	3	12
ČSSD	ANO	Piráti	J12	KDU	STAN	TOP	ODS

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Jihočeského kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
10 – Český Krumlov		Tomáš Jirsa	ODS	2022
12 – Strakonice		Tomáš Fiala	ODS	2020
13 – Tábor		Marek Slabý	T2020	2022
14 – České Budějovice		Ladislav Faktor	nezávislý	2018
15 – Pelhřimov		Jaroslav Chalupský	Svobodní	2020
52 – Jihlava		Miloš Vystrčil	ODS	2022

Plzeňský kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Plzeňského kraje

Plzeňský kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel menším než 600 tisíc, díky čemuž je voleno 45 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o devíti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Plzni, konkrétně v části Jižní předměstí na adrese Škroupova 18.

2000–2004

Historicky první volby do zastupitelstva Plzeňského kraje v roce 2000 vyhráli občanští demokraté se ziskem 24,17 % hlasů. Na koalici se domluvili stejně jako ve většině krajů se Čtyřkoalicí, ale toto spojenectví by nestačilo na většinu, do rady tak byli přizváni ještě Nezávislí. Prvním hejtmanem Plzeňského kraje se tak stal občanský demokrat Petr Zimmermann. V devítičlenné radě zasedli celkem čtyři zástupci ODS, tři zástupci Čtyřkoalice a dva zástupci Nezávislých. Post předsedy kontrolního výboru byl nabídnut sociálním demokratům, ačkoliv se jednalo o opoziční stranu. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

11	8	5	3	1	1	3	13
KSČM	ČSSD	NEZ	KDU	D	O	US	ODS

2004–2008

V krajských volbách 2004 občanští demokraté posílili na 41,29 % hlasů. Získali 22 mandátů z celkových 45, tudíž jim k získání většiny chyběl jen jeden. Občanská demokratická strana tak navázala na spolupráci z předchozího období a do rady přizvali zástupce KDU-ČSL. Hejtmanem tak mohl zůstat občanský demokrat Petr Zimmermann. V devítičlenné krajské radě získala ODS sedm zástupců a KDU-ČSL zbylá dvě. Během tohoto volebního období se také stěhovali úředníci z nájmů do celistvého komplexu. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	8	2	3	22
KSČM	ČSSD	SNK	KDU	ODS

2008–2012

Milada Emmerová

Ve třetích volbách do zastupitelstev územně-správních krajů zvítězila na Plzeňsku sociální demokracie se ziskem 36,37 % hlasů. V Plzeňském kraji však nevznikla koalice, ČSSD vládla menšinově, přičemž se opírala o tichou podporu KSČM. Komunisté neměli ani jednoho zastupitele v radě, všech devět členů tak nominovala sociální demokracie. Komunisté získali jen post šéfa kontrolního výboru. Hejtmankou se stala Milada Emmerová, bývalá ministryně zdravotnictví. Byla první ženou v této funkci v České republice vůbec. Po zvolení do Poslanecké sněmovny ve volbách v roce 2010 na svůj mandát rezignovala. Po debatách v krajské organizaci ČSSD se jejím nástupcem stal Milan Chovanec. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

9	19	1	2	14
KSČM	ČSSD	E	KDU	ODS

2012–2016

Plzeňský kraj se v krajských volbách roku 2012 jediným, kde zvítězila ODS v čele s Jiřím Pospíšilem, její procentuální zisk činil 26,48 % hlasů. Pokusila se o vytvoření velké koalice s ČSSD ale neúspěšně. Sociální demokraté navázali na spolupráci s komunisty z předešlého volebního období, ale tentokrát došlo na vznik plnohodnotné koalice, ačkoliv krajská organizace ČSSD původně prosazovala opětovnou toleranci. Komunisté tak získali v radě dvě křesla, sociální demokraté sedm. Hejtmanem zůstal Milan Chovanec. Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 a sestavení nové vlády se Chovanec však stal ministrem vnitra, na funkci hejtmana tak po nějaké době rezignoval. Jeho nástupcem se stal Václav Šlajs. Ten byl zvolen navzdory svému působení v ČSLA během komunistického režimu. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

12	15	2	1	15
KSČM	ČSSD	ST	T	ODS

2016–2020

Krajské volby 2016 ovládlo hnutí ANO 2011, ačkoliv do krajského zastupitelstva kandidovalo poprvé, získalo 21,52 % hlasů. Na koalici se přesto domluvila druhá ČSSD s občanskými demokraty, Starosty a Patrioty a Koalicí pro Plzeňský kraj, kterou v zastupitelstvu zastupovali pouze zástupci lidovců. V radě zasedli tři zástupci ČSSD, tři zástupci ODS, dva zástupci Starostů a patriotů a jeden zástupce Koalice pro Plzeňský kraj. Hnutí ANO koalici označilo jako podvod, Andrej Babiš zkritizoval minulost nového hejtmana Bernarda ve Škodě Transportation. V roce 2020 vyvrcholily spory mezi Josefem Bernardem a jeho sociální demokracií hejtmanovým vystoupením ze strany. Bernard byl v červnu 2020 na vlastní žádost odvolán, ale nový hejtman nebyl zvolen, kraj tak do voleb formálně řídila první náměstkyně Marcela Krejsová za ODS. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

6	1	9	11	2	1	2	1	3	8	1
KSČM	S	ČSSD	ANO	P	S	KDU	S	TOP	ODS	S

2020–2024

V krajských volbách 2020 znovu zvítězilo hnutí ANO 2011 se ziskem 22,5 % hlasů. Na koalici se domluvila koalice ODS a TOP 09 s Piráty a koalicí Starostů a nezávislých s dalšími menšími uskupeními. Hejtmankou se stala občanská demokratka Ilona Mauritzová, která se stala vůbec první hejtmankou za ODS. Koalice ODS a TOP 09 získala v radě pět míst, Piráti a STAN po dvou. Na přelomu ledna a února však Starostové a nezávislí s Piráty vypověděli koaliční smlouvu, nesouhlasili s dosazením Romana Jurečka do představenstva Nemocnic Plzeňského kraje a později do představenstva Klatovské nemocnice. V nové radě tak zasedli právě tato dvě uskupení a hnutí ANO. Historicky prvním hejtmanem za Piráty se stal Rudolf Špoták. V radě obsadili dvě místa, STAN získalo tři a hnutí ANO připadly čtyři pozice. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

2	3	12	7	4	1	2	2	9	3
K	ČSSD	ANO	Piráti	STAN	Z	P	TOP	ODS	SPD

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Plzeňského kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
3 – Cheb		Miroslav Plevný	STAN	2020
7 – Plzeň-město		Daniela Kovářová	nezávislá	2022
8 – Rokycany		Pavel Karpíšek	ODS	2018
9 – Plzeň-město		Lumír Aschenbrenner	ODS	2020
11 – Domažlice		Vladislav Vilímec	ODS	2018

Karlovarský kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Karlovarského kraje

Karlovarský kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel menším než 600 tisíc, díky čemuž je voleno 45 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o devíti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Karlových Varech, konkrétně v krajském areálu na okraji města na adrese Závodní 88.

2000–2004

V prvních volbách do zastupitelstev krajů v roce 2000 zvítězila na Karlovarsku Občanská demokratická strana se ziskem 27,82 %. Druzí skončili komunisté, kteří získali 22,37 % hlasů. Na koalici se domluvily Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická. Toto spojenectví podpořil ještě Jiří Mutinský zvolený za Čtyřkoalici, konkrétně za ODA. Hejtmanem se stal občanský demokrat Josef Pavel. V radě obsadili občanští demokraté šest míst, sociální demokraté dvě. Posledním radním se stal právě Mutinský. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

12	8	3	2	2	3	15
KSČM	ČSSD	KDU	D	O	US	ODS

2004–2008

V krajských volbách v roce 2004 obhájila vítězství Občanská demokratická strana se ziskem 40,25 % hlasů. Na pokračování spolupráce se dohodla Občanská demokratická strana s Českou stranou sociálně demokratickou. Odpadlík Jiří Mutinský, který v předešlém volebním období podpořil vládu těchto dvou stran, již kandidoval za ODS. Celkově v devítičlenné krajské radě zasedlo sedm občanských demokratů a dva členové ČSSD. Hejtmanem zůstal i nadále Josef Pavel. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

12	7	3	2	21
KSČM	ČSSD	ED	KDU	ODS

2008–2012

Občanští demokraté v krajských volbách 2008 vítězství neobhájili. Z něj se mohla radovat sociální demokracie, která v kraji obdržela celkem 31,39 % hlasů. Kampaň poznamenaly kontroverzní billboardy hnutí Doktoři, na nichž byl vyobrazen hejtman Pavel s výrokem: "Volte Doktory - já už na to fakt nemám." Po volbách se na spolupráci domluvila sociální demokracie, komunisté a hnutí Doktoři. Hejtmanem se stal Josef Novotný. V radě zasedlo pět zástupců sociálních demokratů, dva zástupci komunistů a dva zástupci hnutí Doktoři. V průběhu volebního období došlo k rozpolcení hnutí Doktoři. Nepřímým důsledkem se stala změna poměrů v radě, Bereniku Podzemskou za Doktory nahradil sociální demokrat Václav Larva. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

8	16	4	5	1	2	9
KSČM	ČSSD	D	A	H	KDU	ODS

2012–2016

V krajských volbách 2012 zvítězili na Karlovarsku komunisté, kteří zvítězili se ziskem 22,98 %. Na druhém místě těsně skončili sociální demokraté, kteří získali 22,73 % hlasů. Kraj se stal posledním v republice, kde se podařilo poskládat koalici. Jak sociální demokraté, tak komunisté chtěli pět míst v radě z devíti. Shody bylo dosaženo po rozdělení funkčního období jednoho radního na polovinu mezi obě strany. Předtím se snažila ČSSD prosadit svoji menšinovou vládu tolerovanou pravicí. Tyto strany odmítly, i když jim byla nabídnuta účast v radě. Naopak předložily stejně nereálný návrh, aby ČSSD tolerovala vládu pravice. Zpočátku volebního období tak měla KSČM pět radních, ČSSD čtyři, ale hejtmanem byl sociální demokrat Josef Novotný. Kontroverze vyvolal komunistický radní pro školství Václav Sloup, proti němuž protestovali studenti i učitelé. Začátkem roku 2015 koalice padla, kraj dočasně řídila komunistka Eva Valjentová. Komunisté však byli z vlády vyšachováni, ČSSD složila vládu s pravicí. Hejtmanem byl zvolen sociální demokrat Martin Havel. ČSSD získala v radě čtyři místa, ODS a MHNHRM po dvou, zbylé místo získala koalice TOP 09 a STAN. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

14	13	4	5	3	1	5
KSČM	ČSSD	A	H	STAN	T	ODS

2016–2020

Jana Mračková Vildumetzová

V krajských volbách konaných v roce 2016 zvítězilo poměrně jasně hnutí ANO 2011, neboť získalo 22,91 % hlasů. Na koalici se domluvilo vítězné ANO s občanskými demokraty, Piráty, MHNHRM a Jaroslavem Bradáčem ze Strany práv občanů. Hejtmankou se stala členka ANO Jana Mračková Vildumetzová. V radě obsadilo ANO čtyři místa, ODS dvě, MHNHRM, Piráti a SPO, zastoupené jediným zastupitelem, který se trhl od koalice s SPD, po jednom místě. Pro Mračkovou Vildumetzovou hlasovala i velká část opozičních zastupitelů. Zajímavé je, že v zastupitelstvu zasedl rekordní podíl žen, 13 ze 45. K 1. lednu 2020 se hejtmanem stal Petr Kubis, též za ANO. Mračková Vildumetzová rezignovala kvůli svému těhotenství. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

6	1	8	13	3	3	2	1	1	1	4	2
KSČM	S	ČSSD	ANO	Piráti	H	A	K	S	T	ODS	S

2020–2024

I v krajských volbách 2020 v kraji zvítězilo hnutí ANO 2011, získalo 24,79 % hlasů. S vyjednáváním započalo hnutí ANO hned po volbách. Menší uskupení MHNHRM přizvalo do koalice všechny strany s výjimkou SPD, ale neshledalo se s úspěchem. V kraji začalo v jednání spolupracovat ANO s koalicí ODS a KDU-ČSL. Dále se vytvořil trojblok koalice STAN a TOP 09, Pirátů a Volby pro kraj s podporou hnutí Karlovaráci. Oba tyto bloky disponovaly 17 mandáty, k většině jich bylo potřeba 23. Jazýčkem na vahách se tak stalo právě MHNHRM a SNK 1. MHNHRM oznámilo odchod do opozice s argumentem, že nechce být nástrojem politikaření velkých stran. Po vyloučení hnutí ANO z jednání se vedly spory o obsazení křesla hejtmana, na něj chtěla koalice ODS a KDU-ČSL dosadit Oľgu Halákovou. Hejtmanem se nakonec stal Petr Kulhánek za hnutí STAN. V radě získalo uskupení stran kolem STAN dva mandáty, Piráti další dva, koalice ODS a lidovců též dva, MHNHRM také dva a SNK1 jedno křeslo. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

13	6	3	4	3	2	2	5	1	2	4
ANO	Piráti	SN1	H	KV	A	K	S	T	O	S

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Karlovarského kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
1 – Karlovy Vary		Věra Procházková	ANO 2011	2022
2 – Sokolov		Miroslav Balatka	STAN	2018
3 – Cheb		Miroslav Plevný	STAN	2020

Ústecký kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Ústeckého kraje

Ústecký kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel mezi 600 a 900 tisíci, díky čemuž je voleno 55 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o jedenácti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Ústí nad Labem, konkrétně poblíž Mírového náměstí na adrese Velká Hradební 48.

2000–2004

Ústecký kraj se stal jediným, kde v krajských volbách v roce 2000 zvítězili komunisté, a to s 28,22 % hlasů, v radě kraje ale nezasedli. Během ustavujícího jednání zastupitelstva sice navrhli svého kandidáta Vlastimila Balína, kterého podpořili jen jeho spolustraníci. Občanští demokraté, kteří se umístili jako druzí s 26,75 % hlasů, prosazovali vznik velké koalice všech stran mimo komunistů. Kvůli sporům o obsazení míst v radě mezi ČSSD a Čtyřkoalicí, však vznikla velká koalice občanských a sociálních demokratů, která disponovala jen těsnou většinou jednoho hlasu. Hejtmanem se stal Jiří Šulc z ODS, jeho statutárním zástupcem se stal sociální demokrat Jaroslav Foldyna. Celkově ODS obsadila v radě 6 míst a ČSSD 5 míst. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

18	11	3	1	1	4	17
KSČM	ČSSD	KDU	D	O	US	ODS

2004–2008

Občanským demokratům by po krajských volbách v roce 2004 těsně stačilo 39,62 % hlasů a 28 mandátů na jednobarevnou vládu bez koaličního partnera. Navzdory této realitě se rozhodli pokračovat ve velké koalici se sociálními demokraty. Těm však nabídli velmi nevýhodné podmínky, navzdory tomu, že přibližný poměr jejich zástupců v zastupitelstvu byl 3:1, ODS trvala jen na jednom místě v jedenáctičlenné radě pro zástupce ČSSD. Ti po vypjatých jednáních dohodu schválili. Hejtmanem zůstal Jiří Šulc. Ústecký kraj se stejně jako v prvních volbách stal krajem, kde bylo vedení zvoleno nejpozději. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

17	10	28
KSČM	ČSSD	ODS

2008–2012

Krajské volby v roce 2008 ovládla sociální demokracie se 32,78 % hlasy. Z jednání vzešla staronová koalice ČSSD a ODS. Vzhledem k drtivému vítězství sociálních demokratů se role obrátily a hejtmankou se stala Jana Vaňhová z ČSSD. Sociální demokraté v radě obsadili sedm míst, občanští tři a poslední místo připadlo Mirku Bernasovi, který byl sice zvolen za hnutí Severočeši.cz, ale později jejich řady opustil. Do poslední chvíle se spekulovalo, že by část ČSSD, která nesouhlasila s velkou koalicí, mohla s Jaroslavem Foldynou v čele prosadit koalici s hnutím Severočeši.cz a komunisty. Občanští demokraté zmiňovali možnost vzniku této koalice za jeden z důvodu pro jejich spojenectví s ČSSD. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

12	22	8	13
KSČM	ČSSD	S.cz	ODS

2012–2016

Oldřich Bubeníček

Volby do zastupitelstev krajů v roce 2012 ovládli na Ústecku komunisté s 25,26 % hlasů. Strany dosavadní koalice, ČSSD a ODS, prudce oslabily. Výsledky voleb ovlivnila i probíhající kauza ROP Severozápad. Ačkoliv průzkumy předvídaly, že by se do zastupitelstva měla dostat TOP 09, zůstala těsně pod pětiprocentní hranicí, podobně jako extremistická DSSS. Hlasy TOP 09 ubralo uskupení PRO! kraj zahrnující Stranu zelených a MHNHRM. Na koalici se domluvily KSČM a ČSSD. Prvním komunistickým hejtmanem po sametové revoluci se stal Oldřich Bubeníček. Ve volbě ho podpořilo i hnutí Severočeši.cz, ačkoliv se nestalo součástí koalice. Komunisté získali v radě šest křesel a sociální demokraté pět. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

20	13	9	4	2	7
KSČM	ČSSD	S.cz	SZ	H	ODS

2016–2020

Volbám do krajských zastupitelstev v roce 2016 stejně jako ve většině republiky dominovalo s 23,24 % hlasů hnutí ANO 2011. Strany dosavadní koalice, KSČM a ČSSD ztratily většinu. Hnutí Severočeši.cz, které bylo v uplynulém volebním období třetím nejsilnějším klubem, vůbec nekandidovalo kvůli vyškrtnutí všech kandidátů z kandidátní listiny místopředsedkyní Hanou Jeníčkovou. Jiná část tohoto hnutí tento krok označila za mstu a u soudu se neúspěšně snažili domoci opakování voleb. Po volbách se začalo uvažovat o dvou variantách koalic, a to KSČM s hnutím ANO a KSČM s ČSSD a koalicí SPD-SPO. Komunisté upřednostnili druhou možnost, jejíž nevýhodou byla většina jednoho mandátu. V radě obsadili šest míst, čtyři přenechali sociální demokracii a jedno koalici SPD a SPO. Hejtmanský post obhájil Oldřich Bubeníček. I po těchto volbách byla na Ústecku dojednána koalice až jako poslední ze všech krajů. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

13	3	10	20	7	2
KSČM	SPO	ČSSD	ANO	ODS	S

2020–2024

Hnutí ANO obhájilo v krajských volbách 2020 své vítězství s 25,88 % hlasů. Komunistický hejtman Oldřich Bubeníček už mandát neobhajoval, jeho strana také zaznamenala velký propad. Sociální demokraté se vůbec do krajského zastupitelstva nedostali, někteří bývalí členové však kandidovali za uskupení Ústecké fórum občanů a ProMost. Původně průběh vyjednávání naznačoval koalici hnutí ANO, ODS a STAN. Hnutí ANO následně obvinilo STAN z jednání za jejich zády, proto se členy koalice stalo uskupení zahrnující členy Zelených, TOP 09, JsmePRO! a SNK-ED. Hejtmanem se stal Jan Schiller z hnutí ANO, které obsadilo celkem pět míst v radě, ODS získala čtyři a dříve zmiňovaná koalice dvě. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

4	17	2	2	6	7	1	1	1	1	8	5
KSČM	ANO	UF	PM	Piráti	STAN	Z	P	E	T	ODS	SPD

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Ústeckého kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
4 – Most		Jan Paparega	ProMost	2022
5 – Chomutov		Přemysl Rabas	SEN 21	2018
6 – Louny		Ivo Trešl	STAN	2020
29 – Litoměřice		Ladislav Chlupáč	ODS	2018
31 – Ústí nad Labem		Martin Krsek	SEN 21	2022
32 – Teplice		Hynek Hanza	ODS	2020
33 – Děčín		Zbyněk Linhart	STAN	2020

Liberecký kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Libereckého kraje

Liberecký kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel menším než 600 tisíc, díky čemuž je voleno 45 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o devíti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Liberci, konkrétně v části Perštýn na adrese U Jezu 2a.

2000–2004

V prvních volbách do krajského zastupitelstva Libereckého kraje v roce 2000 zvítězila Občanská demokratická strana, která získala 24,81 % hlasů. Spolupráce jen dvou uskupení, a to vítězné ODS a Čtyřkoalice by na většinu nestačila. Do vlády tak byli přizváni ještě sociální demokraté. Koaliční smlouva stanovila i složení devítičlenné rady, občanští demokraté mohli obsadit čtyři pozice, Čtyřkoalice tři a sociální demokracie dvě. Prvním hejtmanem Libereckého kraje se tak stal Pavel Pavlík, lídr ODS v kraji. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

9	7	3	5	3	1	1	3	13
KSČM	ČSSD	NEZ	OS	KDU	D	O	US	ODS

2004–2008

V následujících krajských volbách konaných v roce 2004 se podařilo občanským demokratům vítězství obhájit, její procentuální zisk byl k tomu výrazně vyšší, konkrétně činil jejich zisk 36,05 %. Na koalici se domluvily dva tradiční rivalové, ODS a ČSSD. Občanští demokraté, jako vítězové voleb, obsadili v radě šest pozic, kdežto sociální demokraté získali jen zbylá tři. Dosavadní hejtman Pavlík funkci neobhajoval, místo něj tak nastoupil nový lídr ODS v kraji Petr Skokan. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	6	7	22
KSČM	ČSSD	OS	ODS

2008–2012

Vzhledem k situaci v celostátní politice se v krajských volbách 2008 nepodařilo občanským demokratům zvítězit. Na prvním místě se umístili sociální demokraté se ziskem 39,87 % hlasů. Nejprve vše nasvědčovalo vzniku trojkoalice sociálních demokratů, Strany pro otevřenou společnost a Starostů pro Liberecký kraj. Později však sociální demokracie přišla s podmínkou, že by vládu měli tiše podporovat i komunisté, ačkoliv by koalice měla pohodlnou většinu i bez nich. SLK tento návrh odmítli a odešli společně s ODS do opozičních lavic. Sociální demokraté také chtěli prosadit svoji menšinovou vládu podporovanou širokým politickým spektrem. V radě zasedlo osm zástupců sociálních demokratů a jedna zástupkyně Strany pro otevřenou společnost. Hejtmanem se stal sociální demokrat Stanislav Eichler. Zvláštností volby se stal její veřejný, nikoliv tajný charakter. Tato podoba se nelíbila opozici, která oponovala fakty, že se vždy v Libereckém kraji i v současnosti v těch ostatních hlasuje tajně. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

8	15	3	7	12
KSČM	ČSSD	OS	SLK	ODS

2012–2016

Martin Půta

V krajských volbách 2012 se ziskem 22,21 % hlasů zvítězilo uskupení Starostové pro Liberecký kraj. Vítězné hnutí Starostové pro Liberecký kraj nejprve chtělo uzavřít koalici se Změnou pro Liberecký kraj, přičemž jejich kandidátka zahrnovala kromě samotného hnutí i zástupce Strany zelených, a pátou ODS. Kvůli antipatiím Změny a ODS však nakonec vznikla koalice složená jen ze Starostů a Změny. Koalice měla v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu jen nejtěsnější většinu. V radě zasedlo pět zástupců Starostů pro Liberecký kraj a čtyři zástupci Změny pro Liberecký kraj, všichni radní byli neuvolnění. Hejtmanem se stal Martin Půta. Vládnoucí koalice nevydržela celé funkční období. Po návrhu SLK byla odvolána náměstkyně Zuzana Kocumová za Změnu. Tímto krokem koalice ztratila většinu. Novou krajskou koalici tak sestavili Starostové, část zastupitelů za Změnu pro Liberecký kraj a ČSSD. Hejtmanem zůstal Martin Půta. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	7	5	5	13	5
KSČM	ČSSD	SZ	Z	SLK	ODS

2016–2020

Vítězství v krajských volbách v roce 2016 obhájili Starostové pro Liberecký kraj se ziskem 32,35 % hlasů. Po předchozím volebním období, v němž kraji vládla křehká koalice s těsnou většinou, tentokrát vznikla dosud nejsilnější vládnoucí koalice. Jejími členy se kromě vítězných Starostů stalo také hnutí ANO 2011, Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická. celkově měla koalice 35 zastupitelů z 45. Hejtmanem zastupitelé podruhé zvolili Martina Půtu. V krajské radě měli Starostové pět zástupců, hnutí ANO dva a zbylé dvě koaliční strany po jednom zástupci. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

4	1	4	9	2	2	18	4	1
KSČM	S	ČSSD	ANO	Z	Z	SLK	ODS	S

2020–2024

Starostům pro Liberecký kraj se vítězství podařilo obhájit i potřetí, v krajských volbách v roce 2020 získali 38,57 % hlasů. SLK tak chyběl jediný mandát k nadpoloviční většině v zastupitelstvu. Toto hnutí se vymezovalo od hnutí ANO 2011 i SPD. V úvahu tak připadli Piráti a občanští demokraté. Kdyby však tyto strany odmítly, obrátilo by se právě na ANO. Občanským demokratům i Pirátům bylo nabídnuto po dvou postech v radě. Tyto strany nabídku SLK přijaly, vítěznému uskupení tak připadlo zbylých pět míst v radě. Hejtmanem zůstal i nadále Martin Půta. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	5	22	5	3
ANO	Piráti	SLK	ODS	SPD

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Libereckého kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
34 – Liberec		Michael Canov	SLK	2022
35 – Jablonec nad Nisou		Jaroslav Zeman	ODS	2018
36 – Česká Lípa		Jiří Vosecký	SLK	2020
38 – Mladá Boleslav		Raduan Nwelati	ODS	2018

Královéhradecký kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Královéhradeckého kraje

Královéhradecký kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel menším než 600 tisíc, díky čemuž je voleno 45 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o devíti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Hradci Králové, konkrétně poblíž katedrály sv. Ducha na adrese Pivovarské náměstí 1245.

2000–2004

Ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2000 vyhrála Občanská demokratická strana s 26,85 % hlasů. Náskok před Čtyřkoalicí však činil pouze 0,62 %. Záhy po volbách musely být přepočítány neplatné volební lístky kvůli stížnosti České strany národně sociální a Nezávislých, ale pochybení zjištěna nebyla. Stejně jako ve většině krajů zde vznikla koalice ODS a Čtyřkoalice. Historicky prvním hejtmanem Královéhradeckého kraje se stal občanský demokrat Pavel Bradík. Čtyři místa v radě obsadila právě ODS, ale navzdory nižšímu počtu hlasů získala Čtyřkoalice více radních, konkrétně tedy pět. Zajímavostí je, že nový hejtman při úvodním projevu zaměnil Masarykova slova a mylně prohlásil, že je třeba více mluvit a méně jednat. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	7	6	1	1	6	14
KSČM	ČSSD	KDU-ČSL	D	O	US	ODS

2004–2008

V krajských volbách v roce 2004 obhájila vítězství Občanská demokratická strana, tentokrát s 39,88 % hlasů, díky čemuž ji chyběly jen tři dva další mandáty k těsné většině. Občanští demokraté chtěli původně vyjednávat se všemi subjekty v zastupitelstvu kromě komunistů, následně se však domluvili pouze se Sdružením nezávislých kandidátů. V hejtmanské funkci tak mohl pokračovat Pavel Bradík. V devítičlenné radě pak zasedlo sedm občanských demokratů a tři dva politici za SNK. Během tohoto volebního období začala stavba Regiocentra, oprava pivovaru, do něhož se nově přestěhoval krajský úřad. Výstavba byla zaplacena z leasingu, kraj následně musel začít splácet 1,9 miliardy korun. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

8	6	1	1	3	5	21
KSČM	ČSSD	O	V	SNK	KDU-ČSL	ODS

2008–2012

Lubomír Franc

Občanští demokraté ve volbách do krajských zastupitelstev 2008 značně ztratili, a to nejen v Královéhradeckém kraji. Stejně jako v ostatních regionech, zde vyhrála sociální demokracie, získala 31,94 % hlasů. Na koalici se domluvila s Koalicí pro Královéhradecký kraj složenou z KDU-ČSL a menších lokálních stran, třetím partnerem se stali SNK Evropští demokraté. Na programu se strany shodly, menší rozpory se vedly okolo obsazení funkcí. ČSSD nakonec obsadila šest míst v radě, lidovci získali dva a SNK ED zbývající jedno. Hejtmanem se stal sociální demokrat Lubomír Franc. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

7	18	3	4	13
KSČM	ČSSD	ED	KDU	ODS

2012–2016

Sociální demokraté vítězství v krajských volbách 2012 sice obhájili, ale s výraznou ztrátou hlasů, získali jen 19,73 % hlasů a na záda jim dýchala Komunistická strana Čech a Moravy s 19,39 % hlasů. Stejně jako v dalších krajích vznikla koalice ČSSD a KSČM. Disponovala však jen velmi těsnou většinou jednoho hlasu, jeden zastupitel za ČSSD navíc odmítal koalici podpořit. Navzdory malému rozdílu mezi sociálními demokraty a komunisty činil poměr radních 2:1 pro ČSSD. Hejtmanem zůstal Lubomír Franc. Sociální demokraté získali šest radních a komunisté tři. Původně byla ve hře i koalice ČSSD s lidovci. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

11	12	1	4	4	6	1	6
KSČM	ČSSD	V	STAN	VČ	KDU-ČSL	T	ODS

2016–2020

V krajských volbách v roce 2016 zvítězilo na Hradecku hnutí ANO 2011 s více než čtvrtinou hlasů, konkrétně získalo 25,18 %. Navzdory vítězství tohoto uskupení začali o koalici jednat zástupci ČSSD, ODS, TOP 09, koalice Starostů a Východočechů a v neposlední řadě též Koalice pro Královéhradecký kraj složené z KDU-ČSL, Hradeckého demokratického klubu a Volby pro město. ANO tato jednání označilo za jeden z největších podvodů na voliče od roku 2000 a neúspěšně se pokusilo uzavřít vlastní koalici. Výsledná podoba byla oznámena již pět hodin po uzavření volebních místností, jednání tak proběhla velmi rychle. Hejtmanem se stal Jiří Štěpán, což splnilo podmínku občanských demokratů, aby ČSSD do funkcí nominovala nové bezproblémové lidi. V radě zasedli dva zástupci ČSSD, dva ODS, dva Koalice pro Královéhradecký kraj, dva Starostů a Východočechů a jeden za TOP 09. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

4	1	6	13	2	1	2	1	4	1	4	5	1
KSČM	S	ČSSD	ANO	VČ	P	ST	Z	KDU	H	TOP 09	ODS	S

2020–2024

Hnutí ANO vítězství neobhájilo, ve volbách do královéhradeckého krajského zastupitelstva v roce 2020 zvítězila koalice ODS, STAN a Východočechů s 23,53 % hlasů. Jednou ze zvažovaných koalic bylo levicové spojenectví hnutí ANO, Pirátů a koalice Spolu pro kraj složené z ČSSD a Strany zelených. ANO nabídlo lídrovi Pirátů Pavlovi Bulíčkovi hejtmanský post, ale Piráti dali přednost koalici bez ANO. Ta se skládala z koalice ODS, STAN a Východočechů, Koalice pro Královéhradecký kraj, která zahrnovala KDU-ČSL, Volbu pro město a Nestraníků, Pirátů a posledním článkem se stali Spojenci pro Královéhradecký kraj složení z TOP 09, Hradeckého demokratického klubu a Liberálně ekologické strany. Hejtmanem se stal Martin Červíček. V radě zasedli čtyři radní vítězné koalice (ODS, STAN a Východočeši) včetně hejtmana, tři Piráti a po jednom místě získaly zbylé koalice. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

4	12	3	7	3	4	2	2	6	2
ČSSD	ANO	VČ	Piráti	ST	KDU	H	T	ODS	SPD

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Královéhradeckého kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
37 – Jičín		Tomáš Czernin	TOP 09	2022
39 – Trutnov		Jan Sobotka	STAN	2020
43 – Pardubice		Miluše Horská	KDU-ČSL	2022
45 – Hradec Králové		Jan Holásek	HDK	2020
47 – Náchod		Martin Červíček	ODS	2018
48 – Rychnov nad Kněžnou		Jan Grulich	TOP 09	2020

Pardubický kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Pardubického kraje

Pardubický kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel menším než 600 tisíc, díky čemuž je voleno 45 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o devíti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Pardubicích, konkrétně v části Staré Město na adrese Komenského náměstí 125.

2000–2004

Pardubický kraj se v krajských volbách v roce 2000 stal jedním z těch, kde zvítězila Čtyřkoalice, její zisk konkrétně činil 29,37 % hlasů. Na koalici se domluvila stejně jako ve většině krajů s Občanskou demokratickou stranou. Hejtmanem se stal Roman Línek za KDU-ČSL, která byla součástí Čtyřkoalice. V devítičlenné radě obsadila vítězná Čtyřkoalice celkem pět míst, občanští demokraté ostatní čtyři. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

9	7	2	5	1	2	7	12
KSČM	ČSSD	OS	KDU-ČSL	D	O	US	ODS

2004–2008

Ve volbách do krajských zastupitelstev 2004 zvítězila Občanská demokratická strana se ziskem 34,45 % hlasů. Na koalici se občanští demokraté domluvili s druhou Koalicí pro Pardubický kraj, která navazovala na Čtyřkoalici, neboť se skládala z lidovců a Unie svobody. ODS však získala více hlasů, tudíž jí připadla pozice hejtmana, tím se stal Michal Rabas. Zachován byl i poměr křesel v radě, jen se obrátil. Občanští demokraté měli pět radních a Koalice pro Pardubický kraj čtyři. Během volebního období se u hejtmana projevilo nádorové onemocnění. Po velkou část volebního období ho tak zastupoval první náměstek a bývalý hejtman Roman Línek, poprvé od ledna 2006. Ačkoliv se Rabas v říjnu 2006 do funkce vrátil, v prosinci musel vzhledem ke svému stavu opět odejít. V listopadu 2007 zemřel. Línkovi bylo nabídnuto křeslo ministra pro místní rozvoj, ale právě kvůli situaci v Pardubickém kraji jej odmítl. V únoru 2008 byl hejtmanem zvolen občanský demokrat Ivo Toman, ve volbě ho podpořila i většina komunistů, získal 43 ze 45 možných. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

9	6	7	5	18
KSČM	ČSSD	KDU-ČSL	US	ODS

2008–2012

V krajských volbách 2008 zvítězili na Pardubicku sociální demokraté se ziskem 35,73 %. Na koalici se domluvila vítězná sociální demokracie s Koalicí pro Pardubický kraj, která zahrnovala KDU-ČSL, SNK ED a Nestraníky. Hejtmanem se stal Radko Martínek. ČSSD v radě získala šest křesel, Koalice pro Pardubický kraj tři. Není bez zajímavosti, že velká část radních i zastupitelů byli v politice absolutními nováčky. Aby získali zkušenosti s hlasovacími zařízeními, dal předsedající schůze Ivo Toman hlasovat o tom, zda je sobota. Na začátku ustavující schůze si také zastupitelé minutou ticha připomněli zesnulého bývalého hejtmana Michala Rabase. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

6	19	2	2	5	11
KSČM	ČSSD	N	ED	KDU-ČSL	ODS

2012–2016

Martin Netolický

Vítězství v krajských volbách 2012 v Pardubickém kraji obhájila sociální demokracie, ale získala jen 21,31 % hlasů. Původní formát vlády, tedy koalice ČSSD a Koalice pro Pardubický kraj složené z KDU-ČSL, SNK ED a Nestraníků, na většinu nevystačil. Do rady tak byli přizváni ještě zemanovci. Radko Martínek funkci neobhajoval, hejtmanem se tak stal Martin Netolický, který se ve svých třiceti letech stal vůbec nejmladším hejtmanem. V radě obsadili socialisté pět křesel, Koalice pro Pardubický kraj tři a SPOZ jedno zbývající. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

11	3	12	1	2	4	5	1	6
KSČM	SPO	ČSSD	N	S	ED	KDU-ČSL	T	ODS

2016–2020

Ve volbách do zastupitelstva Pardubického kraje 2016 vyhrálo hnutí ANO se ziskem 19,17 % hlasů, sociální demokracie se na něj dotahovala s 18,01 %. Při vyjednávání tak mělo první slovo. Brzy však bylo obejito ČSSD, Koalicí pro Pardubický kraj ve stejném složení jako v minulém volebním období, ODS a STAN. Ti sice nabídli místo radního pro zdravotnictví lídrovi ANO Janu Řehounkovi, ale zastupitelský klub jej 10 z 12 hlasů odmítli. V radě zasedli tři zástupci ČSSD, tři zástupci Koalice pro Pardubický kraj, dva zástupci ODS a jeden zástupce hnutí STAN. Pardubický kraj se tak stal prvním, kde byl po volbách zvolen hejtman. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

5	11	12	1	3	3	5	5
KSČM	ČSSD	ANO	N	STAN	ED	KDU-ČSL	ODS

2020–2024

Ve krajských volbách 2020 znovu zvítězilo hnutí ANO se ziskem 19,61 % hlasů. Navzdory vyššímu podílu si v počtu mandátů pohoršilo, neboť se do zastupitelstva probojovalo více subjektů. Oproti jiným krajům zde v rámci možností udrželi pozice sociální demokraté, které se jinde do zastupitelstev vůbec nedostali, na Pardubicku však skončili se svým koaličním partnerem Společně pro kraj druzí. Do zastupitelstva se díky preferenčním hlasům dostal i bývalý hejtman Radko Martínek. Uskupení dosavadní koalice získala v součtu více než 50 %. Velmi brzy se tak domluvili na pokračování původní koalice. Vyjednávali však i s hnutím ANO a Piráty. Hejtmanem zůstal Martin Netolický, ve funkci se tak udržel jako jediný sociální demokrat po volbách. V radě zasedli tři zástupci ČSSD a Společně pro kraj, tři zástupci koalice ODS a TOP 09, dva zástupci Koalice pro Pardubický kraj složené z KDU-ČSL, SNK ED a Nestraníků, radu doplnila ještě zástupkyně hnutí STAN. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

5	11	7	3	1	4	2	4	2	6
ČSSD	ANO	Piráti	SpK	N	STAN	ED	KDU-ČSL	TOP	ODS

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Pardubického kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
43 – Pardubice		Miluše Horská	KDU-ČSL	2022
44 – Chrudim		Jan Tecl	ODS	2018
46 – Ústí nad Orlicí		Petr Fiala	KDU-ČSL	2022
48 – Rychnov nad Kněžnou		Jan Grulich	TOP 09	2020
50 – Svitavy		Michal Kortyš	ODS	2018

Kraj Vysočina

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Kraje Vysočina

Kraj Vysočina spadá mezi kraje s počtem obyvatel menším než 600 tisíc, díky čemuž je voleno 45 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o devíti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Jihlavě, konkrétně na adrese Žižkova 57.

2000–2004

V kraji Vysočina, před rokem 2001 ještě nazývaném Jihlavský, zvítězila v prvních krajských volbách v roce 2000 Čtyřkoalice složené z lidovců, Unie svobody, Občanské demokratické aliance a Demokratické unie, která získala 25,46 % hlasů. Vítěz voleb přizval do koalice všechny demokratické strany v zastupitelstvu. Jedinou stranou v opozici se tak stala ta komunistická. Vznikla tak vláda Čtyřkoalice, ODS, ČSSD a SNK. Hejtmanem se stal lidovec František Dohnal. V radě obsadila Čtyřkoalice čtyři místa, občanští demokraté tři a sociální demokracie a Sdružení nezávislých kandidátů po jednom místě. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	6	6	6	1	1	5	10
KSČM	ČSSD	SNK	KDU-ČSL	D	O	US	ODS

2004–2008

V následujících krajských volbách na podzim roku 2004 zvítězila Občanská demokratická strana, která obdržela 29,47 % hlasů. Na koalici se domluvila vítězná ODS s bývalými koaličními partnery, a to Sdružením nezávislých kandidátů a lidovci, kteří na rozdíl od minulých voleb kandidovali samostatně, nikoliv jako součást koalice. Hejtmanem se stal lídr občanských demokratů Miloš Vystrčil. V radě zasedli čtyři lidovci, čtyři občanští demokraté a jeden zástupce SNK. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

11	6	3	10	15
KSČM	ČSSD	SNK	KDU-ČSL	ODS

2008–2012

Jiří Běhounek

Ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 zvítězila na Vysočině Česká strana sociálně demokratická, neboť získala 39,87 % hlasů. Není bez zajímavosti, že Kraj Vysočina zaznamenal nejvyšší volební účast ze všech krajů. Pravicovou vládu nahradila ta levicová. Ačkoliv sociální demokracie nezískala většinu mandátů, v devítičlenné radě zasedla sama díky toleranci ze strany komunistů. Hejtmanem se stal sociální demokrat Jiří Běhounek. Podoba vlády se neubránila kritice ze strany opozičních občanských demokratů, jejich lídr a bývalý hejtman Miloš Vystrčil se v projevu na ustavujícím zasedání podivoval, proč obě strany nepřiznají, že vytvořily koalici. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

8	21	5	11
KSČM	ČSSD	KDU	ODS

2012–2016

V následujících volbách do krajských zastupitelstev, které se konaly v roce 2012, sociální demokraté obhájili vítězství se ziskem 29,26 % hlasů. Jako vítězná strana začali vyjednávat o podobě budoucí koalice, ve hře byly dvě možnosti. První spočívala v pokračování spolupráce s komunisty, druhá ve vládě s lidovci, případně ještě koalicí Pro Vysočinu. Nakonec byla zvolena právě první varianta, zachován zůstal i formát spolupráce, tolerance menšinové vlády, tudíž všech devět křesel v radě připadlo ČSSD. Hejtmanem zůstal Jiří Běhounek. I v těchto krajských volbách byla v Kraji Vysočina nejvyšší účast. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

11	17	3	7	2	5
KSČM	ČSSD	ED	KDU-ČSL	T	ODS

2016–2020

V krajských volbách 2016 se podařilo sociálním demokratům vítězství těsně obhájit, obdrželi 19,37 % hlasů, druhé hnutí ANO 2011 jich získalo 17,04 %. Již brzy po oznámení výsledků byla domluvena spolupráce ČSSD a ANO, ale tyto strany potřebovaly najít další stranu do koalice, aby měly většinu. Hnutí ANO mělo výhrady ke spolupráci s koalicí SPO a SPD i KSČM. Lidovci nabídku odmítli, a to kvůli nabídce pouhých dvou postů v radě. Nakonec ČSSD a ANO přibraly dvě uskupení, Občanskou demokratickou stranu a Starosty pro Vysočinu. Hejtmanem zůstal sociální demokrat Jiří Běhounek. Jeho strana v radě obsadila pět míst, hnutí ANO dvě místa a Občanská demokratická strana a Starostové pro Vysočinu, kteří zahrnovali hnutí STAN a SNK ED, po jednom mandátu. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

6	2	11	9	1	3	7	5	1
KSČM	SPO	ČSSD	ANO	S	ED	KDU-ČSL	ODS	S

2020–2024

V krajských volbách 2020 zvítězilo na Vysočině poměrně přesvědčivě hnutí ANO 2011 se ziskem 18,48 % hlasů. Ačkoliv hnutí vyhrálo, bylo dalšími uskupeními obejito. Koalici vytvořila ODS, Piráti, KDU-ČSL, ČSSD a Starosty pro Vysočinu, toto uskupení zahrnovalo stejně jako v minulém období STAN a SNK ED. Hejtmanem se stal občanský demokrat Vítězslav Schrek. V radě získaly všechna uskupení po dvou zástupcích, jedinou výjimkou se stali sociální demokraté, kteří získali jen jednoho náměstka. Naopak jeden z krajských zastupitelů za tuto stranu byl nezvykle uvolněný, neboť se věnoval integrovanému dopravnímu systému a klimatickým změnám. Kandidát na hejtmana za hnutí ANO Martin Kukla sdělil, že vyřazení vítězného hnutí bere jako podraz na voliče. V kraji došlo ke kuriózní situaci, kdy se do krajského zastupitelstva nedostala koalice Pro TOP Vysočinu o jediný hlas, načež bylo v říjnu oznámeno, že podá stížnost k soudu a bude žádat přepočet hlasů, ale Krajský soud v Brně tuto stížnost zamítl. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

3	6	10	7	2	4	2	6	5
KSČM	ČSSD	ANO	Piráti	S	STAN	ED	KDU-ČSL	ODS

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Kraje Vysočina.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
15 – Pelhřimov		Jaroslav Chalupský	Svobodní	2020
40 – Kutná Hora		Bohuslav Procházka	KDU-ČSL	2022
44 – Chrudim		Jan Tecl	ODS	2018
51 – Žďár nad Sázavou		Josef Klement	KDU-ČSL	2020
52 – Jihlava		Miloš Vystrčil	ODS	2022
53 – Třebíč		Hana Žáková	STAN	2018

Jihomoravský kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Jihomoravského kraje

Jihomoravský kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel větším než 900 tisíc, díky čemuž je voleno 65 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o jedenácti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Brně, konkrétně v části Brno-střed na adrese Žerotínovo náměstí 3.

2000–2004

Stanislav Juránek

Krajské volby v roce 2000 ovládla na jižní Moravě Čtyřkoalice, která získala 31,64 % hlasů. Občanská demokratická strana, která zvítězila ve většině krajů. zde byla až druhá s 20,8 % hlasů. Stejně jako ve většině krajů se i zde domluvily na koalici právě tyto dvě strany. Vítězná Čtyřkoalice obsadila v jedenáctičlenné radě sedm míst a ODS zbylá čtyři. Prvním hejtmanem Jihomoravského kraje, tehdy ještě Brněnského, se tak mohl stát lidovec Stanislav Juránek. Oproti jiným regionům zde byla dohoda utvořena relativně rychle. Ačkoliv měl funkci Jiránek prakticky jistou, komunisté navrhli svého hejtmana Ladislava Býčka, který získal 19 hlasů, tudíž ho podpořili i někteří nekomunističtí zastupitelé. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

15	9	5	11	2	2	8	13
KSČM	ČSSD	NPM	KDU-ČSL	D	O	US	ODS

2004–2008

V následujících krajských volbách 2008 se podařilo zvítězit lidovcům, kteří na rozdíl od předešlých voleb nekandidovali v rámci Čtyřkoalice. Tento výsledek kraj odlišoval od zbytku republiky, kde zvítězila ODS, která na jižní Moravě skončila druhá s 25,8 %. KDU-ČSL však získala 26,18 % hlasů. Vzhledem k těsnému rozdílu ve výsledcích voleb, byl těsný i poměr mandátů v radě, lidovci obsadili šest a občanští demokraté pět. Na pozici hejtmana nenastala změna, zůstal jím Stanislav Juránek. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

14	9	2	1	20	19
KSČM	ČSSD	Z	L	KDU-ČSL	ODS

2008–2012

V krajských volbách 2008 drtivě zvítězila sociální demokracie vedená Michalem Haškem, která obdržela 34,84 % hlasů. ČSSD brzy začala s povolebními rozhovory, mezi preferované koaliční partnery se zařadili lidovci a občanští demokraté, naopak komunisty Hašek odmítal. Sociální demokraté upřednostnili variantu s občanskými demokraty, kvůli tradiční rivalitě označil Hašek za koalici z rozumu, ne z lásky, ale nevyhnul se kritice od celostátního předsedy Jiřího Paroubka. Někteří členové krajských rad obou velkých stran byli ze stejných důvodů proti této koalici. V radě zasedlo sedm sociálních demokratů a čtyři občanští. Hejtmanem se stal právě Michal Hašek. Po sněmovních volbách v roce 2010 se jihomoravská koalice rozpadla. Sociální demokraté se tak na spolupráci domluvili s lidovci vedenými bývalým hejtmanem Juránkem. ČSSD si v radě pohoršila, získala jen šest míst, lidovcům připadlo zbylých pět. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	26	18	11
KSČM	ČSSD	KDU-ČSL	ODS

2012–2016

I ve volbách do krajských zastupitelstev 2012 zvítězili sociální demokraté, tentokrát se ziskem 27,01 %. Velice brzy začali jako vítězové vyjednávat o koalici s komunisty a lidovci, obě z těchto možností by zajistily stabilní většinovou koalici. Setkali se i s občanskými demokraty i koalicí TOP 09 a STAN, ale jejich účast na vládě nepřipadala pro ČSSD v úvahu. ČSSD nakonec upřednostnili dosavadní koalici s lidovci. V radě obsadila sociální demokracie sedm míst a KDU-ČSL další čtyři. Hejtmanem zůstal Michal Hašek, stejně tak jako jeho zástupcem byl i nadále Stanislav Juránek. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

16	23	1	14	4	7
KSČM	ČSSD	S	KDU-ČSL	TOP	ODS

2016–2020

Ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016 zvítězil nový subjekt, a to ANO 2011, které získalo hned 20,84 % hlasů. Sociální demokraté skončili až třetí po lidovcích. Hnutí ANO sestavilo koalici s ČSSD, koalicí TOP 09 a Žít Brno, posledním článkem se stala koalice Starostů a nezávislých a Starostů a osobností pro Moravu. Hejtmanem se stal lídr hnutí ANO Bohumil Šimek, ředitel Městské policie Brno. V radě získalo pět křesel právě ANO, čtyři sociální demokraté a po jednom obě dvě koalice. Hašek zůstal řadovým zastupitelem právě i kvůli dřívějším rozporům s Šimkem. Šimek dříve působil na krajském úřadě právě za éry Michala Haška, ale neodešel v dobrém. Přestože koalice měla v zastupitelstvu 34 mandátů, Šimka ve volbě podpořilo 55. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

7	2	11	15	1	2	1	1	3	11	3	6	2
KSČM	S	ČSSD	ANO	P	Z	Ž	S	S	KDU-ČSL	T	ODS	S

2020–2024

ANO 2011 v krajských volbách 2020 na jižní Moravě obhájilo vítězství po zisku 19,76 % hlasů. Brzy po volbách bylo z jednání o koalici vyšachováno. Na koalici se domluvili druzí lidovci, občanští demokraté, Piráti a Starostové a nezávislí. Její vytváření se však dočasně zkomplikovalo kvůli dělení postů v radě. Hejtmanem se stal lidovec Jan Grolich, dosavadní starosta Velatic. Navzdory nízkému věku, v době nástupu do funkce mu bylo 36 let, se stal třetím politikem s nejvíce preferenčními hlasy v zemi po středočeských kandidátech Martinu Kupkovi a Vítu Rakušanovi. Hnutí ANO se zpočátku snažilo koalici narušit a navzdory dřívějším odmítavým postojům nabídlo jedné ze stran hejtmana. Tuto informaci však potvrdil pouze Šimek, nikoliv údajně oslovená strana. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

4	15	10	1	1	6	11	4	9	4
ČSSD	ANO	Piráti	Z	S	STAN	KDU-ČSL	TOP	ODS	SPD

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Jihomoravského kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
49 – Blansko		Jaromíra Vítková	KDU-ČSL	2022
54 – Znojmo		Tomáš Třetina	TOP 09	2020
55 – Brno-město		Tomáš Töpfer	ODS	2022
56 – Břeclav		Rostislav Koštial	ODS	2018
57 – Vyškov		Karel Zitterbart	STAN	2020
58 – Brno-město		Jiří Dušek	ODS	2022
59 – Brno-město		Mikuláš Bek	STAN	2018
60 – Brno-město		Roman Kraus	ODS	2020
76 – Kroměříž		Jana Zwyrtek Hamplová	NEZ	2022
79 – Hodonín		Eva Rajchmanová	KDU-ČSL	2022
81 – Uherské Hradiště		Josef Bazala	KDU-ČSL	2020

Olomoucký kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Olomouckého kraje

Olomoucký kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel mezi 600 a 900 tisíci, díky čemuž je voleno 55 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o jedenácti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Olomouci, konkrétně přímo naproti hlavnímu nádraží na adrese Jeremenkova 40.

2000–2004

Jan Březina

První volby do krajského zastupitelstva ovládla Čtyřkoalice se svými 24,19 % hlasů. Stejně jako ve většině krajů se domluvila na spolupráci s Občanskou demokratickou stranou. Do koalice však byli přizváni ještě Nezávislí, kteří souhlasili. Hejtmanem se stal lidovec Jan Březina, dosavadní šéf olomouckého okresního úřadu, který získal přes 11 tisíc preferenčních hlasů. Hlasovali pro něj i zástupci opozice, tedy členové KSČM a ČSSD. V jedenáctičlenné radě zasedlo pět zástupců Čtyřkoalice, čtyři kandidáti ODS a dva členové Nezávislých. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

13	10	5	7	1	1	6	12
KSČM	ČSSD	NEZ	KDU-ČSL	D	O	US	ODS

2004–2008

Krajským volbám v roce 2004 na Olomoucku dominovala ODS, která získala 30,56 % hlasů. Vzhledem k výsledkům voleb mohla pokračovat koalice občanských demokratů a lidovců. Na pozici hejtmana však Jana Březinu vystřídal člen ODS Ivan Kosatík. Celkově obsadila ODS v krajské radě osm míst a lidovci zbylé tři. V opozici tak zůstala levice, která však oproti posledním volbám posílila. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

15	10	9	21
KSČM	ČSSD	KDU-ČSL	ODS

2008–2012

Sociálním demokratům chyběl po volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 po zisku 39,78 % hlasů jediný mandát k většině. ČSSD zpočátku vyjednávala i s komunisty, ale přiklonila se k velké koalici s ODS a KDU-ČSL. Olomoucký kraj se tak stal prvním po těchto volbách, kde byla koalice domluvena. Části sociálních demokratů, zejména přerovské buňce toto spojení vadilo a považovalo ji za zradu na voličích, naopak předsedovi strany Jiřímu Paroubkovi koalice nevadila. Spekulovalo se o možnosti, že ČSSD vzala ODS do krajské koalice na oplátku, neboť k opačné situaci došlo v samotné Olomouci. Sociální demokraté získali osm míst v radě, občanští demokraté dvě a lidovci jedno. Hejtmanem se stal Martin Tesařík za ČSSD. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

10	27	5	13
KSČM	ČSSD	KDU	ODS

2012–2016

V krajských volbách v roce 2012 obhájila vítězství sociální demokracie, ale podíl hlasů poklesl na 26,7 %. ČSSD však navzdory tomu, že by počet mandátů minulé koalice s klidem stačil na většinu, uzavřela koalici s komunisty. Navzdory poměrně vyrovnaným silám v zastupitelstvu, sociální demokraté obsadili devět míst v radě, komunisté jen dvě. Sociální demokraté také vyměnila svého hejtmana, ve funkci nepokračoval Martin Tesařík, ale hejtmanem se stal Jiří Rozbořil. Jedním z komunistických radní a zároveň náměstkem hejtmana se stal Zdeněk Švec, který měl na starost právě oblast školství, což zapříčinilo vznik petice, kterou založili akademici i studenti Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

16	19	2	8	2	8
KSČM	ČSSD	ST	KDU-ČSL	T	ODS

2016–2020

Krajské volby v roce 2016 vyhrálo hnutí ANO s 23,77 % hlasů, stejně jako ve většině republiky. ČSSD výrazně oslabila, zřejmě ji poškodila i korupční kauza Vidkun. Hnutí ANO prosazovalo vznik koalice na vládním půdorysu doplněnou o některou z dalších stran. Kandidáty na spolupráci byli občanští demokraté nebo lidovci, hnutí ANO se dohodlo s ODS. V jedenáctičlenné radě získalo hnutí ANO většinu, obsadilo šest míst, tři zástupce vyslali sociální demokraté a dva demokraté občanští. Hejtmanem se stal Oto Košta za ANO. Díky rychlému vyjednávání bylo o vedení rozhodnuto poměrně brzy. Na konci února 2017, tedy necelý půlrok po volbách, byl odvolán, dle ostatních politiků z hnutí ANO totiž nezvládal řízení kraje. V hejtmanském křesle ho nahradil stranický kolega Ladislav Okleštěk. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že Košta měl problémy s alkoholem. Košta se však domníval, že jeho odvolání bylo plánováno už po volbách. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

7	2	9	16	1	5	7	5	3
KSČM	S	ČSSD	ANO	O	STAN	KDU-ČSL	ODS	SPD

2020–2024

Hnutí ANO ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2020 vítězství obhájilo s 27,01 % hlasů. Navzdory těmto výsledkům bylo v sestavování koalice obejito. Vyjednávání směřovala ke koalici uskupení Pirátů a starostů, ODS a Koalicí pro Olomoucký kraj, která zahrnovala KDU-ČSL, Stranu zelených, TOP 09 a ProOlomouc. Čtyři křesla v jedenáctičlenné radě připadla Pirátům a starostům, čtyři Koalici pro Olomoucký kraj a zbylá tři občanským demokratům. Zajímavostí je, že koaliční smlouva byla podepsána před budovou hejtmanství. Hejtmanský post pro sebe získal Josef Suchánek z hnutí STAN. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

18	8	2	2	5	6	2	7	5
ANO	Piráti	SZ	O	STAN	KDU	T	ODS	SPD

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Olomouckého kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
61 – Olomouc		Lumír Kantor	KDU-ČSL	2022
62 – Prostějov		Jitka Chalánková	nezávislá	2018
63 – Přerov		Jitka Seitlová	KDU-ČSL	2020
29 – Šumperk		Miroslav Adámek	ANO 2011	2018
66 – Olomouc		Marek Ošťádal	STAN	2020

Moravskoslezský kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Moravskoslezského kraje

Moravskoslezský kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel větším než 900 tisíc, díky čemuž je voleno 65 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o jedenácti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí v Ostravě, konkrétně v části Moravská Ostrava na adrese 28. října 117.

2000–2004

V prvních krajských volbách 2000 zvítězila v Ostravském kraji, který se později přejmenoval na Moravskoslezský kraj, Občanská demokratická strana se ziskem 26,51 % hlasů. Zajímavostí během kampaně byla akce Čtyřkoalice, kdy na logo umístila medvídka mývala místo koaly, aby podpořila ostravskou zoologickou zahradu. Stejně jako ve většině krajů se ODS domluvila na spojenectví se Čtyřkoalicí. Počet mandátů by však nestačil na většinu, radu tak doplnilo Sdružení nezávislých kandidátů. Prvním hejtmanem kraje se tak stal Evžen Tošenovský za ODS. V radě obsadili občanští demokraté šest míst, zástupci Čtyřkoalice čtyři a SNK poslední místo. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

18	11	4	5	1	1	5	20
KSČM	ČSSD	SNK	KDU	D	O	US	ODS

2004–2008

V krajských volbách 2008 znovu zvítězili občanští demokraté, kteří získali 37,87 % hlasů. Na koalici se znovu domluvila ODS a KDU-ČSL, která již kandidovala samostatně. SNK se do zastupitelstva již nedostalo, ale přesto koalice získala většinu. Ve funkci hejtmana pokračoval Evžen Tošenovský. V jedenáctičlenné radě zasedlo celkem sedm zástupců občanských demokratů a čtyři zástupci lidovců. Zajímavostí je, že obce Moravský Beroun, Huzová a Norberčany byly s účinností od 1. ledna 2005 přeřazeny do Olomouckého kraje, tudíž jejich občané hlasovali ve volbách zastupitelstva svého budoucího kraje. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

17	11	8	29
KSČM	ČSSD	KDU-ČSL	ODS

2008–2012

Občanským demokratům se v krajských volbách v roce 2008 vítězství obhájit nepodařilo, vyhráli sociální demokraté s 42,63 % hlasů. ČSSD vyjednala koalici s komunisty, hejtmanem se stal Jaroslav Palas. V radě získali sociální demokraté osm míst a komunisté zbylá tři. Zejména občanští demokraté nesouhlasili s vládou KSČM, neboť i spojení socialistů s lidovci by přineslo dostatečný počet hlasů na většinu v zastupitelstvu. Vytvoření levicové koalice ČSSD s KSČM doprovázely i protesty veřejnosti a kritika obyvatel kraje. Na samotné ustavující zasedání zastupitelstva přišli lidé s transparenty a před krajským úřadem probíhala demonstrace. V průběhu volebního období byl kritizován hejtman Palas za pronájem nemocnice v Novém Jičíně společnosti Agel, ačkoliv v programu slibovala strana opak. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

11	31	5	18
KSČM	ČSSD	KDU	ODS

2012–2016

Sociální demokracie v roce 2012 vítězství obhájila, získala 27,4 %. Od počátku bylo víceméně jasné, že hnutí Nezávislí skončí v opozici. ČSSD uvažovala buď o koalici s komunisty, nebo o trojkoalici s občanskými demokraty a lidovci. Nakonec upřednostnili právě stabilnější variantu s KSČM. Posle očekávání se hejtmanem stal lídr sociálních demokratů Miroslav Novák. V radě si strana ponechala sedm křesel a čtyři nabídla komunistům. Na rozdíl od předešlých voleb do Moravskoslezského zastupitelstva nebo od souběžně konaných voleb do zastupitelstva Zlínského kraje se kvůli spojení s komunisty v Ostravě neprotestovalo. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

20	24	5	7	9
KSČM	ČSSD	NEZ	KDU-ČSL	ODS

2016–2020

Ivo Vondrák

V následujících volbách do krajských voleb v roce 2016 zvítězilo nově kandidující hnutí ANO 2011, získalo 25,7 % hlasů. Velmi brzy byla domluvena koalice ANO, lidovců a občanských demokratů. ODS se zpočátku na rozdíl od KDU-ČSL zdráhala kvůli rozdělení postů v radě, ale záhy nabídku přijala. Krajští zastupitelé za tuto stranu v čele s Jakubem Unuckou byli za spojenectví kritizováni kvůli kampani, v níž se vymezovali od hnutí ANO kvůli Babišově přístupu k malým živnostníkům. Hejtmanem se stal Ivo Vondrák, dosavadní rektor VŠB-TUO. Jeho hnutí v radě obsadilo šest postů, lidovci tři a občanští demokraté dva. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

9	3	14	24	8	6	3
KSČM	SPO	ČSSD	ANO	KDU-ČSL	ODS	SPD

2020–2024

V krajských volbách v roce 2020 hnutí ANO obhájilo vítězství, získalo 30,24 % hlasů. Brzy bylo rozhodnuto o pokračování staronové koalice v mírně pozměněné podobě, ODS a TOP 09 spojily síly ve volbách, tudíž i do rady zamířily společně, a do koalice byla kromě nich a lidovců přizvána ještě ČSSD. Hnutí ANO získalo v radě pět míst, koalice ODS a TOP 09 tři, lidovci dvě a sociální demokraté jedno. Hejtmanem zůstal Ivo Vondrák. Není bez zajímavosti, že původně se mohli stát členy rady Piráti, ale kvůli faktu, že ČSSD působila v celostátní vládě a s vládou v kraji již měla značné zkušenosti, bylo rozhodnuto o této podobě koalice. Piráti si za cíl stanovili důsledně dohlížet na transformaci kraje. Situaci v kraji mírně zkomplikovala skutečnost, že Vondrák otevřeně vyslovil před prezidentskými volbami podporu Petru Pavlovi namísto stranického šéfa Andreje Babiše. Od svých bývalých spolustraníků však získal plnou podporu a tak mohl setrvat v hejtmanském křesle. V červnu 2023 přesto rezignoval, neboť se spekulovalo o jeho odvolání. Novým hejtmanem se stal člen hnutí ANO Jan Krkoška. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

4	5	24	9	11	1	8	6
KSČM	ČSSD	ANO	Piráti	KDU-ČSL	T	ODS	SPD

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Moravskoslezského kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
63 – Přerov		Jitka Seitlová	KDU-ČSL	2020
64 – Bruntál		Ladislav Václavec	ANO 2011	2022
67 – Nový Jičín		Ivana Váňová	KDU-ČSL	2022
68 – Opava		Herbert Pavera	TOP 09	2018
69 – Frýdek-Místek		Helena Pešatová	STAN	2020
70 – Ostrava-město		Zdeněk Nytra	ODS	2022
71 – Ostrava-město		Leopold Sulovský	Ostravak	2018
72 – Ostrava-město		Ondřej Šimetka	ODS	2020
73 – Frýdek-Místek		Zdeněk Matušek	ANO 2011	2022
74 – Karviná		Petr Vícha	ČSSD	2018
75 – Karviná		Ondřej Feber	ANO 2011	2020

Zlínský kraj

Politika

Krajská

Budova krajského úřadu Zlínského kraje

Zlínský kraj spadá mezi kraje s počtem obyvatel menším než 600 tisíc, díky čemuž je voleno 45 krajských zastupitelů. Vzhledem k velikostní kategorii kraje volí zastupitelstvo radu o devíti členech. Délka jednoho volebního období jsou 4 roky. Od vzniku samosprávných krajů se konaly šestery volby, v letech 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2020.

Krajský úřad vede nestranný ředitel, který je jmenován hejtmanem. Úřad se dále člení na odbory a oddělení. Sídlí ve Zlíně, konkrétně v budově Baťova mrakodrapu na adrese třída Tomáše Bati 21.

2000–2004

V roce 2000 v krajských volbách zvítězila na Zlínsku Čtyřkoalice se ziskem 31,36 % hlasů. Po volbách byla dojednána široká koalice všech stran v zastupitelstvu s výjimkou té komunistické, disponovala tak 37 křesly z celkových 45. Prvním hejtmanem se stal lidovec František Slavík. V devítičlenné radě obsadila Čtyřkoalice čtyři místa, občanští demokraté tři a po jednom sociální demokraté a Zlínské hnutí nezávislých. Původně však přetrvávaly spory mezi Unií svobody a KDU-ČSL o obsazení jednoho z radních, obě dvě odmítaly místo přenechat menším stranám Čtyřkoalice, následně si však post rozdělily, první část volebního období ho zaujímal kandidát lidovců, druhou polovinu kandidát Unie svobody. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

8	7	6	8	1	1	5	9
KSČM	ČSSD	ZHN	KDU-ČSL	D	O	US	ODS

2004–2008

V následujících krajských volbách zvítězili občanští demokraté s 30,08 % hlasů. Na koalici se domluvili se sociálními demokraty a lidovci. Hejtmanem se stal občanský demokrat Libor Lukáš. ODS získala v radě čtyři křesla, KDU-ČSL tři a ČSSD zbylá dvě. Koalice tak znovu vynechala komunisty a nové uskupení Nezávislých starostů pro kraj a Evropských demokratů. V opozici tak zůstaly levicové strany ČSSD a KSČM, přičemž počet jejich mandátů se nijak nezměnil oproti roku 2000. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

8	7	1	2	11	16
KSČM	ČSSD	S	ED	KDU-ČSL	ODS

2008–2012

Krajské volby 2008 vyhrála ČSSD se ziskem 35,4 %. Jednání sice začala brzy, ale dlouho nebyla podoba nové koalice známá. Lidovci projevili zájem o pokračování staronové koalice s ČSSD a ODS. Toto spojenectví bylo nakonec obnoveno. Hejtmanem se stal sociální demokrat Stanislav Mišák, bývalý starosta Otrokovic. V radě jeho strana obsadila pět křesel, občanským demokratům přenechala dvě a lidovcům taktéž. Koalice ve Zlínském kraji se nesetkala s velkým pochopením u celostátních šéfů obou velkých stran, Mirek Topolánek zkritizoval, že krajská ODS souhlasila s hrazením regulačních poplatků v krajských nemocnicích z krajské pokladny, a Jiří Paroubek se domníval, že koalice s ODS by mohly stranu poškodit ve sněmovních volbách. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

5	18	2	3	6	11
KSČM	ČSSD	ZHN	NS	KDU-ČSL	ODS

2012–2016

V krajských volbách v roce 2012 obhájili vítězství sociální demokraté, oslabili však na 21,73 % hlasů. Počáteční jednání zkomplikovaly rozpory mezi stranami. Lídr ČSSD Stanislav Mišák označil za svého přirozeného koaličního partnera lidovce, ale kritizoval Jiřího Čunka kvůli kampani. V kraji se stali pomyslným jazýčkem na vahách zemanovci, nabízeli vznik levicové koalice s ČSSD a KSČM nebo středopravicové zahrnující všechny ostatní strany v čele s lidovci a ODS. Po vyjednáváních vznikla právě levicová varianta, sociální demokraté obsadili v radě pět míst, komunisté a zemanovci po dvou. Hejtmanem zůstal Stanislav Mišák. Proti společné vládě ČSSD a KSČM vznikla petice a pořádaly se protesty. Někteří podnikatelé dokonce vyhrožovali přesunem sídla do jiného kraje, přičemž výroba by zůstala na Zlínsku, a kraj by tak pocítil úbytek příjmů z daní. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

9	4	12	4	10	1	5
KSČM	SPO	ČSSD	STAN	KDU-ČSL	T	ODS

2016–2020

Jiří Čunek

Roku 2016 v krajských volbách ve Zlínském kraji zvítězili lidovci se ziskem 22,97 % hlasů. Těsně před volbami do kraje přijel prezident Miloš Zeman, jehož strana se snažila obhájit pozici v zastupitelstvu a radě, účelovost návštěvy však odmítl. SPOZ nakonec pěti procentní hranici stejně nepřekročila. Vítězní lidovci začali vyjednávat se všemi kromě Komunistické strany Čech a Moravy. Výsledkem bylo spojenectví KDU-ČSL s ANO, STAN a ODS. Hejtmanem se stal Jiří Čunek. Lidovci získali v radě čtyři místa, ANO a STAN po dvou a ODS jedno zbývající. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

4	6	8	6	12	2	2	3	2
KSČM	ČSSD	ANO	STAN	KDU-ČSL	S	S	ODS	S

2020–2024

V krajských volbách 2020 lidovci vítězství neobhájili, získali 18,62 % hlasů, neboť hnutí ANO 2011 získalo 19,08 % hlasů. Nejdůležitějším bodem programu při jednání o koalicích byl názor na stavbu nové krajské nemocnice, kterou prosazovali lidovci v čele s Jiřím Čunkem nebo STAN, naopak rekonstrukci té stávající ANO a Piráti. Z tohoto důvodu nepřipadalo v úvahu, aby spolupracovali lidovci a hnutí ANO. Do spolupráce s KDU-ČSL se navíc nehrnuli ani sociální demokraté nebo Piráti. Nakonec vznikla koalice hnutí ANO, Pirátů, ODS a ČSSD, které spojil odpor vůči novostavbě nemocnice. Hejtmanem se stal Radim Holiš za ANO. V devítičlenné radě hnutí obsadilo tři pozice, tři přenechalo Pirátům, dvě občanským demokratům a jedno sociální demokracii. Kontroverzním krokem se stalo rozhodnutí končícího hejtmana Čunka o nákupu pozemků právě pro ni nemocnici v Malenovicích v den podpisu memoranda o spolupráci budoucí koalice. Následující tabulka udává počty mandátů dle navrhujících stran ve volbách.

3	9	6	5	1	9	2	1	5	1	3
ČSSD	ANO	Piráti	STAN	Z	KDU-ČSL	S	T	ODS	T	SPD

Celostátní

Senátoři

Následující tabulka udává aktuální členy Senátu Parlamentu České republiky ve všech senátních obvodech, které alespoň částečně zasahují do Zlínského kraje.

Obvod	Senátor		Strana	Rok zvolení
76 – Kroměříž		Jana Zwyrtek Hamplová	NEZ	2022
77 – Vsetín		Jiří Čunek	KDU-ČSL	2018
78 – Zlín		Tomáš Goláň	SEN 21	2020
80 – Zlín		Patrik Kunčar	KDU-ČSL	2018
81 – Uherské Hradiště		Josef Bazala	KDU-ČSL	2020