Přeskočit na obsah

Vlkov (okres Náchod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlkov
Obecní úřad Vlkov
Obecní úřad Vlkov
Znak obce VlkovVlajka obce Vlkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJaroměř
Obec s rozšířenou působnostíJaroměř
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel383 (2024)[1]
Rozloha5,26 km²[2]
Katastrální územíVlkov u Jaroměře
Nadmořská výška255 m n. m.
PSČ551 01
Počet domů152 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVlkov 120
551 01 Jaroměř 1
ouvlkov@email.cz
StarostaIng. Jaroslav Veverka
Oficiální web: www.obecvlkov.cz
Vlkov
Vlkov
Další údaje
OceněníBílá stuha vesnice roku 2008

1. místo Zlatá cihla 2015

3. místo Zlatý erb 2020
Kód obce574601
Kód části obce184071
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vlkov (německy Wilkau) se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Žije zde 383[1] obyvatel. V roce 2023 byl počet domů ve Vlkově 158.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1546. Jak dokládají četné archeologické nálezy, území obce bylo opakovaně osídleno již od pravěku. Bylo doloženo pravěké sídliště a pohřebiště, objekty slezskoplatěnické a lužické kultury, dále nálezy z doby římské i slovanské. Středověkým předchůdcem dnešní osady byla pravděpodobně ves Vlkovyje, připomínaná v této lokalitě r. 1228.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Krucifix v lukách
  • Měřický bod – trigonometrická základna (technická památka)
  • Smírčí kříž
  • Statky z 19. století s vjezdovými bránami

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska: Vznik prvních českých emigrantských koloníí v 18. století v pruském Slezsku. Praha: Kalich, 2001. 599 s. ISBN 978-80-7017-553-8. S. 317, 388. 
  5. KAREŠ, Martin; TARABA, Pavel. Poddaní, zběhlí ze svých gruntů a z panství smiřického a hořiněveského [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]