Přeskočit na obsah

Svante Pääbo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svante Pääbo
Svante Pääbo (15. července 2016)
Svante Pääbo (15. července 2016)
Narození20. dubna 1955 (69 let)
Oskarova farnost nebo Stockholm
Alma materUppsalská univerzita
PracovištěMnichovská univerzita
Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology
Okinawa Institute of Science and Technology
Oborypaleogenetika, evoluční antropologie, human evolutionary genetics, genetika, evoluční biologie a evoluční genetika
OceněníCena Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1992)
čestný doktor Curyšské univerzity (1994)
Max Delbrück Medal (1998)
Carusova cena (1999)
čestný doktor Helsinské univerzity (2000)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Linda Vigilant
RodičeSune Bergström a Karin Pääbo
Webwww.eva.mpg.de/genetics/staff/paabo/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svante Pääbo (* 20. dubna 1955 Stockholm) je švédský biolog, věnující se evoluční genetice.

Původně studoval historii a jazyky, později se zaměřil na medicínu a v roce 1986 získal doktorát na Uppsalské univerzitě za práci o adenovirech. Pak studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley a od roku 1990 učil na Mnichovské univerzitě. V roce 1997 byl jedním ze zakladatelů Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kde vede oddělení genetiky.[1]

Patří k průkopníkům oboru paleogenetiky. Se svým týmem porovnával genomy šimpanze a člověka, podařilo se mu sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců, věnuje se také zkoumání nově objevených denisovanů. Je zastáncem teorie, že mezi neandertálci, denisovany a předky moderních lidí docházelo běžně ke vzájemnému křížení.[2] Je autorem knihy Neanderthal Man: In Search of Lost Genomes (2014). Zveřejnil také názor, že průběh nemoci covid-19 je ovlivněn genetickým dědictvím od neandertálců.[3] Zabývá se také studiem vlivu proteinu FOXP2 na schopnost řeči.

V roce 1998 se stal členem společnosti Academia Europaea, v roce 2000 byl přijat do Královská švédská akademie věd a v roce 2016 do londýnské Královské společnosti. Byla mu udělena v roce 1992 Leibnitzova cena, 2005 Cena Louise-Jeanteta, 2009 Kistlerova cena, 2014 Lomonosovova cena, 2016 Průlomová cena ve vědách o životě, 2018 Cena kněžny asturské a 2021 Massryho cena. Jeho Hirschův index je podle Google Scholaru 162.

V roce 2022 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství "za objevy v oblasti genomů vyhynulých homininů a lidské evoluce".[4]

Je nemanželským synem nositele Nobelovy ceny Suneho Bergströma.

  1. Malíček je z příbuzenstva?. EnviWeb [online]. 2010-04-18 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  2. Stopy DNA neandrtálce mohou být i v naší genetické výbavě. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-04-30 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  3. Dědictví po neandertálcích je v nynější pandemii tragédie, nebo záchrana?. OSEL.cz [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  4. KARLÍK, Tomáš. Nobelovu cenu za medicínu dostal Svante Pääbo. Popsal křížení pravěkých předků lidí. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-10-03 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]