Roman Prymula

prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
19. ministr zdravotnictví ČR
Úřadující
Ve funkci od: 21. září 2020
Předseda vlády	Andrej Babiš
Předchůdce	Adam Vojtěch
Náměstek ministra zdravotnictví ČR
Ve funkci: 1. března 2017 – 31. května 2020
Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví při Úřadu vlády ČR
Ve funkci: 1. června 2020 – 21. září 2020
Rektor Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové
Ve funkci: 1. října 2002 – 31. srpna 2004
Předchůdce	Svatopluk Býma
Nástupce	VŠ zrušena
Ředitel FN Hradec Králové
Ve funkci: 1. října 2009 – 30. června 2016
Předchůdce	Leoš Heger
Nástupce	Vladimír Palička
Stranická příslušnost
Nestraník
v české vládě	za ANO 2011 (od 2020)
Narození	4. února 1964 (60 let) Pardubice Československo Československo
Děti	dvě děti
Alma mater	LF UK v Hradci Králové
Profese	lékař, politik, pedagog
Ocenění	velkokříž Řádu Bílého lva (2020)
Commons	Roman Prymula
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Prymula (* 4. února 1964 Pardubice) je český epidemiolog a politik, který se věnuje zejména problematice imunizace a vakcín. Od září 2020 je ministrem zdravotnictví ČR ve druhé Babišově vládě, jímž se stal z pozice vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Od 15. do 30. března 2020 předsedal Ústřednímu krizového štábu vlády ČR aktivovanému kvůli pandemii onemocnění covid-19. V letech 2017 až 2020 působil jako náměstek ministra zdravotnictví a mezi roky 2009 až 2016 byl ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Má vojenskou hodnost plukovník. Mezinárodní šachová federace mu jako šachistovi udělila titul mistr FIDE.

Profesní kariéra

Všeobecné lékařství studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a na Vojenském lékařském výzkumném a doškolovacím ústavu JEP v Hradci Králové. Po skončení studia se začal věnovat hygieně a epidemiologii. Studoval také na Birminghamské univerzitě, kde získal mezinárodní atest v řízení nemocnic. Po návratu nastoupil na katedru epidemiologie tehdejší Vojenské lékařské akademie JEP. Věnoval se zejména problematice imunizace, podílel se na vývoji či studiu vakcin např. proti pneumokoku, rotavirům, spalničkám, příušnicím, zarděnkám nebo lidským papilomavirům. Je autorem několika publikací zaměřených na očkování či management ve zdravotnictví. V roce 2007 byl jmenován profesorem pro obor hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie.

V řídících funkcích působil na pozici prorektora Vojenské lékařské akademie a v letech 2002 až 2004 byl rektorem akademie. Po reorganizaci vojenského školství pokračoval v letech 2004–2009 v čele jako děkan Fakulty vojenského zdravotnictví nově vytvořené Univerzity obrany. V letech 2009 až 2016 stál v čele Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Byl dlouholetým předsedou České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Po svém zvolení ministrem zdravotnictví na pozici předsedy abdikoval. Je členem řady mezinárodních společností věnujících se preventivní medicíně. Působí nebo v minulosti působil v institucích zaměřených na epidemiologii (např. jako předseda poradního sboru hlavního hygienika pro epidemiologii, člen imunizační komise Ministerstva zdravotnictví ČR či biologického poradního výboru Ústředního krizového štábu).

Ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové

V říjnu 2009 byl jmenován ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové. Prosazoval v ní zřízení samostatné kliniky tradiční čínské medicíny, do které měla 300 milionů korun investovat čínská společnost CEFC prostřednictvím Nadačního fondu Tradiční čínské medicíny, a počítalo se s tím, že bude úzce spjatá s nemocnicí. To se prosadit nepodařilo, zasloužil se alespoň o zřízení centra tradiční čínské medicíny při Fakultní nemocnici Hradec Králové, které fungovalo od září 2015. Na konferenci České lékařské komory s názvem „Etická dilemata medicíny 21. století“ v prosinci 2016 pak přiznal, že určitě není tradiční čínský mediciman a neví o tom skoro nic, ale argumenty^[které?] nevraživých odpůrců^[kdo?] považoval za naprosto nevalidní. Přiznal, že původní představa, že by anestezii při celotělových operacích bylo možné nahradit jehličkami, se ukázala být nerealizovatelnou a „tak trochu mystifikací“. Přitom však uvedl, že u většiny složek čínského léčitelství, jako je akupunktura, byliny, cvičení či dieta, tedy s výjimkou baňkování a moxování, máme „racionální mechanismy západní medicíny, které jsou schopny vysvětlit, že to nějakým způsobem může fungovat“. Podle Prymuly by tradiční čínská medicína neměla nahrazovat běžnou medicínu, ale měly by být kombinovány v oblastech, kde jsou „výsledky poměrně dobře prokazatelné i u samotné tradiční čínské medicíny“, a Prymula uvedl příklady, kdy i západní studie potvrdily přínos některých metod, například akupunktury použité na závislosti či migrény.

Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina poté označil za neuvěřitelný přístup, že se Prymula odvolává na studii z roku 1984. Svačina připustil, že prvky medicíny z kterékoliv části světa mohou pronikat do vědecké medicíny v konkrétním oboru a že všude může být objeveno i něco nového a významného, ale dodal, že čínské léčitelství proniká do světa, protože je to dobrý byznys, a pozastavil se nad tím, že v suitě prezidenta či premiéra vyjíždějícího na zahraniční návštěvu se vyskytne i zdravotnická delegace, což skýtá možnost podivností, možná i korupce nebo výměny zdravotnictví za jiné komodity, tedy vtahování zdravotnictví do barterových a výměnných obchodů. Prymula rovněž kritizoval plošnou negaci kombinování různých bylin, zatímco Štěpán Svačina tvrdí: „Je nesmysl, že by interakce více bylin v jedné tabletě mohly znamenat něco nového – to je přece dávno prozkoumáno.“ Předsedkyně etické komise lékařské komory Helena Stehlíková označila zřízení centra při fakultní nemocnici za „neskutečný tunel, šizení, vykrádání veřejného zdravotního systému a naprostou debilizaci národa, šíření a toleranci hlouposti“. K 28. únoru 2019 pak bylo centrum uzavřeno.

Z funkce ředitele fakultní nemocnice byl na konci června 2016 odvolán ministrem Svatoplukem Němečkem pro střet zájmů, podle tisku kvůli napojení na firmu Biovomed provádějící klinický výzkum pro společnosti z celého světa a kterou vlastnila Prymulova dcera. Tento důvod označil Prymula za zástupný. Za skutečnou příčinu odvolání považoval názorové neshody v rámci fungování resortu a osobní spory s ministrem Němečkem (podle Prymulových slov šlo o spor o Němečkovu kandidátku na hlavní hygieničku Evu Gottvaldovou).

Politická kariéra

V senátních volbách 2014 měl Roman Prymula v úmyslu kandidovat za Stranu práv občanů – Zemanovce ve volebním obvodu č. 45 – Hradec Králové. Kandidaturu však nakonec stáhl.

V letech 2016 až 2017 působil jako poradce ministra zdravotnictví ČR Miloslava Ludvíka. Ten jej od 1. března 2017 jmenoval svým náměstkem pro zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že náměstci ministra měli na základě rozhodnutí ministra zdravotnictví z počátku roku 2019 povinnost do poloviny března 2020 získat bezpečnostní prověrku; opatření souviselo s výběrovými řízeními a týkalo se v první řadě státem zřizovaných nemocnic. V Prymulově případě Národní bezpečnostní úřad včas nerozhodl, Prymula avizoval svůj odchod z funkce s tím, že by na ministerstvu zůstal působit jen na částečný pracovní úvazek a chtěl se více věnovat výzkumu. Resort však prý rozhodl o prodloužení lhůty a premiér Andrej Babiš jej přesvědčil, aby vzhledem k epidemii koronavirového onemocnění covid-19 své rozhodnutí přehodnotil a ve funkci zůstal.

Na svém jednání v noci z 15. na 16. března 2020 vláda změnou statutu umožnila a následně rozhodla o jeho jmenování předsedou Ústředního krizového štábu v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným kvůli epidemii covidu-19. Funkci zastával do 30. března 2020, kdy jej vystřídal ministr vnitra ČR Jan Hamáček. Od 4. dubna 2020 byl na internetové stránce hnutí ANO uveden mezi lidmi spjatými s tímto hnutím. Hlavní manažer hnutí Jan Richter sdělil, že jej přidal na stránky, protože byl náměstkem ministra nominovaného za hnutí ANO a stal se ústřední postavou v boji s koronavirem. Sám Prymula situaci komentoval slovy, že do hnutí nevstoupil a ani za něj nekandiduje.

V polovině května 2020 oznámil, že uvažuje ke konci měsíce o odchodu z Ministerstva zdravotnictví ČR. Prymula později dodal, že se jej na ministerstvu bojí „kvůli popularitě“. Problémem jeho dalšího působení v úřadu však byla též stále chybějící bezpečnostní prověrka. Premiér Andrej Babiš mu nabídl nově zřízený post vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví při Úřadu vlády ČR, který přijal. Funkci zastával od června 2020 do jmenování ministrem.

Prezident republiky Miloš Zeman jej na zámku v Lánech 21. září 2020 jmenoval ministrem zdravotnictví ČR poté, co ve stejný den rezignoval dosavadní ministr Adam Vojtěch.

V noci na 22. října 2020 byl Roman Prymula vyfotografován jak vychází z jedné vyšehradské restaurace, která měla být vzhledem k opatřením souvisejícími s pandemií onemocnění Covid-19 zavřená. K rezignaci jej vyzvali opoziční politici, ale i ministři Babišovy vlády. Jaroslav Faltýnek, který se v restauraci s Prymulou sešel, se poslancům za toto setkání omluvil a vysvětlil, že šlo o pracovní schůzku související s aktuální krizí (okolnosti mise amerických lékařů), v salonku uzavřené restaurace domluvenou s majitelem. K setkání Roman Prymula uvedl, že nevěděl, že se nachází v restauraci a že do restaurace dorazil za účelem jednání a nikoliv stravování.

Osobní život

Prymula je ženatý a má dvě děti. Hraje šachy, je držitelem titulu mistr FIDE. Kromě toho má rád rychlá auta, vlastní speciálně upravený Nissan GT-R.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Prymula na Wikimedia Commons
• Osoba Roman Prymula ve Wikicitátech
• FIDE karta – Roman Prymula (anglicky)

Autoritní data	NKC: nlk19990073741 ISNI: 0000 0000 5566 2184 LCCN: n2002105207 ORCID: 0000-0003-1567-2259 VIAF: 43664901 WorldCat Entities: E39PBJgxtFGyQQCjP4CJ7QKTpP

Portály: Česko | Lidé | Medicína | Politika