Východočeský kraj: Porovnání verzí

Východočeský kraj;
	Kunětická hora
Území
Sídlo kraje	Hradec Králové
Historická země	Čechy; Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°3′ s. š., 15°47′ v. d.
Vznik	11. dubna 1960
Zánik	1. ledna 2021
Základní informace
Rozloha	11 243 km²
Počet obyvatel	1 239 951 (2019)
Hustota zalidnění	110,3 obyv./km²
Počet okresů	11
	Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 7. 2. 2022, 12:41

Východočeský kraj byl vytvořen 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu jako jeden z 10 nových „velkých“ krajů Československa. Sídlem kraje byl Hradec Králové. Vedle východu a severovýchodu Čech k němu náležel také severozápadní okraj Moravy, přesto se často celému území kraje zjednodušeně a nepřesně říkalo východní Čechy. Kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.^[2] Východočeský kraj sousedil se Severočeským krajem na severozápadě, Středočeským krajem na západě, Jihočeským krajem na jihozápadě, Jihomoravským krajem na jihu a Severomoravským krajem na východě. Na severu a severovýchodě sousedil s Polskem, konkrétně s Dolnoslezským vojvodstvím, resp. v letech 1975–98 s vojvodstvími Jelenohorským a Valbřišským.

Vymezení

Kraj byl vymezen územím jedenácti nově zavedených „velkých“ okresů: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí. Okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov od roku 2000 tvoří území samosprávného Královéhradeckého kraje, okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvoří území samosprávného Pardubického kraje. Semily spolu s třemi okresy někdejšího Severočeského kraje tvoří území samosprávného Libereckého kraje a Havlíčkův Brod spolu se třemi okresy bývalého Jihomoravského kraje a jedním okresem bývalého Jihočeského kraje tvoří území samosprávného kraje Vysočina.

Zpočátku ke kraji náležely i obce Ježov, Snět a Šetějovice a katastrální území Žibřidovice, Martinice u Dolních Kralovic a Blažejovice.^[zdroj?]

Vývoj

Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence byly rozděleny mezi stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Východočeského kraje vznikl Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, část Libereckého kraje a část kraje Vysočina. Východočeský kraj zůstal pouze jednotkou územního členění, než byl s koncem roku 2020 zrušen zcela.

Poštovní směrovací čísla míst v někdejším Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Také čísla dopravních závodů ČSAD ve Východočeském kraji začínala číslicí 5.

Odkazy

Reference

↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha: Český statistický úřad. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online.

Externí odkazy

Částka 15/1960 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu v aktuálně účinném znění

[1] Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.

[ZUSČS11-2] Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.

[41e3871351c85ca6f76c42a6cb43cf1737632a6a-3] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha: Český statistický úřad. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
   | počet okresů = 11
 }}
-'''Východočeský kraj''' byl vytvořen 11. dubna 1960 [[zákon o územním členění státu|zákonem o územním členění státu]]. [[Krajské město (Česko)|Sídlem kraje]] byl [[Hradec Králové]]. Vedle severovýchodních [[Čechy|Čech]] k němu náležela malá část severozápadu [[Morava|Moravy]], přesto se celému území kraje někdy zjednodušeně a chybně říkalo '''východní Čechy'''. Východočeský kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového [[zákon o územně správním členění státu|zákona o územně správním členění státu]].<ref name="ZUSČS11" /> Východočeský kraj sousedil se Severočeským krajem na severozápadě, Středočeským krajem na západě, Jihočeským krajem na jihu, Jihomoravský krajem na jihovýchodě, Severomoravským krajem na východě a s polským Dolnoslezským vojvodstvím na severu.
+'''Východočeský kraj''' byl vytvořen 11. dubna 1960 [[zákon o územním členění státu|zákonem o územním členění státu]] jako jeden z 10 nových „velkých“ [[Historie krajů v Česku|krajů]] [[Československo|Československa]]. [[Krajské město (Česko)|Sídlem kraje]] byl [[Hradec Králové]]. Vedle východu a severovýchodu [[Čechy|Čech]] k němu náležel také severozápadní okraj [[Morava|Moravy]], přesto se často celému území kraje zjednodušeně a nepřesně říkalo '''východní Čechy'''. Kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového [[zákon o územně správním členění státu|zákona o územně správním členění státu]].<ref name="ZUSČS11" /> Východočeský kraj sousedil se [[Severočeský kraj|Severočeským krajem]] na severozápadě, [[Středočeský kraj|Středočeským krajem]] na západě, [[Jihočeský kraj (1960–2020)|Jihočeským krajem]] na jihozápadě, [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravským krajem]] na jihu a [[Severomoravský kraj|Severomoravským krajem]] na východě. Na severu a severovýchodě sousedil s [[Polsko|Polskem]], konkrétně s [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezským vojvodstvím]], resp. v letech 1975–98 s vojvodstvími [[Jelenohorské vojvodství|Jelenohorským]] a [[Valbřišské vojvodství|Valbřišským]].
 == Vymezení ==
-Kraj byl vymezen územím jedenácti okresů: [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], [[Okres Hradec Králové|Hradec Králové]], [[Okres Chrudim|Chrudim]], [[Okres Jičín|Jičín]], [[Okres Náchod|Náchod]], [[Okres Pardubice|Pardubice]], [[Okres Rychnov nad Kněžnou|Rychnov nad Kněžnou]], [[Okres Semily|Semily]], [[Okres Svitavy|Svitavy]], [[Okres Trutnov|Trutnov]] a [[Okres Ústí nad Orlicí|Ústí nad Orlicí]]. Okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov tvoří území samosprávného [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]], okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvoří území samosprávného [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]]. [[Okres Semily|Semily]] spolu s třemi okresy územního [[Severočeský kraj|Severočeského kraje]] tvoří území samosprávného [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] a [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]] spolu se třemi okresy územního [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravského kraje]] a jedním okresem územního [[Jihočeský kraj (1960–2020)|Jihočeského kraje]] tvoří území samosprávného [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]].
+Kraj byl vymezen územím jedenácti nově zavedených „velkých“ [[Okresy v Česku|okresů]]: [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], [[Okres Hradec Králové|Hradec Králové]], [[Okres Chrudim|Chrudim]], [[Okres Jičín|Jičín]], [[Okres Náchod|Náchod]], [[Okres Pardubice|Pardubice]], [[Okres Rychnov nad Kněžnou|Rychnov nad Kněžnou]], [[Okres Semily|Semily]], [[Okres Svitavy|Svitavy]], [[Okres Trutnov|Trutnov]] a [[Okres Ústí nad Orlicí|Ústí nad Orlicí]]. Okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov od roku 2000 tvoří území samosprávného [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]], okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvoří území samosprávného [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]]. [[Okres Semily|Semily]] spolu s třemi okresy někdejšího [[Severočeský kraj|Severočeského kraje]] tvoří území samosprávného [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] a [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]] spolu se třemi okresy bývalého [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravského kraje]] a jedním okresem bývalého [[Jihočeský kraj (1960–2020)|Jihočeského kraje]] tvoří území samosprávného [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]].
 Zpočátku ke kraji náležely i obce [[Ježov (okres Pelhřimov)|Ježov]], [[Snět]] a [[Šetějovice]] a katastrální území ''Žibřidovice'', ''Martinice u Dolních Kralovic'' a ''Blažejovice''.{{Doplňte zdroj}}
 == Vývoj ==
-Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – [[krajský národní výbor]]. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Východočeského kraje vznikl Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, část Libereckého kraje a část Kraje Vysočina. Východočeský kraj zůstal jen jednotkou územního členění. [[Poštovní směrovací číslo|Poštovní směrovací čísla]] míst ve Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Čísla dopravních závodů [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] ve Východočeském kraji začínala číslicí 5.
+Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – [[krajský národní výbor]]. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence byly rozděleny mezi stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Východočeského kraje vznikl [[Královéhradecký kraj]], [[Pardubický kraj]], část [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]] a část [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]]. Východočeský kraj zůstal pouze jednotkou územního členění, než byl s koncem roku 2020 zrušen zcela.
+[[Poštovní směrovací číslo|Poštovní směrovací čísla]] míst v někdejším Východočeském kraji (s přesahem do okresů [[Okres Žďár nad Sázavou|Žďár nad Sázavou]] a [[Okres Jihlava|Jihlava]]) začínají číslicí 5. Také čísla dopravních závodů [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] ve Východočeském kraji začínala číslicí 5.
 == Odkazy ==

Administrativní dělení Česka

Samosprávné kraje (od 2000)	Hlavní město Praha • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) • Liberecký kraj (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) • Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)

Regiony soudržnosti	Praha • Střední Čechy • Jihozápad • Severozápad • Severovýchod • Jihovýchod • Střední Morava • Moravskoslezsko

Územní kraje (1960–2020)	Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) • Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)