Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(sjednocení dvou kategorií)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
 
{{Infobox - budova
| název = Červený hrádek
| typ = zámek
| obrázek = Červený Hrádek - zámek.jpg
| popisek = Východní průčelí
| využití = hotel, prohlídkový okruh
| poloha = [[Červený Hrádek (Jirkov)|Červený Hrádek]] 1
| obec = Jirkov
| země = Česká republika
| zeměpisná šířka = 50.51225
| zeměpisná délka = 13.443889
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Červený hrádek | lat = 50.51225 | lon = 13.443889 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = [[Jan Adam Hrzán z Harasova]]
| další majitelé = [[Lichtenštejnové]]<br/>Rottenhanové<br/>[[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]]
| současný majitel = Město Jirkov
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
| architekt = [[Antonio della Porta]]
| výstavba = 1669–1675
| přestavba =
| zánik =
}}
'''Červený hrádek''' je raně [[Barokní architektura|barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] na severním okraji [[Jirkov]]a v&nbsp;[[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Postavit ho nechal roku 1655 Jan Adam Hrzán z Harasova. Staveništěm zámku se stala [[Skalní ostroh|ostrožna]] na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]], na které předtím stával [[hrad]] ''Borek.'' Zámecký areál je od roku 1963 chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek Červený Hrádek|ID=137744|datum=2014-12-12}}</ref>
 
== Historie ==
Během [[Husitské války|husitských válek]] stál Václav z&nbsp;Moravěvsi na katolické straně. Nechal hrad opravit a ozdobit červenou barvou, podle níž se hradu začalo říkat Červený hrádek.<ref name="sedlacek"/> Nový název se v&nbsp;písemných pramenech poprvé objevil roku 1422.<ref name="durdik"/> Po Václavově smrti hrad získali Markéta, vdova po Buškovi z&nbsp;Eisenberka, a její synové Jan a Bohuslav z&nbsp;Moravěvsi a Blažimi. Roku 1428 byl za jediného pána hradu označen pouze Jan z&nbsp;Moravěvsi.<ref name="sedlacek"/> Ještě téhož roku se hradu zmocnil Vít ze Šumburka, později Bohuslav ze Rvenic a v&nbsp;roce 1436 Jan Hrádek z&nbsp;Chodžova.<ref name="andel"/>
 
[[FileSoubor:Rothenhaus2.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Nádvoří]]
 
Právní nárok na hrad však stále držel Jan Blažimský, který jej roku okolo roku 1431 prodal Půtovi z&nbsp;Ilburka. Jisté právo na něj měl také Jan z&nbsp;Litovic, manžel Anežky ze Rvenic, která byla druhou manželkou Václava z&nbsp;Moravěvsi. Ani jeden z&nbsp;nich však hrad fakticky neovládal. Roku 1437 nechal císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] zapsat hrad [[Vilém z Ilburka|Vilémovi z&nbsp;Ilburka]], ale ani on se skutečným majitelem nejspíše nestal, přestože se o&nbsp;něj soudil s&nbsp;Janem Hrádkem z&nbsp;Chodžova. Dalším pánem hradu se stal Plichta ze Žerotína, uváděný na Červeném hrádku v&nbsp;roce 1440. Vilémovi z&nbsp;Ilburka se od něj podařilo hrad nejspíše získat, protože roku 1443 udělil jirkovským měšťanům řadu práv. Roku 1449 potom celé panství s&nbsp;výjimkou věna Anežky ze Rvenic prodal Albertu (Albrechtu) Konipasovi.<ref name="sedlacek"/>
 
=== Zámek ===
[[FileSoubor:Rothenhaus3.jpg|thumbnáhled|Sochy Odyssea a Polyféma na nádvoří]]
[[FileSoubor:Rothenhaus4.jpg|thumbnáhled|Jedna z&nbsp;nástěnných maleb]]
 
Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic nechal hrad po roce 1579 přestavět na renesanční zámek.<ref name="durdik"/> Kromě toho získal zpět dříve odprodané části panství. Před svou smrtí rozdělil rozsáhlý majetek mezi tři syny, z&nbsp;nichž Adam zemřel brzy po otci. Ze zbývajících bratrů Červený hrádek připadl spolu [[Chomutov (zámek)|Chomutovem]], [[Údlice (zámek)|Údlicemi]], [[Březno (okres Chomutov)|Březnem]],<ref name="andel"/> [[Nezabylice]]mi a [[Hora Svaté Kateřiny|Horou Svaté Kateřiny]] mladšímu Bohuslavu Jáchymovi Hasištejnskému z&nbsp;Lobkovic, který se oženil s&nbsp;Annou z&nbsp;Redernu.<ref name="s268"/> Po její smrti vyměnil roku 1588 veškerý majetek se svým příbuzným [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřím Popelem z&nbsp;Lobkovic]] za [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]], [[Kosmonosy (zámek)|Kosmonosy]] a 80 tisíc kop [[Míšeňský groš|míšeňských grošů]].<ref name="andel"/> Jiří Popel z&nbsp;Lobkovic na svém novém panství zahájil proces [[rekatolizace]] a do Chomutova pozval [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Obyvatelé města se proti náboženským změnám bouřili, a roku 1591 ve městě došlo k&nbsp;otevřenému povstání.<ref name="andel"/> Povstání bylo potlačeno a ještě téhož roku proběhl na Červeném hrádku soud s&nbsp;částí povstaleckých vůdců, z&nbsp;nichž byli dva měšťané na zámku popraveni.<ref name="s269">Sedláček (1923), s. 269</ref>
Adam Hrzán sympatizoval s&nbsp;[[České stavovské povstání|českým stavovským povstáním]]. Přestože byl zámožný, nechtěl se plně podílet na financování stavovských aktivit, a proto [[Direktorium (stavovské povstání)|stavovské direktorium]] roku 1618 na zámek poslalo úředníky doprovázené oddílem ozbrojencům, kteří tam zabavili peníze v&nbsp;hodnotě 118 tisíc kop míšeňských grošů. Po Adamově smrti v&nbsp;roce 1619 panství zdědil syn Jan Hrzán. Stejně jako jeho bratři a otec podporoval [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], a proto měli být potrestán ztrátou veškerého majetku. Podařilo se jim tomu zabránit tak, že Zdislav Hrzán se vzdal svého [[Lanškroun (zámek)|lanškrounského]] panství.<ref name="s270">Sedláček (1923), s. 270</ref>
 
[[FileSoubor:Rothenhaus6.jpg|thumbnáhled|upright|leftvlevo|Portál hlavního průčelí s&nbsp;erbem rodu Hohenlohe-Langenburg]]
 
[[Třicetiletá válka]] pro zámek znamenala pohromu. Roku 1631 zemřel Adam Hrzán, a zámek připadl vdově Sabině Žofii z&nbsp;Vřesovic a jejím třem nezletilým synům. Ve stejném roce museli majitelé zaplatit výpalné [[Sasko|saskému]] veliteli Vlietsingovi, jehož oddíly tábořily u&nbsp;Chomutova. Přesto Sasové zámek obsadili a jeho velitelem se stal Jindřich z&nbsp;Bischofsheimu. Vojáci navíc poničili vybavení interiérů a zbourali úřednický dům. V&nbsp;únoru roku 1632 k&nbsp;Červenému hrádku přitáhlo císařské vojsko od obléhaného [[Žatec|Žatce]] a zámek vypálilo. Podruhé zámek vyhořel roku 1639 během vpádu Švédů.<ref name="s270"/>
Dne 18.&nbsp;října 1707 červenohrádecké panství koupil za 90&nbsp;300 zlatých [[kníže]] Jáchym Ondřej z&nbsp;Lichtenštejna. Jeho dědičkou se stala vdova rozená z&nbsp;Ditrichštejna a po ní roku 1720 dcera Dominika z&nbsp;Lichtenštejna. Ta se provdala za knížete Jindřicha z&nbsp;Auersperka. Zemřela roku 1724. Svůj majetek v&nbsp;závěti rozdělila na poloviny, z&nbsp;nichž jednu zdědil její manžel. Druhou polovinu zdědila dcera a synové Karel, Jan a Adam, ale roku 1766 členové rodiny uzavřeli smlouvu, podle které celé panství připadlo Janu Adamovi z&nbsp;Aursperka. Někdy v&nbsp;té době bylo k&nbsp;Červenému hrádku připojeno [[Bílence (zámek)|bílenecké]] a [[Voděrady (Bílence)|voděradské]] panství.<ref name="s270"/>
 
[[FileSoubor:Heinrich Franz Graf von Rottenhan (1737–1809) crop.jpg|thumbnáhled|upright|Jindřich František z&nbsp;Rottenhanu]]
 
Roku 1771 panství koupil za milión zlatých Jan Alexandr z&nbsp;Rottenhanu, který je o&nbsp;šest let později odkázal synovi [[Jindřich František z Rottenhanu|Jindřichu Františkovi z&nbsp;Rottenhanu]].<ref name="s270"/> Jindřich se zasloužil o&nbsp;rozvoj panství a provedl také stavební úpravy na zámku, kde byla mimo jiné stržena vížka s&nbsp;[[Báň (střecha)|cibulovou střechou]], která stávala nad střechou průčelního [[rizalit]]u. Upravena byla také osově souměrná zahrada, na kterou navázal [[anglický park]] doplněný množstvím plastik a drobných staveb – divadlem, antickým chrámkem a dalšími pavilony.<ref name="a76"/> Jindřichovou dědičkou se stala jediná dcera [[Marie Gabriela z Rottenhanu|Gabriela]] provdaná za [[hrabě]]te [[Jiří František August Buquoy|Jiřího Františka Buquoye]].<ref name="a77">Anděl (1984), s. 77</ref> Za něj od roku 1808 nejméně do roku 1820 na zámku od jara do podzimu pobýval [[Václav Jan Křtitel Tomášek]], který zastával funkci učitele a skladatele hudby a organizátora hudebních vystoupení.<ref name="kloub"/> Hraběnka Gabriela panství rozšířila roku 1832 přikoupením [[Přísečnice]] a pět let později ještě [[Hauenštejn]]a.<ref>Sedláček (1923), s. 271</ref> Majetek spravovala až do smrti v&nbsp;roce 1863, kdy se o&nbsp;něj rozdělily její děti. Zatímco Přísečnici a Hauenštejn zdědil syn [[Jiří Jan Jindřich Buquoy|Jiří Jan Buquoy]], Červený hrádek získala dcera Isabella, ovdovělá hraběnka [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffová]].<ref name="a77"/>
 
== Stavební podoba ==
 
=== Hrad ===
Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z&nbsp;původního hradu.<ref name="durdik"/> [[Bedřich Bernau]] v&nbsp;devatenáctém století popsal ztracenou ilustraci zámku před barokní přestavbou. Podle ní a drobných náznaků v&nbsp;zámeckých interiérech je možné předpokládat, že hrad a renesanční zámek měly pravidelnou dispozici se zástavbou podél obvodové hradby kolem centrálního nádvoří.<ref>Lehký, Sýkora (2014), s. 143–144</ref>
 
=== Zámek ===
[[FileSoubor:Rothenhaus9.jpg|thumbnáhled|Sochy v&nbsp;zámeckém parku]]
 
Zámek je barokní [[Křídlo (architektura)|čtyřkřídlá]] uzavřená budova kolem obdélníkového [[nádvoří]] krytá mansardovou [[střecha|střechou]]. Dominantou jižního průčelí se třinácti osami je výrazný rizalit s&nbsp;fasádou členěnou [[pilastr]]ovým řádem.<ref name="a77"/> V&nbsp;ose rizalitu se nachází zdobený [[Portál (architektura)|portál]] z&nbsp;roku 1675. K&nbsp;portálu vede dvouramenné schodiště s&nbsp;[[Balustráda|balustrádamibalustráda]]mi a vázami.<ref name="poche"/> Nádvoří je přístupné také průjezdem v&nbsp;protilehlém křídle, do kterého vede portál se segmentovým [[Štít (architektura)|štítem]].<ref name="a77"/> Vestibul průjezdu má [[štuk]]ováním a malbami zdobený strop.<ref name="poche"/> Nádvorní fasády jsou členěné slepými [[Arkáda (architektura)|arkádami]] a pilastry. Přízemí od patra odděluje stupňovaný [[vlys]]. Křídlo s&nbsp;průjezdním portálem se do nádvoří otevírá třemi velkými arkádami, mezi kterými jsou výklenky s&nbsp;kašnami zdobenými sochami [[Odysseus|Odyssea]] a [[Polyfémos (Kyklóp)|Polyféma]] od sochaře Jana Brokoffa.<ref name="a77"/>
 
Přízemní<ref name="a77"/> místností má stropy zaklenuté [[Valená klenba|valenou klenbou]] nebo valenou klenbou s&nbsp;výsečemi.<ref name="poche"/> Významným prostorem, který zabírá dvě poschodí, je velký sál v&nbsp;rizalitu hlavního průčelí. Vstup do něj umožňují čtyři portály se štukovou výzdobou. Horní část stěn sálu je zdobená pilastry podepřenými štukovými [[atlant]]y a výklenky s&nbsp;mytologickými postavami. Pod nimi jsou malby bitevních scén a štukové reliéfy. Mytologické a lovecké výjevy jsou také na stropě s&nbsp;vysokým [[fabion]]em.<ref name="a77"/> Z&nbsp;roku 1695 pochází zámecká kaple svatého [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] rozšířená roku 1787.<ref name="poche"/> V&nbsp;jejím [[Kněžiště|presbytáři]] byla použita [[Valená klenba|necková klenba]], zatímco [[Loď (architektura)|loď]] má klenbu valenou s&nbsp;[[luneta]]mi.<ref name="a77"/>
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references>
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Barokní zámky v okrese Chomutov]]
1 118 200

editací

Navigační menu