Přemyslovský hvozd
Přemyslovský hvozd (také Královský hvozd, Přemyslovský lovecký hvozd, Křivoklátský lovecký hvozd, dříve Zbečenský lovecký hvozd) je lesnatá oblast převážně ve středním povodí řeky Berounky v západní části středních Čech.
Vymezení
[editovat | editovat zdroj]Oblast se nachází převážně v dnešních okresech Rakovník a Beroun, částečně pak Kladno; Rokycany a Plzeň-sever, ale zasahuje i do okresu Louny.
Část tohoto lesnatého území je dnes chráněna:
Objekty
[editovat | editovat zdroj]Hradiště (raně středověký hrad)
[editovat | editovat zdroj]Hrady
[editovat | editovat zdroj]Tvrze severovýchod - převážně okres Kladno
[editovat | editovat zdroj]- Bakov
- Bílý Újezdec (u Ledců)
- Braškov
- Bratkovice
- Břešťany
- Budihostice
- Buštěhrad
- Byseň
- Čelechovice
- Čeradice
- Doksy
- Dolany
- Dolní Kamenice
- Dřínov
- Dříň
- Hnidousy
- Holubín
- Horní Kamenice
- Hořešovice
- Hospozín
- Hostouň
- Hradečno
- Hřešice
- Humniště
- Kačice ves, později tvrz
- Kalivody
- Kladno
- Klobuky
- Kobylníky
- Kokovice
- Koleč
- Kozojedy
- Kralovice - u Stehlčevse
- Královice
- Kročehlavy
- Krušovice
- Kvíc
- Kyšice
- Lány poplužní dvůr a tvrz
- Ledce
- Libochovičky
- Lidice
- Lidice u Otrub
- Lukov
- Makotřasy
- Malá Dobrá
- Malíkovice
- Malovary (u Velvar)
- Močidlany (u Kladna)
- Mšecké Žehrovice
- Neprob.
- Neuměřice
- Olovnice
- Osluchov
- Ostrov
- Páleč
- Poštovice
- Pozdeň
- Přerubenice
- Pustá Dobrá 3 vsi, poplužní dvůr a tvrz
- Ruda
- Rychvald
- Řisuty
- Sazená
- Smečno
- Smilovice
- Srbeč
- Sobín u Vašírova a Rynholce
- Slatina
- Stehelčeves
- Stochov
- Stradonice (okres Kladno)
- Svinařov
- Šlapanice
- Tasov (u Hřebče)
- Trpoměchy
- Třeboc
- Třebíz
- Třtice
- Tuřany
- Údešice (u Jarpic)
- Velká Dobrá
- Velké Přítočno
- Vraný
- Vrapice
- Zvoleněves
- Želevčice
Tvrze západ - převážně okres Rakovník a okres Rokycany
[editovat | editovat zdroj]Tvrze jihovýchod - převážně okres Beroun
[editovat | editovat zdroj]Vsi, osady
[editovat | editovat zdroj]- Bratronice
- Kačice ves, později tvrz
- Kamenné Žehrovice
- Městečko osada podhradí Křivoklátu, trhová ves původní název Městec
- Pecínov
- Pustá Dobrá ves a tvrz
- Strašice osada, později městečko a město Nové Strašecí
- Tuchlovice
- Žilina
Královská města
[editovat | editovat zdroj]- Beroun
- Rakovník Město vznikalo na obchodně příznivé křižovatce na dálkové komunikační trase, po níž proudilo do středu české kotliny přepychové zboží západní Evropy, přes Cheb, Loket, Bochov a Žlutice a na křižovatce méně významného spojení Louny-Plzeň.
Cesty
[editovat | editovat zdroj]- Erfurtská stezka - hlavní severní trasa (Praha - Hostivice - Tuchlovice - Řevničov - Hředle - Krupá - ?Krahulec - Kounov - ...)
- Erfurtská stezka - vedlejší jižní trasa / jiná Chebská stezka - (Praha - Hostivice - Tuchlovice - spíše pod Stochovem než pod tvrzí Sobínem - Rynholec - Pecínov - Ruda - ? - Rakovník - Žlutice - ...)
- Norimberská stezka později Zlatá cesta - historická obchodní stezka spojující Čechy s Bavorskem (Praha - Beroun - Rokycany - ...)
- Chebská stezka - Zbraslav, odtud pak podle řeky Berounky ke Královicům, ...
- starou zemskou (Erfurtskou) cestu na Krupsku přetínala cesta vedoucí ze Žluticka přes Rokyto a Kostelec k Dřevíči
- Zbečenská stezka - odbočka z Norimberské stezky na Zbečno
- Zbečensko-Křivoklátská stezka - středověká královská cesta mezi Prahou a Křivoklátem (Praha - Hostivice - Unhošť - Horní Bezděkov - Bratronice[1] - Běleč - Sýkořice - Zbečno - Křivoklát)
- Kralupská stezka[2] - důležitá obchodní stezka z Prahy do Saska (Praha - původně trhová ves Slaný později město - Louny - Postoloprty - Žatec - Kralupy u Chomutova - ...) ale také se ve Slaném dělí na Velvary
- Mostecká stezka - starší a mladší
- Srbská stezka (zvaná též Chlumecká)
Vodní toky
[editovat | editovat zdroj]- Mže (Berounka)
- Kačák (Loděnice)
- Klíčava
- Lánský potok
- Rokytka (Rakovnický potok)
- Strašecký potok
- Vůznice
- Zákolanský potok
- Týnecký potok
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze, Čtvrtý díl, Střední Čechy. Praha: Argo, 2012. 704 s. ISBN 978-80-257-0665-7. S. 406. Český překlad Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser VII., Prag, 1849, s. 69.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, Díl osmý, Rakovnicko a Slánsko. 3. vyd. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-014-0. S. 154.
- VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu slánském. Praha: [s.n.], 1904. Dostupné online. S. 318–319.
- NOVÁK, David. Tvrze v okolí Křivoklátského loveckého hvozdu. Plzeň, 2012. 168 + 68 s. diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Pavel Vařeka. Dostupné online.
- NOVÁK, David; VAŘEKA, Pavel. Tvrze na Rokycansku. Archaeologia historica. 2012, roč. 37, čís. 2, s. 445–459. Dostupné online. ISSN 0231-5823.
- NOVÁK, David; VAŘEKA, Pavel. Tvrze na Berounsku. Archaeologia historica. 2013, roč. 38, čís. 2, s. 491–506. Dostupné online. ISSN 0231-5823.
- NOVÁK, David. Drobná vrchnostenská sídla 13.–17. století v kontextu krajiny Křivoklátska a širšího okolí. Archaeologia historica. 2013, roč. 38, čís. 2, s. 463–489. Dostupné online. ISSN 0231-5823.
- NOVÁK, David; VAŘEKA, Pavel. Tvrze na Kladensku. Archaeologia historica. 2014, roč. 39, čís. 2, s. 439–471. Dostupné online. ISSN 0231-5823.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Knížecí rodové patrimonium
- Hradská soustava
- Bitva u Loděnice (1179)
- Zemská stezka
- Historické cesty v českých zemích
- Seznam hradů, tvrzí a zřícenin v Česku
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Přemyslovský lovecký hvozd Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine.