Přeskočit na obsah

Planá (okres České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Planá u Českých Budějovic)
Planá
Náves s kaplí Nejsvětější Trojice
Náves s kaplí Nejsvětější Trojice
Znak obce PlanáVlajka obce Planá
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel263 (2024)[1]
Rozloha4,19 km²[2]
Katastrální územíPlaná u Českých Budějovic
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ370 01
Počet domů72 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduPlaná 59
370 01 České Budějovice 1
obec@obecplana.cz
StarostaIng. Tomáš Pintér
Oficiální web: www.obecplana.cz
Planá na mapě
Planá
Planá
Další údaje
Kód obce535176
Kód části obce41611
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Planá se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, na levém břehu řeky Vltavy zhruba 4 km jihozápadně od centra Českých Budějovic. Žije zde 263[1] obyvatel. V severozápadním sousedství Plané se (zčásti též na katastru sousední obce Homole) rozkládá letiště České Budějovice.

Katastrální území Plané

První písemná zmínka o vsi (Plan) pochází z roku 1259, kdy Vok z Rožmberka věnoval třetinu desátků z Plané vyšebrodskému klášteru. V rožmberském majetku Planá setrvala až do roku 1611, kdy ji poslední příslušník rodu Petr Vok odkázal svému komorníkovi Janu Hogenovi ze Švarcpachu, který získal i sousední ves Černý Dub. Dědictvím po Hogenech dostalo se černodubské panství spolu s Planou v roce 1679 do rukou Václavu Františku Kořenskému z Terešova, jehož syn Jan Lukáš Kořenský prodal panství městu České Budějovice za 40 400 zlatých.

V držení města pak ves zůstala až do zrušení poddanství v polovině 19. století. Poté byla Planá na necelá dvě desetiletí samostatnou obcí[zdroj⁠?!], než se nadlouho (od roku 1869 až do roku 1990) stala součástí obce Homole. Až do 20. století bylo obyvatelstvo Plané převážně německé, kupříkladu před první světovou válkou bylo z 225 obyvatel 172 německé a 53 české národnosti. Status obce Planá získala k 24. listopadu 1990.[4]

Na území obce se napojuje silnice II/143, spojující České Budějovice a Prachatice, na evropskou silnici E55. To spolu s letištěm vytvořilo neobvykle příhodné dopravní podmínky pro vznik řady průmyslových areálů. Své sídlo zde má např. technologický holding BUDEX, stavební firmy ProTeren a Jihočeská obalovna, výrobce barev Viton, chemicko-technologická firma EWAC, JH Autodíly, výrobce obalů Achilles CZ nebo firma TechniCoat aplikující technické povlaky.

Podrobnější informace naleznete v článku Letiště České Budějovice.

Roku 1932 byla v prostoru Plané zahájena výstavba letiště pro potřeby Aeroklubu České Budějovice a československého vojenského letectva; slavnostní uvedení do provozu se uskutečnilo 27. června 1937. Za nacistické okupace letiště sloužilo jako záložní a výcviková základna německé Luftwaffe. Po osvobození se letiště opět ujala československá armáda, mimo jiné zde v roce 1948 probíhalo školení vojenských pilotů pro nově vzniklý Stát Izrael. V letech 1950 až 1952 bylo letiště celkově modernizováno. Od poloviny 90. let 20. století začala být přítomnost vojenského letectva utlumována, ukončena byla na sklonku roku 2005. V roce 2007 letiště převzal Jihočeský kraj. Dnes civilní zařízení coby veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště provozuje společnost Jihočeské letiště České Budějovice, vlastněná Jihočeským krajem.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kulturní památka ČR - kříž

Pamětihodnosti na letišti

[editovat | editovat zdroj]
  • Pomník padlým letcům[5]
  • Pamětní deska 312. čs. stíhací perutě RAF[6][7]
  • Pamětní deska připomínající výcvik izraelských pilotů[8][7]
  • Pamětní deska připomínající působení 1. stíhacího leteckého pluku „Zvolenského“ na zdejším letišti (v letech 1952-1994)[7]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  5. IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum 218 s. ISBN 9788086260617. OCLC 124090823 S. 45, 46. 
  6. IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. [s.l.]: [s.n.] S. 99. 
  7. a b c RLHS - Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. www.muzeumcb.cz [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. 
  8. IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. [s.l.]: [s.n.] S. 90, 91. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]