Přeskočit na obsah

Nový Hrádek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Nový Hrádek (část obce))
Tento článek je o městyse v okrese Náchod. Další významy jsou uvedeny na stránce Nový hrádek.
Nový Hrádek
Znak městyse Nový HrádekVlajka městyse Nový Hrádek
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecNáchod
Obec s rozšířenou působnostíNáchod
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel885 (2024)[1]
Rozloha11,40 km²[2]
Nadmořská výška560 m n. m.
PSČ549 01, 549 22
Počet domů374 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseNáměstí 28
549 22 Nový Hrádek
uradmestyse@novy-hradek.cz
StarostaBc. Zdeněk Drašnar
Oficiální web: www.novy-hradek.cz
Nový Hrádek
Nový Hrádek
Další údaje
Kód obce574287
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Hrádek (německy Neubürgles) je městys v okrese Náchod, ležící v předhůří Orlických hor u hranic s Polskem. Žije zde 885[1] obyvatel.

Charakter obce

[editovat | editovat zdroj]

Podhorská obec s okrajovými částmi situovaná pod vrchem Šibeníkem až v údolí říčky Olešenky. Tvoří jej části Dlouhé, Krahulčí, Nový Hrádek a Rzy. Na ploše 1139 ha žije 851 stálých obyvatel. Územím obce protéká říčka Olešenka. Náměstí leží v nadmořské výšce 565 m. Nejvyšším bodem obce je kopec Šibeník s nadmořskou výškou 674 m. V obci se nachází celkem 416 domů, z toho 230 jich je užíváno k rekreaci.

Symboly obce

[editovat | editovat zdroj]

Již v době před rokem 1790 užívala obec pečeť, jejíž otisk je uložen v Archivu Národního muzea v Praze. Pečetní obraz tvoří váza se třemi růžemi uprostřed a dvěma tulipány po stranách. V roce 1995 byl obci udělen znak vycházející z této historické pečeti, a obecní vlajka.

Nový Hrádek vznikl pravděpodobně jako podhradí přilehlého hradu Frymburka. První písemná zmínka o osadě Hrádek je z 18. července 1362, kdy tehdejší držitel Frymburka Čeněk z Lipé, v letech 13491360 nejvyšší maršálek Českého království, ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku. Dne 10. dubna 1736 císař Karel VI. Novému Hrádku „nepřízní časů úplně zničenému“ udělil právo pořádat tři výroční trhy a jeden týdenní trh. V té době zřejmě došlo i k rozšíření prvotního jména Hrádek na Nový Hrádek. Při prvním rakouském sčítání lidu v roce 1869 měl Nový Hrádek 1596 obyvatel – nejvyšší počet ve své historii.

Od počátku osídlování zdejšího regionu bylo hlavní obživou obyvatel především zemědělství. První písemná zmínka o rozvoji průmyslu na Novém Hrádku je z roku 1537, kdy se připomíná těžba železných rud a existence hamru na řece Olešence. Dále zde působili lžičaři. Toto řemeslo se značně rozmohlo a v obci se ještě dlouho provozovalo. V prvním desetiletí 20. století začal na Novém Hrádku a okolí vznikat textilní průmysl. V současné době působí v obci výrobní družstva Velos (zařízení do koupelen, části jízdních kol, výrobky Ikea), Kovap (hračky) a Kaden (hračky, slunečníky, makety aut), 3 truhlárny, výroba těsnění firmy Přibyl, firma Hartman, pila firmy Klein a několik dalších menších soukromých provozoven.

V 60. letech 20. století byla v Novém Hrádku založena laboratoř gnotobiologie. Jde o detašované pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR [4]. Jedná se o významného zaměstnavatele v obci.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]

Nejstarší památkou Nového Hrádku je zřícenina hradu Frymburka. Dominantou obce je barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1723. Na hlavním oltáři kostela je umístěn obraz patronů kostela sv. apoštolů Petra a Pavla namalovaný pravděpodobně Petrem Brandlem. Uprostřed náměstí se nachází mariánský sloup z roku 1747, pomník obětem světových válek a kamenná kašna z roku 1864. V obci stojí mnoho zachovalých dřevěných roubených chalup.

Větrná elektrárna

[editovat | editovat zdroj]
Větrná elektrárna, Nový Hrádek

Nepřehlédnutelnou dominantu nad obcí, na vrchu zvaném Šibeník, tvořily čtyři více než čtyřiceti metrové větrné elektrárny EKOV postavené v polovině 90. let a nikdy neprovozované. Elektrárnu se totiž nepodařilo pro technické nedostatky (především hlučnost soustrojí) zkolaudovat a bylo rozhodnuto o jejím odstranění, poté co celý areál odkoupil ČEZ Obnovitelné zdroje. Současný majitel v aktuálně dokončuje přípravu realizace výstavby nového, moderního větrného parku v poloze více odsunuté od osídleného území. Nově osazenou technologií mají být dva stroje Enercon E70 o výšce tubusu vyšší než VTE původní. Na konci listopadu 2012 po 17 letech byly vrtule odstraněny majitelem ČEZ Obnovitelné zdroje. Na vrchu Šibeník zůstal tubus nejvýše položeného stroje a zděná rozvodna. Tubus se v roce 2020 stal základem pro stavbu rozhledny a dřívější rozvodna se proměnila na turistické informační centrum se stálou expozicí o historii využití větrné energie. V současné době společnost ČEZ Obnovitelné zdroje pozastavila projekt výstavby nové VTE a to především z důvodů ekonomických v post-krizovém období.

Vzdělávání a kultura

[editovat | editovat zdroj]

Z písemných pramenů plyne, že roku 1848 byla na Novém Hrádku otevřena nová školní budova se dvěma třídami. Je tedy nesporné, že škola zde existovala již mnohem dříve. V roce 1920 byla na Novém Hrádku zřízena státní měšťanská škola, pro niž byla v letech 19211923 vystavěna nová školní budova nad náměstím. Na Novém Hrádku je i vícetřídní mateřská škola, školní jídelna a družina. Sportovní vyžití je možné díky tělocvičné jednotě Sokol, založené již v roce 1896. Sokolovna pochází z roku 1924. Místní Sokol provozuje i přilehlé hřiště a v zimě lyžařský svah. Sjezdovky jsou zde dvě o délkách 460 a 340 metrů, dále okruh pro běžkaře dlouhý 700 metrů. Areál je upravován rolbou Leitner 400. Moderní teleskopický vlek je dlouhý 320 metrů s převýšením 81 metrů s kapacitou 500 osob za hodinu. V obci se rovněž nachází fungující kinosál, jenž však aktuálně nemá pravidelný program.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  5. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]