Muzeum hlavního města Prahy
| Muzeum města Prahy | |
|---|---|
 Muzeum města Prahy | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Město | Praha |
| Adresa | Na Poříčí 1554/52 Praha 8, Nové Město 110 00 Praha 1 |
| Zakladatel | Muzejní výbor |
| Založeno | 1881 |
| Další budovy | Müllerova vila Podskalská celnice na Výtoni |
| Objekty | zámecký areál Ctěnic |
| Vyhledávané exponáty | Langweilův model Prahy |
| Návštěvníci | 1 056 102 (v roce 2013[1]) |
| Kód památky | 40690/1-1627 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′24,19″ s. š., 14°26′18,99″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muzeum města Prahy Muzeum města Prahy je muzeem s krajskou působností. Zabývá se shromažďováním, odbornou správou a prezentací sbírek, které dokumentují minulost Prahy, a zároveň odborným zkoumáním dějin hlavního města České republiky a jeho prezentací veřejnosti. Hlavní budova muzea se nachází v Praze na Florenci (Praha 8, Nové Město, Na Poříčí 1554/52
Historie[editovat | editovat zdroj]
Muzeum bylo založeno roku 1881, kdy 3. října byla městskou radou schválena Pravidla stálého Komitétu městského musea pražského, jehož hlavním úkolem bylo dobře nastavit fungování nové muzejní instituce, začít se systematickou sbírkotvornou činností muzea a nalézt důstojný stánek pro muzejní sbírky a jejich vystavení.
Nejvíce zdůrazdňovaným důvodem pro založení instituce byla snaha zabránit prodeji a vyvážení památek do zahraničí, a naopak shromažďovat památky, které souvisejí s dějinami Prahy a se životem Pražanů v minulosti a ukazovat je veřejnosti.
První schůze Komitétu se uskutečnila v primátorské síni Staroměstské radnice dne 23. listopadu 1881, členy komitétu byli někteří významní představitelé tehdejšího kulturního a politického života. Předsedou komitétu se stal pražský zastupitel JUDr. R. Nittinger, advokát a sběratel starožitností JUDr. E. Š. Berger, architekt a obecní starší J. S. Doubek, podnikatel a zakladatel průmyslového muzea V. Náprstek, sochař B. Schnirch, sběratel a milovník umění JUDr. H. Toman, estetik, kunsthistorik a spoluzakladatele pražského Sokola PhDr. M. Tyrš, malíř a architekt B. Wachsmann, malíře F. Ženíšek, architekt A. Baum, kterého záhy nahradil architekt A. Wiehl.[2]
Roku 1882 předal pražský magistrát muzejnímu komitétu kavárenský pavilon, postavený v roce1876 v místech původních pražských hradeb, konkrétně bastionu sv. Kryštofa. Komitét spolu s nově jmenovaným muzejním kustodem (správcem) v první polovině roku 1883 instalovali první expozice, jež byly 12. května otevřeny veřejnosti. Nejstarší muzejní budova musela v roce 1974 ustoupit stavbě magistrály.
Muzejní kustos, Břetislav Jelínek (1843–1926), amatérský archeolog a sběratel starožitností, se později stal ředitelem muzea a v této funkci pracoval do roku 1913. Štafetu po něm převzal kunsthistorik F. X. Harlas a po něm autor známých pražských „špalíčků“ Antonín Novotný. Za první světové války krátce muzeum řídil V. V. Štech. Významné zásluhy o muzeum a jeho sbírky ve službách komitétu měli do roku 1939 kromě výše jmenovaných i mnozí další historici, kunsthistorici, archeologové, architekti, ale i kulturymilovní právníci či politikové: kněz a historiograf František Ekrt, architekt Josef Fanta, advokát, spisovatel a novinář Josef Václav Frič, archeolog a kunsthistorik Karel Guth, politik a sběratel Karel chudoba, architekt Josef Koula, historik Jan Kapras Jan, kunsthistorik Vincenc Kramář Vincenc, architekt a návrhář Rudolf Kříženecký, kunsthistorik Antonín Matějček, sochař Josef Mauder, průmyslník, sběratel a mecenáš Josef Václav Novák, historik, profesor Václav Novotný, kněz, teolog a sběratel Antonín Podlaha, archeolog Albín Stocký, kněz a historik Eduard Šittler, kunsthistorička Renáta Tyršová, historik Karel Urbánek, pražský archivář, profesor Václav Vojtíšek, historiograf spisovatel Zikmund Winter, kunsthistorik a památkář Zděněk Wirth, předseda Klubu za starou prahu Karel Židlický.[3]
Hlavní budova[editovat | editovat zdroj]
Kavárenský pavilon byl pro sbírky muzea od počátku příliš malý a také nebyl dostatečně reprezentativní, proto po delších úvahách bylo rozhodnuto o stavbě budovy nové. Původní návrhy předložili architekti Antonín Wiehl a Jan Koula, definitivní projekt vypracoval Antonín Balšánek.[4] Budova v novorenesančním slohu byla vystavěna v letech 1896 až 1898 a slavnostně otevřena veřejnosti 27. září 1900. Jedná se o dvouposchoďovou stavbu, tvořenou dvěma symetrickými bočními křídly s uprostřed vystupujícím rizalitem, který je zakončen tympanonem. V něm je umístěn reliéf Historie s uměním, vědou a řemesly tvoří slávu minulosti naší od Ladislava Šalouna, na jeho vrcholku je socha Alegorie Prahy od téhož autora. Zadní průčelí je rozčleněno půlkruhovým rizalitem. Další výzdoba na vnějším plášti muzea je od. F. Stránského, V. Štaffa, F. Hergesella,
Uvnitř budovy ve středu je centrální vestibul se schodištěm, v křídlech se nacházejí výstavní sály. Na výzdobě interiérů budovy se podílel K. Klusáček, K. Liebscher, V. Jansa, V. Amort, L. Wurzel, A. Procházka. Součástí výzdoby hlavní budovy muzea je řada zajímavých exponátů ze zbořených pražských domů z období asanace města na konci 19. století, výrazné jsou malované stropy z renesančních pražských domů (U Císařských na Václavském náměstí či domu na Vaječném trhu) či kazetový strop z kláštera paulánů na Starém Městě. Některé prostory jsou zdobeny výraznými kamennými exponáty z prostoru historické Prahy, náhrobky, portály, ale i součástmi gotické Prašné brány či autentickou klenbou domu ze Staroměstského náměstí. Schodiště hlavní budovy muzea je vyzdobeno cykloramatickým obrazem Antonia Sacchettiho Pohled na Prahu z malostranské mostecké věže. Od roku 1970 je v budově vystavován unikátní Langweilův model Prahy z první poloviny 19. století. Detailní papírový model o ploše asi 20 m2 s více než 2000 objekty zachycuje stav historického centra města v letech 1826-1837.[2]
Další expoziční objekty
Kromě stálých expozic muzeum návštěvníkům nabízí i krátkodobé výstavy. Pod Muzeum města Prahy spadá dále Podskalská celnice na Výtoni, Dům U Zlatého prstenu (Týnská 6), Müllerova vila (Nad Hradním vodojemem 14), Rothmayerova vila (U páté baterie 50), zámecký areál Ctěnice, Dokumentační a studijní centrum Norbertov.
Budova je kulturní památkou.
Expozice[editovat | editovat zdroj]
V hlavní budově se nachází jeden z nejatraktivnějších exponátů sbírek muzea – Langweilův model Prahy. Detailní papírový model o ploše asi 20 m2 s více než 2000 objekty zachycuje stav historického centra města v letech 1826-1837. Kromě stálých expozic muzeum návštěvníkům nabízí i krátkodobé výstavy. Pod Muzeum města Prahy spadá dále Podskalská celnice na Výtoni, Dům U Zlatého prstenu (Týnská 6), Müllerova vila (Nad Hradním vodojemem 14), Rothmayerova vila (U páté baterie 50), zámecký areál Ctěnice, Dokumentační a studijní centrum Norbertov.
Hlavní budova[editovat | editovat zdroj]
Hlavní budova se momentálně nachází v rekonstrukci.
-
Historická sbírka -
Umělecká řemesla -
Langweilův model historického města (1826-1837) -
Kalendářní deska staroměstského orloje od Josefa Mánesa z roku 1865
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Muzeum hlavního města Prahy - Výroční zpráva 2013. www.muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ a b MÍKA, Zdeněk. Sto let Muzea hlavního města Prahy. Praha 1983: Muzeum hlavního města Prahy
- ↑ STÁTNÍKOVÁ, Pavla. Městské museum Pražské roku 1883 příspěvek ke 120. výročí otevření první expozice Muzea veřejnosti. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2003.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance.. 1. vyd. Praha: Zvláštní otisk ze sborníku Umění
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BEČKOVÁ, Kateřina. Svědectví Langweilova modelu Prahy. Praha: Nakladatelství Schola ludu – Pragensia ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy, 1996. 252 s. ISBN 80-900668-8-7.
- HARLAS, František Xaver, Stará Praha, nástin vývoje města a průvodce jeho sbírkami, Praha: Lidové nakladatelství, 1911, 210 s.
- JELÍNEK, Břetislav. Ze zbrojnice Městského musea pražského. Praha: Obec pražská, 1913. Dostupné online.
- JINDROVÁ, Jarmila. Muzeum hlavního města Prahy. Praha : Olympia, 1970.
- LIŠKA, Antonín, FRAUENTERKA, Miroslav, ŠTIKOVÁ, Eva. Muzeum hlavního města Prahy. Praha : Sportovní a turistické nakladatelství, 1957.
- MÍKA, Zdeněk. Muzeum hlavního města Prahy: průvodce. Praha : Muzeum hlavního města Prahy, 2001. ISBN 80-85394-37-5
- MÍKA, Zdeněk. 100 let Muzea hlavního města Prahy, Praha 1983
- STÁTNÍKOVÁ, Pavla, Městské museum Pražské roku 1883 příspěvek ke 120. výročí otevření první expozice Muzea veřejnosti. Historia Pragensia. Historický sborník Muzea hlavního města Prahy. Praha : Muzeum hlavního města Prahy, 2003. ISBN 80-85394-46-4
- WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 7–11, 26. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum hlavního města Prahy na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
