Lützen
| Lützen | |
|---|---|
 Lützen – radnice | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°15′18″ s. š., 12°8′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 121 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko-Anhaltsko |
| Zemský okres | Burgenland |
  Lützen | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 108,28 km² |
| Počet obyvatel | 9,299 (2009) |
| Hustota zalidnění | 86 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Dirk Könnecke (bezpartajní) [1] |
| Oficiální web | stadt-luetzen |
| Telefonní předvolba | 034441, 034444 |
| PSČ | 06679, 06686 |
| Označení vozidel | BLK |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lützen je městem v zemském okrese Burgenland v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, po komunální reformě v roce 2005 je správním centrem tzv. správního společenství Lützen-Wiesengrund. Město se proslavilo především díky bitvě u Lützenu během třicetileté války, v níž padl švédský král Gustav Adolf.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Zemědělská a tržní osada Lützen měla od středověku hrad s hranolovou věží a vodním příkopem, chránící toto strategicky důležité území, a přebudovaný na renesanční zámek s arkádovým dvorem. Stavba s úpravami ze 17.–19. století se dochovala dodnes a je sídlem městského a regionálního muzea. V roce 1583 postihla město epidemie encefalitidy, následovaná v roce 1586 epidemií moru, při nichž vymřela velká část obyvatelstva. Z šíření nákazy byla obviněna "čarodějnice" Ursula. V letech 1621–1623 byla zavedena ražba vlastní stříbrné mince.
Boje Třicetileté války vyvrcholily na jaře roku 1632 bitvou mezi protestanty, vedenými švédským králem Gustavem Adolfem II., a katolickým vojskem císaře Ferdinanda II., vedeným generálem Albrechtem z Valdštejna. Na rozlehlém rovinatém poli západně od města se odehrála krvavá bitva, v níž padl nejen švédský král, ale také několik stovek vojáků. Jejich společné hroby a další hmotné nálezy z této bitvy byly v letech 2006–2011 prozkoumány systematickým archeologickým výzkumem za účasti českých archeologů, vedených Václavem Matouškem a s využitím přístrojové techniky včetně detektorů kovů. Na tomto základě byla bitva zrekonstruována a její průběh dokumentován v muzeu. Tam je vystaven jednak model bitvy s třinácti tisíci figurkami (cínových vojáčků), dále animace průzkumu, a několik tisíc archeologických nálezů. Druhou bitvu zde 2. května 1813 svedl Napoleon Bonaparte v čele francouzského vojska proti pruské armádě, na cestě do Lipska. Demonstrativně přespal v pamětní kapli krále Gustava Adolfa, zbudované na místě jeho smrti.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Zámek s muzeem
- Kostel sv. Víta – v jádře románská stavba ze 13.– století, přestavěná a vysvěcená roku 1513
- Kostel v obci Meuchen – románsko-gotická stavba proměněná roku 1912 v památník krále Gustava II. Adolfa
- Radnice – novorenesanční stavba z let 1884–1885
- Minizoo – 42 hektarový pozemek s koňmi, osly, a jinými domácími i divokými zvířaty a ptactvem
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]- Friedrich Nietzsche (1844 – 1900), filosof a klasický filolog
- Johann Gottfried Seume – německý básník
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Radek FUKALA: Bitva u Lützenu 16.11.1632. Veduta České Budějovice 2019; ISBN 9788088030379
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lützen na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
