Zeitz

Žič ; Zeitz
	Stará radnice
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°2′57″ s. š., 12°8′6″ v. d.
Nadmořská výška	160 m n. m.
Stát	Německo
Spolková země	Sasko-Anhaltsko
Zemský okres	Burgenland
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	87,15 km²
Počet obyvatel	31 021 (2011)
Hustota zalidnění	355,9 obyv./km²
Etnické složení	Němci
Náboženské složení	Protestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství
Správa
Starosta	Volkmar Kunze (FDP)
Oficiální web	www.zeitz.de
Telefonní předvolba	03441, 034423, 034426
PSČ	06711, 06712
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeitz [cajc] (česky zastarale Žič, Žíč nebo Žičice^[1]) je město na jihu německé spolkové země Sasko-Anhaltsko. Nachází se na řece Bílý Halštrov asi 30 km jihozápadně od Lipska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 967, kdy zde Ravennský synod rozhodl pod názvem Cici zřídit sídlo pohraniční marky a biskupství za účelem christianizace Polabských Slovanů. Biskupové však roku 1032 přesídlili do Naumburgu. Město mělo právo na opevnění, působil zde Georgius Agricola, autor prvního odborného spisu o hornictví.^[2] V roce 1652 vzniklo vévodství Sasko-Zeitz a Zeitz byl jeho hlavním městem do roku 1718, kdy vévodský rod vymřel po meči.

Rozvoj města nastal v důsledku průmyslové revoluce. V roce 1855 vznikl strojírenský závod ZEMAG (Zeitzer Eisengießerei und Maschinenbau AG), roku 1858 cukrovar a roku 1889 továrna na výrobu uhelných briket Herrmannschacht. Za druhé světové války působil ve městě koncern na výrobu syntetických paliv BRABAG, v němž pracovali převážně vězni koncentračního tábora Buchenwald. Byl mezi nimi maďarský spisovatel židovského původu Imre Kertész, který své zážitky popsal ve světoznámém románu Člověk bez osudu.^[3]

Po druhé světové válce bylo město významným průmyslovým centrem, byla postavena nová sídliště Zeitz-Ost a Völkerfreundschaft.

Dne 18. srpna 1976 se před kostelem sv. Michaela upálil evangelický farář Oskar Brüsewitz na protest proti diskriminaci věřících v NDR.^[4]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází zámek Moritzburg, bývalá vévodská rezidence přestavěná na muzeum. Je zde také Dóm svatého Petra a Pavla z 10. století, kostel sv. Michaela z 12. století, gotická radnice, budova bývalé tržnice se zvonkohrou a pomník obětem fašismu z roku 1950. Ve městě sídlí divadlo Kürbiskern, muzeum kočárků a Lutherova společnost.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Anna Magdalena Bachová (1701–1760) – zpěvačka, druhá manželka Johanna Sebastiana Bacha
Clemens Denhardt (1852–1928) — cestovatel
Ewald André Dupont (1891–1956) — filmový režisér
Gotthard Handrick (1908–1978) — olympijský vítěz v moderním pětiboji
Horst Wende (1919–1996) — hudební skladatel
Heinz-Günther Lehmann (1923–2006) — plavec
Manfred Kaiser (1929–2017) — fotbalista
Jens Koeppen (* 1962) — politik