Liberec (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Liberec
Pohled na nádražní budovu z 1. nástupiště
Pohled na nádražní budovu z 1. nástupiště
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Město Liberec
Ulice Nákladní
Souřadnice
Liberec
Liberec
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 542126
Tratě 030, 036, 037, 086, 089
Nadmořská výška 375 m n. m.
V provozu od 1859
Zabezpečovací zařízení elektromechanické + TEST C
Nástupišť (hran) 5 (8)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská autobusová doprava, tramvajová doprava
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumSměnárnaÚschovna zavazadelBezbariérové WCRestauraceBankomatObchody a další službyČekárna pro cestujícíPoštaVýtahySchodištěBufet nebo rychlé občerstveníKavárna
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liberec (německy Reichenberg) je centrální železniční stanice v Libereckém kraji ve statutárním městě Liberec, v městské části Jeřáb, při ulici Nákladní.[1] Leží v nadmořské výšce 375 m n. m. Stanice je zařazena do integrovaného dopravního systému IDOL.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historický provoz na nádraží

Nádraží bylo postaveno v roce 1859 pod vedením inženýra Jana Šebka. Na stavbě nádraží pracovalo až 17 000 lidí. Vybudovalo se, protože průmyslníci v čele s továrníkem Johannem Liebiegem si dobře uvědomovali zejména to, že potřebují propojit Liberec se světovými trhy či pro převážení surovin z tehdejších uhelných dolů. Poté byla vytvořena společnost, v níž byli zastoupeni známí železniční podnikatelé bratři Kleinové a pražský podnikatel Vojtěch Lanna. Na tehdejší ministerstvo obchodu ve Vídni byla podána žádost o koncesi na vybudování železnice z Pardubic do Liberce. V únoru roku 1855 dostali zprávu, že ministerstvo obchodu s jejich nabídkou souhlasí. Přesto byly dohahy, kde vznikne nádraží Liberec, kde měla současně zaústit budovaná (tehdy soukromá) dráha z německé Žitavy. Aby nádraží leželo co nejblíže centru města a nabízelo pozemky na Keilově vrchu i nedaleko nemocnice na Skřivánčím poli požadovalo samotné město. To, že nádraží bylo umístěno na Jeřábu, rozhodla nakonec komise, s ohledem na možnost snazšího napojení saské dráhy ze Žitavy. Zástupcům města se toto místo zdálo příliš vzdáleno od centra, a proto rozhodli, že společnost stavějící trať z Pardubic vybuduje s nádražím také příjezdovou komunikaci do města, dnešní ulici 1. máje. Hned z počátku vzniklo soutěžení mezi saskou železnicí ze Žitavy do Liberce a rakouskou z Pardubic. Projevilo se to při rozhodování o vedení trasy při samotné výstavbě. Stavba železnice ze Žitavy o délce 26,70 km začala 2. října 1855 pod vedením inženýra Raichla a skončila 25. února 1859. Trať z Pardubic do Liberce dlouhá 160 km byla zahájena o rok později a přes mnohé stavební obtíže již 29. ledna 1859 ve 12 hodin 10 minut přijel do Liberce první zkušební vlak za živé pozornosti obyvatel Liberce. Pravidelný provoz pro veřejnost byl zahájen 1. května 1859. Hlavní dominantou nádraží byla budova postavená v novogotickém slohu podle plánů Franze Riesemanna. Byly tak otevřeny tratě do Pardubic a německé Žitavy, které měli konec trati na této stanici. Na libereckém nádraží přibyla ještě v roce 1875 trať do Zhořelce přes Frýdlant v Čechách, roku 1888 dráha do Jablonce nad Nisou. Poté nádraží prošlo první velkou rekonstrukcí před otevřením dráhy do České Lípy roku 1900. V roce 1903 se otevřela trať na Českou Lípu. Původně každá trať patřila samostatné soukromé společnosti a měla proto na libereckém nádraží svou vlastní stanici. V roce 1905 byla žitavská dráha zestátněna a zůstala ve vlastnictví saského státu do roku 1945. Během té doby spravovali úsek žitavské dráhy na území Československa zaměstnanci říšskoněmeckých drah a měli na nádraží v Liberci vymezené své provozní objekty a prostory. Snahy československého státu o odkoupení této trati se nesetkaly s pochopením německé strany.[2] A druhou velkou rekonstrukci v letech 2009–2011.[3] Nástupiště 2 a 5 bylo rekonstruováno.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stanice není elektrizovaná a je pouze jedinou krajskou stanicí bez elektrifikece. Nádražní budova je majetkem Správy železnic. Má pět nástupišť přístupných dvěma podchody s výtahy, je vybaveno audiovizuálním informačním systémem INISS (Danuše Hostinská-Klichová). Další frekventovaná nádraží jsou nádraží Liberec-Horní Růžodol na trati 086 nebo zastávka nejblíže centru Liberec-Rochlice na trati 036.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Tramvajová a autobusová zastávka Nádraží

Z této železniční stanice je přímé rychlíkové spojení do Děčína, Ústí nad Labem nebo Hradce Králové a Pardubic; spojení do Prahy je delší a méně výhodné než autobusové. Spěšné vlaky spojují Liberec se saskými Drážďany.

Z nádraží vychází 5 jednokolejných neelektrizovaných tratí:

Služby ve stanici[editovat | editovat zdroj]

V železniční stanici jsou poskytovány cestujícím služby: vnitrostátní pokladní přepážka, mezinárodní pokladní přepážka, platba v eurech, ČD centrum, směnárna, úschovna zavazadel, bezbariérové WC, restaurace, bankomat, rychlé občerstvení, čekárna pro cestující, pošta, výtahy, schodiště a kavárna.

Nehody[editovat | editovat zdroj]

Nehoda osobního vlaku[editovat | editovat zdroj]

Místo, kde vlak prorazil zaražedlo u nástupiště 3A (zaražedlo vlevo od jednotky 840)

Ve čtvrtek 10. ledna 2019 kolem půl sedmé ráno (přesně v 6:34)[4] spěšný vlak z České Lípy s počtem 60 cestujících přijel na liberecké nádraží. Místo aby zastavil před návěstidlem na nástupišti 3A se zákazem jízdy však jel dál a narazil do zarážedla kusé koleje rychlostí 10 kilometrů v hodině a následně vykolejil a vjel na dlažbu 3. nástupiště, na místo, kde se pohybují cestující. Tato nehoda provoz ve stanici nezastavila, protože se to událo na kusé koleji. Nikdo z cestujících se nezranil ani nezemřel. Drážní inspekce uvedla, že škoda odhadově činí 600 tisíc korun, z toho na vlaku byla odhadnuta na 400 tisíc korun a na trati 250 tisíc korun.[5][6][7] Případem se zabývali kriminalisté a jako důvod k vykolejení kvalifikovali obecné ohrožení z nedbalosti a případnému viníkovi hrozí 5 let vězení. Strojvedoucí také absolvoval dechovou zkoušku na alkohol, jejíž výsledek byl negativní. K nehodě se také vyjádří i soudní znalec, který bude zjišťovat, zda příčinou nehody nebyla technická závada na motorovém voze. Později se zjistilo, že nehodu zavinila nepozornost strojvedoucího. Ten se podle své výpovědi domníval, že s vlakem jede na sousední průjezdnou kolej. To, že vjel na kusou kolej a měl tam i přehozenou výhybku, zaregistroval až 90 metrů před návěstidlem trvale ukazující „stůj“. Teprve v této vzdálenosti od návěstidla zahájil rychločinné brzdění. Aby k nehodě nedošlo, měl začít brzdit 101 metrů před návěstidlem. Drážní inspekce ještě uvedla, že samotný sníh či led neměly vliv na samotný vznik události, ale poté měly nagativní vliv na brždění vlaku.[8] Byla to podobná situace, jako na Masarykově nádraží, kde 15. července roku 2015 vlak vyjel z koleje a pobořil pražské Masarykovo nádraží.[9]

Nehoda nákladního vlaku[editovat | editovat zdroj]

Místo, kde vykolejil nákladní vlak

V pátek 9. října 2020 došlo v odpoledních hodinách (kolem čtvrté hodiny) k vykolejení nákladního vlaku, který vezl klády. Jeden z vagonů ČD Cargo zničil výhybku a přejel na sousední kolej. Tato nehoda se stala při posunu. Bylo tam štěstí, že se nevysypaly klády dříví. „Nijak to neohrozilo provoz, ani nedošlo k žádnému zranění,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová. Na místo zasáhli Drážní hasiči Liberec. Jejich úkolem bylo vrátit vagon zpátky na koleje. S prací začali před sedmou hodinou večer a dokončena byla v sobotních půl čtvrté ráno. Hned v sobotu odpoledne Drážní inspekce uvedla, že škoda způsobena na vykolejeném vlaku činí 100 tisíc korun, trať nehodu odnesla hůře - tam se odhad podle mluvčího Martina Drápala odhaduje na 1,1 milionu korun.[10]

Natočené filmy na nádraží[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 
  2. https://www.visitliberec.eu/liberecke-domy-hovori/budova-nadrazi-cd/.Chybí název periodika! 
  3. jablecnak; jaroletopodzimzima. Nadrazi Liberec [online]. Geocaching.com [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 
  4. Srážka s vykolejením spěšného vlaku v Liberci - Drážní inspekce. www.dicr.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  5. Na nádraží v Liberci vykolejil vlak. Zastavil se až na nástupišti. tn.nova.cz [online]. 2019-01-10 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. Vlak v Liberci prorazil zarážedlo a vjel na nástupiště - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  7. FOTO: Na libereckém nádraží ráno vykolejil vlak, narazil do nástupiště. Liberec [online]. 2019-01-10 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. FOGL, Adam. Za lednové vykolejení vlaku v Liberci může strojvedoucí. Myslel, že jede jinam. Liberecký deník. 2019-08-16. Dostupné online [cit. 2021-04-20]. (česky) 
  9. Spěšný vlak v Liberci prorazil zarážedlo a vjel až na nástupiště. iDNES.cz [online]. 2019-01-10 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  10. Na libereckém nádraží vykolejil vlak, vagon s kládami zničil výhybku. iDNES.cz [online]. 2020-10-10 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  11. Vlakové nádraží Liberec - Doprava - Jizerské hory - Liberec [online]. liberecky-kraj.cz [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 
  12. Redakce. OBRAZEM: Na vlakovém nádraží v Liberci se točí film z druhé světové války. Liberecký deník [online]. 2018-10-10 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Liberec
Trať Pardubice-Liberec (km traťový: 160,359)
vzdálenost: 4,925 km
PilínkovBSicon KBHFaq.svgBSicon STRq.svgBSicon STRq.svg
BSicon lBHF.svg
Trať Liberec-Česká Lípa (km traťový: 145,107)
vzdálenost: 4,084 km
Liberec-Horní RůžodolBSicon KBHFaq.svgBSicon STRq.svgBSicon STRq.svg
BSicon lBHF.svg
Trať Liberec–Zittau (km traťový: 0,132)
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: 5,870 km
Trať Liberec-Zawidów (km traťový: 160,359)
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: 3,723 km
Trať Liberrec-Harrachov (km traťový: 0,000)
BSicon lBHF.svg
vzdálenost: 2,234 km