Jaroměř (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroměř
nádraží Jaroměř před modernizací
nádraží Jaroměř před modernizací
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký kraj
MěstoJaroměř
Souřadnice
Jaroměř
Jaroměř
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice342154
Tratě030 + 031, 032
Nadmořská výška261 m n. m.
V provozu od20. října 1857
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 44
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)2 (4)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy)
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WCRestauraceVeřejné parkovištěObchody a další služby
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroměř je železniční stanice v Jaroměři, městě s přibližně 12 tisíci obyvateli v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss, trať 031).

Historie[editovat | editovat zdroj]

16. února 1855 byla rakouskými úřady schválena stavba trati z Liberce do Pardubic, mezi pěti předloženými variantami nakonec zasáhla vojenská správa, která hodlala železnici využít pro zásobování pevností Hradec Králové a Josefov. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Nádraží v Jaroměři muselo být umístěno tak, aby mohlo být v případě obrany odstřelováno děly z Josefova. Podle návrhu ing. Daniella se začíná stavět v říjnu 1856, celý areál včetně výpravní budovy, dílen, skladiště, vodárny a strážních domků je dokončen zhruba po roce. Po zkolaudování prvního úseku trati mezi Pardubicemi a Jaroměří přijíždí 20. října 1857 na jaroměřské nádraží slavnostní vlak tažený lokomotivami Josefstadt a Austria. Od 4. listopadu začíná ve stanici pravidelný vlakový provoz.

V polovině roku 1866 probíhala v regionu prusko-rakouská válka. 8. července vydal rakouský generál Gaiszler příkaz k odstřelu nádraží, aby nepadlo do rukou nepřítele. Namísto demolice bylo nakonec nádraží s pomocí sena a slámy podpáleno a požárem zcela zničeno. Roku 1867 se začíná se stavbou nové budovy pod označením Josefstadt-Jaroměř. Během první světové války prošlo stanicí přibližně 236 000 válečných zajatců internovaných v josefovské pevnosti. Ve 20. letech byla fasáda budovy zjednodušena a upravena dle dobových estetických konvencí. Od roku 1993 je do Jaroměře zavedená elektrická trakce, ve směru na Liberec i Trutnov nicméně elektrické vedení nepokračuje.

18. září 1996 byla výpravní budova spolu se skladištěm, poštou, vodárenskou věží, výtopnou, točnou a kolejištěm prohlášena národní kulturní památkou, evidenční číslo 5945. Ve zrušeném lokomotivním depu je zde zřízeno železniční muzeum.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 byla zahájena celková rekonstrukce železniční stanice Jaroměř, jejíž součástí byla výstavba dvou zastřešených ostrovních nástupišť s výtahy včetně podchodu vedoucího ze staniční budovy, cestových návěstidel umožňujících bezproblémový příjezd dvou vlaků k jedné nástupní hraně, nových výhybek s max. rychlostí v rozmezí 50–80 km/h, trafostanice s rozvody silnoproudu, instalace nového zabezpečovacího zařízení umožňující dálkové ovládání, oprava kolejišť včetně obou zhlaví, snesení již nepotřebných stavědel číslo 1 a 2 a rekonstrukce trakčního vedení.[1][2] Opravu nádraží dostalo na starost sdružení JARO, jejíž členové jsou česká Subterra (součást koncernu Metrostav) a slovenská Eltra, za více než půl miliardy korun.[3] V souvislosti s rekonstrukcí vzniklo nové autobusové stanoviště vedle vlakového, dosavadní autobusové nádraží bylo totiž nevyhovující a daleko od centra, s absencí kryté čekárny nebo záchodů.[4] Byla naplánována také řada dlouhodobých výluk, během kterých byly vlaky nahrazeny náhradní autobusovou dopravou.[1]

Výstavba měla proběhnout od 13. 2. 2018 do 10. 12. téhož roku, kvůli archeologickému průzkumu ale došlo k výraznému zpoždění.[5] Provoz vlaků byl úplně obnoven až 21. prosince 2019,[6] k úplnému dokončení došlo v létě 2020.[7] Oprava staniční budovy pravděpodobně proběhne v roce 2022.[8]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SEKYRKOVÁ, Kateřina. Modernizace žst. v Jaroměři začne na jaře a přinese dopravní omezení i v okolních regionech. Královédvorsko.cz [online]. 2018-01-17 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  2. HÁJEK, Martin. Příští rok čeká stanici Jaroměř oprava. Železničář [online]. České dráhy, 2017-08-16 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  3. SŮRA, Jan. Nádraží v Jaroměři opraví za půl miliardy Subterra, cena v soutěži klesla o více než třetinu. Zdopravy.cz [online]. 2018-02-14 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  4. VANÍČKOVÁ, Kateřina. Jaroměř chce přesunout autobusy k vlakům, nádraží opraví i železničáři. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2018-03-13 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  5. SEKYRKOVÁ, Kateřina. Rekonstrukce železniční stanice v Jaroměři se potáhne až do roku 2020. Královédvorsko.cz [online]. 2019-04-03 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  6. SŮRA, Jan. V Jaroměři končí s mírným zpožděním dlouhá výluka trati na Trutnov. Zdopravy.cz [online]. 2019-12-20 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  7. Rekonstrukce žst. Jaroměř [online]. Opd.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 
  8. KUČERA, Tomáš; ČTK. Autobusový terminál v Jaroměři je hotov, provoz zahájí v létě. archiweb [online]. 2020-05-14 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A EDERER, První vlak z Pardubic do Liberce, K. N., Liberec, 1959
  • B. VURSTA A KOL., 130 let Pardubicko - liberecké dráhy 1859-1989, Nadas, Praha, 1989

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]