Kristián X.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristián X. Dánský
král dánský a islandský
Portrét
Kristián X. Dánský
Doba vlády19121947
Úplné jménoKristián Karel Frederik Albert Alexandr Vilém
Narození26. září 1870
zámek Charlottenlund
Úmrtí20. dubna 1947 (ve věku 76 let)
Kodaň, DánskoDánsko Dánsko
PohřbenKatedrála v Roskilde
PředchůdceFrederik VIII.
NástupceFrederik IX.
ManželkaAlexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
PotomciFrederik
Knut Kristián
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecFrederik VIII.
MatkaLuisa Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián X. (26. září 1870, zámek Charlottenlund u Kodaně20. dubna 1947 Kodaň) byl v letech 19121947 dánský a mezi lety 19181944 islandský král.

Narodil se jako Christian Carl Frederik Albert Alexander Vilhelm 26. září 1870 na zámku Charlottenlund blízko Kodaně jako nejstarší syn krále Frederika VIII. a Luisy Švédské (jeho mladším bratrem byl pozdější norský král Haakon VII.). Na trůn nastoupil v roce 1912 po smrti svého otce.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Dva roky po jeho nástupu na trůn začala první světová válka. Král a jeho vláda se obávali německé invaze, a proto se rozhodli udržet zemi mimo válku. Podařilo se jim to jen částečně, neboť Německo uložilo Dánsku, aby zaminovalo úžiny a zabránilo tak jakémukoli anglickému zásahu v Baltském moři. Při té příležitosti se ostatně potopilo přes tři sta plavidel dánského obchodního loďstva.

Během války 5. června 1915 byla přijata nová ústava, jež zavedla proporční zastoupení a rozšířila volební právo na ženy.

Po německé porážce se konal plebiscit o budoucím osudu Šlesvicka. Obyvatelé severního Šlesvicka hlasovali 75 % hlasy za připojení k Dánsku, zatímco 80 % obyvatel jižního Šlesvicka hlasovalo pro připojení k nové Německé republice. 10. července 1920 pak Kristián X. na bílém koni triumfálně překročil hranici a vjel na znovunabyté území. Tento obraz zůstal nadlouho vryt Dánům do paměti. Když se o šest let později k vládě dostali socialisté, ihned zrušili první bod svého programu, jímž bylo zrušení monarchie.

Za německé okupace[editovat | editovat zdroj]

Kristián X. se za německé okupace každé ráno projíždí na koni ulicemi Kodaně. Při jeho sedmdesátých narozeninách 26. září 1940 se konaly vlastenecké manifestace, při nichž mu obyvatelstvo vyjadřuje oddanost a podporu

Roku 1939 souhlasilo Dánsko bez váhání s podepsáním paktu o neútočení s Říší, což však Hitlerovi nezabránilo připravovat operaci Weserübung s cílem zmocnit se dánských a norských námořních základen. 9. dubna 1940 v 5 hodin ráno operace začala a za svítání byl král zpraven o ultimatu, jež jeho vláda dostala: okamžitě přijmout říšskou ochranu nebo čelit útoku německých vojsk. Král u vědomí nerovnosti sil odmítl přikázat mobilizaci. Královská garda vystřelila pár výstřelů z pušky, avšak když německé bombardéry začaly přelétat nad Kodaní, rozhodl se král se svými ministry přijmout okupaci „s výhradami“ za podmínky, že dánské záležitosti zůstanou v rukou Dánů. Když dánská armáda kapitulovala, bylo napočítáno 13 zabitých – proti 20 mrtvým Němcům.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Kristián IX., princ Kristián X., korunní princ Frederik (VIII.), malý princ Frederik (IX.) na fotografii z roku 1903

Dne 26. dubna roku 1898 se princ Kristián oženil s princeznou Alexandrinou von Mecklenburg-Schwerin, dcerou velkovévody Fridricha Františka von Mecklenburg-Schwerin. Z manželství vzešli dva synové:

  • Frederik (11. března 1899 – 14. ledna 1972), pozdější dánský král v letech 1947–1972, ⚭ 1922 Ingrid Švédská (28. března 1910 – 7. listopadu 2000)
  • Knut Kristián (27. července 1900 – 14. června 1976), do roku 1963 dědičný dánský princ, ⚭ 1933 Karolina Matylda Dánská (27. dubna 1912 – 12. prosince 1995)

Kristiánův oficiální titul byl:

Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

V roce 1918 po vyhlášení nezávislosti Islandu se titul změnil:

Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Islandu, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Po rozpuštění Dánsko-Islandské personální unie v roce 1944 se titul opět změnil:

Kristián X., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Kristián X. zemřel v Kodani 20. dubna 1947 a byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Kristiána X..

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckovský
 
 
Fridrich Vilém Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
Kristián X.
 
 
 
 
 
Karel XIV.
 
 
Oskar I.
 
 
 
 
 
 
Désirée Clary
 
 
Karel XV.
 
 
 
 
 
 
Evžen de Beauharnais
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
 
 
 
 
Augusta Bavorská
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Nizozemský
 
 
Frederik Nizozemský
 
 
 
 
 
 
Vilemína Pruská
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Luisa Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
nový titul
Znak z doby nástupu Islandský král
19181944
Znak z doby konce vlády Nástupce:
republika