Hexakyanoželeznatan draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hexakyanoželeznatan draselný
Žlutá krevní sůl
Žlutá krevní sůl
K4Fe(CN)6.png
Obecné
Systematický název Hexakyanoželeznatan draselný
Triviální název Žlutá krevní sůl
Anglický název Potassium ferrocyanide
Německý název Kaliumhexacyanidoferrat(II)
Funkční vzorec K4[ Fe(CN)6]
Sumární vzorec C6N6FeK4
Vzhled žlutá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 368,345 g/mol
Teplota tání 70 °C (trihydrát)
Teplota varu 400 °C (rozklad)
Hustota 1,889 g/cm3 (trihydrát)
Rozpustnost ve vodě 28 g/100 ml (20 °C)
35,3 g/100 ml (30 °C)
67 g/100 ml (80 °C)
75,7 g/100 ml (100 °C)
Součinitel tepelné vodivosti 1,82 Wm-1K-1 (82 °C, trihydrát)
Měrná magnetická susceptibilita -5,65×10−6 cm3g-1 (trihydrát)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -594,1 kJ/mol
-1 423,8 kJ/mol (trihydrát)
Standardní molární entropie S° 418,8 JK-1mol-1
598 JK-1mol-1 (trihydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -453,1 kJ/mol
-1 097,5 kJ/mol (trihydrát)
Izobarické měrné teplo cp 0,902 JK-1g-1
1,11 JK-1g-1 (trihydrát)
Bezpečnost
R-věty R52/53
S-věty S50, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
1
0
Teplota vznícení nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Hexakyanoželeznatan draselný (podle nového názvosloví hexakyanidoželeznatan draselný) je komplexní sloučeninou železa. Nazývá se též žlutá krevní sůl, někdy též ferrokyanid draselný. Jeho vzorec je K4[Fe(CN)6].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv je v názvu slovo „krevní“, v krvi ji nenajdeme. Svůj název získala historicky, kdy se připravovala tavením potaše (K2CO3) s dusíkatými přírodními látkami (např. krví, kůží nebo masem zetlelých zvířat). Na rozdíl od červené krevní soli neuvolňuje ani ve stopovém množství kyanidové ionty CN-, které zabraňují buněčnému dýchání či dokonce přenosu kyslíku v krvi hemoglobinem.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Slouží k výrobě barviv. Reakcí s železitými ionty vzniká modrá sraženina, známá jako berlínská (pruská) modř (Fe4[Fe(CN)6]3), čehož se využívá v kvalitativní analýze. Berlínská modř se dříve získávala z živočišných zdrojů. Vyžíháním sražené krve vznikla žlutá krevní sůl, která byla poté srážena pyritovými výluhy (Fe3+).[1] V potravinářství a v silniční údržbě se používá jako protispékavá látka kuchyňské soli. Na potravinách je označována jako E536.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martin Hrubý-Barvy očima chemika