Caproni Ca.113

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Caproni Ca.113
Caproni Ca.113
Caproni Ca.113
Určení akrobatický cvičný dvouplošník
Výrobce

Aeroplani Caproni SA, Milano-Taliedo, Itálie

Caproni-Bulgare, Kanzalak, Bulharské carství
Šéfkonstruktér Gianni Caproni
První let 1931
Zařazeno 1931
Uživatel Regia Aeronautica
Varianty Caproni Ca.161
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caproni Ca.113 byl akrobatický cvičný dvouplošník vyráběný v Itálii a Bulharsku od počátku 30. let 20. století. Byl navržen jako navazující typ na model Caproni Ca.100, což bylo silnější a robustnější letadlo schopné letecké akrobacie. Letoun v jedno- nebo dvoumístném provedení byl určen pro civilní i vojenské použití. Regia Aeronautica jej využívala při výcviku vojenských pilotů. Italské Caproni Ca.113 bylo jedním z nejznámějších akrobatických letadel období mezi první a druhou světovou válkou.

Vznik a užití[editovat | editovat zdroj]

Dvouplošník Ca.113 byl vyvinut a zalétán v roce 1931. Trup měl Ca.113 z ocelových trubek a křídla ze dřeva. Původně na něm byl instalován hvězdicový, sedmiválcový motor Walter Castor s výkonem 179 kW (240 k), s nímž se Mario de Bernardi úspěšně zúčastnil akrobatických soutěží v Miláně a v Clevelandu. Následně byl standardně používán silnější motor, sedmiválcový hvězdicový Piaggio Stella P.VII C.35 s výkonem 276 kW (370 k), což byla licence motoru Gnome-Rhône 7K Titan Major. Pro pozdější výškové rekordy byl používán v licenci vyráběný motor Bristol Pegasus, který vyráběla firma Alfa Romeo Avio, letecká divize automobilky Alfa Romeo.

V případě tohoto letounu se jednalo konvenční design s jedním anebo dvěma kokpity v tandemovém uspořádání. Letoun byl používán pro pokračovací výcvik, ale byl také výborným akrobatickým letadlem. Již ve standardní verzi s ním bylo provedeno několik rekordních letů.

Mario de Bernardi, Caproni Ca.113 s motorem Walter Castor vítězí v Miláně (1931)

Letoun Ca.113 byl také vyráběn ve větších množstvích dceřinou společností Caproni, kterou společnost zřídila v bulharském Kazanlaku (Kaproni Bulgarski). Zde se vyráběl pod označením Čučuliga (Skřivan) v několika variantách označených KB-2, KB-3, KB-4 a KB-5 až do roku 1940. Ze 107 vyrobených letadel jich největší část byla využívána bulharským královským letectvem, až do roku 1944, kdy do Bulharska vstoupila Rudá armáda Sovětského svazu.

Jediný dochovaný Ca.113 s imatrikulací I-MARY je vystaven v muzeu Volandia (bývalá továrna Caproni) v městečku Somma Lombardo u milánského letiště Malpensa.

Caproni Ca.113 s motorem Walter Castor vyhrál akrobatickou soutěž v Clevelandu (září 1931)

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Prvním úspěšným nasazením nového letounu s motorem Walter Castor se stala účast na mezinárodní letecké soutěži v Miláně 27.-29. června 1931, tovární pilot Mario de Bernardi zvítězil.[1] Největšího sportovního úspěchu Ca.113 s motorem Walter Castor bylo dosaženo, když v září 1931 italský tovární pilot Caproni Mario de Bernardi v akrobatické soutěži Cleveland Air Races v Clevelandu (USA) zvítězil.[2]

Renato Donati, světový výškový rekord s Caproni Ca.113 a motorem Bristol Pegasus (1934)

Dvakrát byl s tímto letounem překonán světový výškový rekord letounů. Pilot major Renato Donati na variantě Ca.113A.Q. (Alta Quota) 11.dubna 1934 s motorem Alfa Romeo Pegasus (licenční Bristol Pegasus) o výkonu 390 kW (530 k)[3] dosáhl výšky 14 433 m.[4] Podruhé to bylo 7. května 1937, kdy s ním pilot Pezzi dosáhl výšky 15 655 m.[5] Další rekordní zápis zahrnoval ženský světový rekord z 20. června 1935 dosažením výšky 12 043 m. Pilotkou letounu Caproni Ca.113R s motorem Bristol Pegasus S-2 o výkonu 369 kW (502 k) byla markýza Carina Negrone.[6] Tyto skvělé výškové rekordy doplňuje výkon pilota Tita Falconiho z roku 1933 na letounu s imatrikulací I-ACCA, když letěl po leteckých závodech Air Race v Los Angeles (1.-4.7.1933) letem na zádech od Los Angeles do San Diega. V Chicagu se pak zúčastnil a vystoupil na světové letecké výstavě (World Aviation Expo). O něco později, 27. srpna letěl na trase od St. Louis k Chicagu letem na zádech 3 hodiny, 6 minut a 39 vteřin a stal se novým držitelem světového rekordu, jímž výrazně překonal rekordní výkon krajana, kpt. Willyho Bocoly z 15. května 1933, který letěl s letounem Breda Ba.19 "vzhůru nohama" po dobu 65 minut a 15 vteřin.

Před druhou světovou válkou byly letuschopné stroje přemístěny do Italské východní Afriky (dnes Eritrea, Somálsko a Etiopie) a do Italské severní Afriky (dnešní Libye), kde sloužily v kurýrní službě.

Caproni Ca-113 s imatrikulací I-MARY v muzeu Volandia

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Caproni Ca.113, tříprostorová skica

Údaje dle[7][8]

Technické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: cvičný akrobatický dvouplošník
  • Posádka: 2 (pilot a instruktor)
  • Délka: 7,30 m
  • Rozpětí křídel: 10,50 m
  • Výška: 2,70 m
  • Nosná plocha křídel: 27,0 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 850 kg
  • Celková hmotnost: 1 100 kg
  • Pohon: 1 × Walter Castor 179 kW (240 k), později Piaggio Stella P.VII C.35, 276 kW (370 k) a ještě později licenční Bristol Pegasus

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 250 km/h
  • Cestovní rychlost: 210 km/h
  • Dolet: 300 km
  • Dostup: 7 300 m
  • Rychlost stoupání: 8,8 m/s

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Caproni Ca.113 na anglické Wikipedii a Caproni Ca.113 na italské Wikipedii.

  1. Velké vítězství motoru Walter-Castor 240/340 HP na Mezinárodním meetingu leteckém v Miláně. Letec. 20.8.1931, roč. 7. (1931), čís. 8, s. 330. Dostupné online. 
  2. Vynikající účast československého leteckého průmyslu na Mezinárodní leteckém meetingu v Clevelandu. Letectví.. Září 1931, roč. 11. (1931), čís. 9, s. 329. Dostupné online. 
  3. První mezinárodní výstava v Miláně. Letectví. Říjen 1935, roč. 15. (1935), čís. 10, s. 391-392. Dostupné online. 
  4. Světové rekordy výškové. Letectví. Květen 1934, roč. 14. (1934), čís. 5, s. 155. Dostupné online. 
  5. Vývoj světového výškového rekordu letounů. Letectví. Prosinec 1938, roč. 18. (1938), čís. 12, s. 468. Dostupné online. 
  6. Schválené mezinárodní rekordy FAI. Letectví. Srpen 1935, roč. 15. (1935), čís. 8, s. 312. Dostupné online. 
  7. AUBRECHT, Richard. Caproni Ca.113 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.3.2014 [cit. 2019-04-15]. Dostupné online. 
  8. Ca.113 [online]. Уголок неба (rusky) [cit. 2019-04-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TAYLOR, Michael John H., Jane's encyclopedia of aviation, 2nd Edition, London, Studio Editions, 1989, p. 234, ISBN 0-517-10316-8 (anglicky)
  • World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing S. File 891 Sheet 10. (anglicky) 
  • CAPRONI, Gianni, Gli Aeroplani Caproni: i progetti dell'Ing. Gianni Caproni - caratteristiche, immagini, storia, Milano, Edizioni d'arte E. Bestetti, 1937(italsky)
  • World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing, File 891 Sheet 10 (anglicky)
  • Jotti da Badia Polesine, Annuario dell'Aeronautica Italiana, Milano, Libreria Aeronautica, 1934 (italsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]