Reggiane Re.2005

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reggiane Re.2005
Model Reggiane Re.2005
Model Reggiane Re.2005
Určení stíhací letoun
Výrobce Officine Mecchaniche Italiane - Reggiane
První let 1942
Zařazeno 1943
Uživatel Regia Aeronautica
Luftwaffe
Vyrobeno kusů 31
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reggiane Re.2005 Sagittario (česky Střelec) byl jednomístný stíhací letoun celokovové dolnoplošné konstrukce, který vznikl vývojem z typu Reggiane Re.2000.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Vývoj nového letounu začal již v roce 1941 a 10. května 1942 vzlétl první prototyp (MM494) s pilotem Da Prado. Ten dosáhl rychlosti 628 km/h. Nové křídlo neslo nový podvozek zatahovaný směrem ke koncům křídla a dva 20 mm kanóny Mauser MG-151, které s dalším v bloku motoru a s dvěma 12,7 mm kulomety Breda SAFAT nad motorem představovaly impozantní výzbroj. Pohon zajišťoval řadový motor Daimler-Benz DB 605A-1. V červnu 1942 první prototyp absolvoval letové testy ve zkušebním středisku Guidonia a v srpnu zkoušky zbraní na polygonu ve Furbaře.

V únoru 1943 objednala italská vláda nultou sérii v počtu 18 kusů a následných 750 kusů, ale v situaci, kdy to již bylo nereálné. Druhý prototyp (MM495) původně s motorem RA-1050RC-58 Tifone, zkoušený od jara 1943 Němci, dosáhl rychlosti 720 km/h a přelétl do Rumunska, kde byl včleněn do protiletecké obrany naftových polí v oblasti Ploješti.

Vlastní dodávky RE.2005 začaly v květnu 1943 s licenčními motory Fiat RA.1050 RC-58 s vrtulí Piaggio P-6001 o výkonu 1475 k.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Reggiane Re.2005 Sagittario (MM092351), Regia Aeronautica, 22º Gruppo

Ke dni italské kapitulace byly dodány dva prototypy a 29 letounů nulté série, z nichž některé převzala 22. stíhací skupina se základnou v oblasti Neapol-Capodichino. Úkolem jednotky byla obrana hlavního města a okolí.Po kapitulaci Itálie byly vyrobené kusy zabavené Němci, přičemž letouny sériových čísel MM096100-04 a MM096106-11 sloužily u jednotek protivzdušné obrany Berlína. Po válce byl jeden Sagittario převezen do USA, kde byl do roku 1946 intenzivně zkoušen.

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Reggiane Re.2005
  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 11 m
  • Délka: 8,73 m
  • Výška: 3,15 m
  • Nosná plocha: 21 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2500 kg
  • Vzletová hmotnost: 3610 kg
  • Pohon: motor Daimler Benz DB605A nebo Fiat RA.1050 RC-58
  • Maximální rychlost: 628 km/h
  • Dostup: 11 500 m
  • Dolet: 980 km
  • Výzbroj: 3x kanón Mauser MG 151 ráže 20 mm, 2x kulomet Breda SAFAT ráže 12,7 mm

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

Reggiane Re.2005, Luftwaffe, Luftdienst Kommando Italien
  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45. Olomouc: Votobia, 1999. 95 s. ISBN 80-7198-396-9. Kapitola Reggiane Re-2005 Sagittario, s. 26 a 27. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]