Caproni Ca.311

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Caproni Ca.311
Jeden z pěti letounů Caproni Ca.311 jugoslávského královského letectva
Jeden z pěti letounů Caproni Ca.311 jugoslávského královského letectva
Určení lehký víceúčelový bombardovací letoun
Výrobce Caproni
Šéfkonstruktér Ing. Cesare Pallavicino
První let 1. dubna 1939
Uživatel Regia Aeronautica
Jugoslávské královské letectvo, Nezávislý stát Chorvatsko
Vyrobeno kusů 320
Další vývoj Caproni Ca.313
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caproni Ca.311 byl italský třímístný dvoumotorový víceúčelový dolnoplošník smíšené konstrukce se zatahovacím podvozkem a pevnou ostruhou.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Ca.311 vznikl na základě zkušebního prototypu Caproni Ca.310bis, u něhož byla dvojice hvězdicových sedmiválců Piaggio P.VII C.16 po 345 kW nahrazena výkonnější variantou P.VII C.35 s kompresorem o výkonu po 368 kW a dvoulistými stavitelnými vrtulemi.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Caproni Ca.311 (M.M.11531)

Prototyp letounu Ca.311 se tak nestavěl, proto 1. dubna 1939 vzlétl z továrního letiště v Ponte San Pietro první sériový stroj (vojenské evidenční označení M.M.11479). Za jeho řízení usedl pilot Ettore Wengi. Testy prokázaly nárůst výkonnosti i užitečného zatížení, což se odrazilo ve složitějším vybavení a instalované výzbroji nových Ca.311.

Sériová výroba byla zahájena ve třech továrnách koncernu Caproni v Ponte San Pietro, Taliedo a Castello di Stabia. Probíhala dle přidělených vojenských čísel v řadách M.M.11479-11506, M.M.11442-11477, M.M.11507-11584 a M.M.11597-11774. Poslední exemplář dodal Ponte San Pietro v září 1941 jako 320. dokončený Ca.311 verze M.

Hlavňovou výzbroj tvořily tři kulomety Breda-SAFAT ráže 7,7 mm, které byly po jednom umístěny ve střelecké věži Caproni Lanciani na hřbetě trupu, pevně v kořeni levé poloviny křídla a ve spodním uzavíratelném střelišti za křídlem. V pumovnici nebo na vnějších závěsnících mohl být umístěn pumový náklad do hmotnosti 400 kg.

Typ Ca.311 byl produkován ve dvou verzích. Bojová Ca.311 s vejčitým profilem zasklení přídě a průzkumná Ca.311M (Modificato) se stupněnou pilotní kabinou (86 kusů).

Na Ca.311 navázal pokusný Ca.312 s hvězdicovými motory Piagio P.XIV a typ Caproni Ca.313 s řadovými motory.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

K prvním jednotkám italského letectva, které převzaly Ca.311, patřily squadriglie č. 123, 87, 118 a 36. Staly se rovněž výzbrojí pozorovacích skupin ve stavu italských expedičních sil na východní frontě proti SSSR, operovaly v Africe i na domácí půdě v závěru války.

V roce 1941 získalo několik strojů chorvatské letectvo.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Caproni Ca.311

Údaje dle[1]

  • Rozpětí: 16,20 m
  • Délka: 11,74 m
  • Výška: 3,69 m
  • Nosná plocha: 38,40 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 3460 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 4825 kg
  • Maximální rychlost: 350 km/h
  • Cestovní rychlost: 320 km/h
  • Výstup do 4000 m: 14 min
  • Dostup: 7400 m
  • Dolet: 1600 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Caproni Ca.311 Regia Aeronautica

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Balous Miroslav, Caproni Ca.311, Letectví+Kosmonautika, 2002, str.43, č.8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALOUS, Miroslav. Caproni Ca.311. Letectví a kosmonautika. 2002, roč. 78., čís. 8, s. 43. 
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]