1805

1805
	Doprava;
	1805 v loďstvech;
	Kultura;
	1805 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1804 \| 1806 →

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1801 • 1802 • 1803 • 1804 • 1805 • 1806 • 1807 • 1808 • 1809 ► ►►

1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

4. června – Zanikla Ligurská republika.
14. října – Francouzská armáda porazila rakouskou v bitvě u Elchingenu.
15.–20. října – Francouzská armáda zvítězila nad rakouskou v bitvě u Ulmu.
21. říjen – V bitvě u Trafalgaru zvítězilo Britské královské námořnictvo pod vedením Horatia Nelsona nad španělsko-francouzským válečným loďstvem.
2. listopadu – Osmanský sultán Selim III. jmenoval egyptským místokrálem Muhammada Alího Pašu, zakladatele vládnoucí dynastie.
13. listopadu – Francouzská armáda obsadila Vídeň.
16. listopadu – Francouzská a ruská armáda se střetly v bitvě u Schöngrabernu
28. listopadu – Francouzská armáda se střetla s armádou ruskou a rakouskou v bitvě u Vyškova.
2. prosinec – V bitvě u Slavkova porazila francouzská armáda pod vedením Napoleona Bonaparta armádu ruskou a rakouskou.
3.–5. prosince – Rakouská armáda zvítězila nad bavorskou v bitvě u Štoků.
26. prosinec – Zástupci Rakouska a Francie podepsali v Bratislavě Prešpurský mír, kterým Rakousko ukončilo účast v napoleonských válkách, vzdalo se italských a německých území a zaplatilo Francii odškodnění. Tím byla ukončena Válka třetí koalice.
Z Italské republiky bylo vytvořeno Italské království.
Pražské domy byly označeny novými popisnými čísly, která jsou dodnes platná.^[1]

Probíhající události

1803–1815 – Napoleonské války
1804–1813 – Rusko-perská válka
1804–1813 – První srbské povstání

Vědy a umění

20. listopadu – Premiéra jediné Beethovenovy opery Fidelio ve Vídni
Otevřeno páté divadlo v českých zemích v Opavě.
Německý matematik a kartograf z Lipska Carl Brandan Mollweide navrhl tzv. Mollweidovo zobrazení pro znázornění povrchu Země.
Kontradmirál britského námořnictva sir Francis Beaufort vytvořil Beaufortovu stupnici k odhadu rychlosti větru.
Britský vědec Peter Roget vytvořil Tezaurus anglických slov a frází známý jako Rogetův tezaurus.
Řezník Johan Georg Lahner zavedl výrobu párků ve Vídni, odkud se jejich obliba přenesla i do českých zemí.

Narození

Česko

14. března – Eduard Clam-Gallas, generál († 17. března 1891)
21. dubna – Karel Balling, chemik a rektor Pražské polytechniky († 17. března 1868)
23. dubna – Vojtěch Lanna, průmyslník a stavitel († 15. ledna 1866)
24. května – Jan Nepomuk Eiselt, lékař († 7. ledna 1868)
5. června – Jan Pravoslav Koubek, pedagog, básník a politik († 28. prosince 1854)
28. června – František Cyril Kampelík, lékař, národní buditel, spisovatel († 8. června 1872)
11. listopadu – František Labler, regenschori a hudební skladatel († 15. září 1851)
10. prosince – Josef Škoda, lékař dermatolog a vysokoškolský profesor († 13. června 1881)

Svět

15. ledna – Louise-Angélique Bertinová, francouzská hudební skladatelka a básnířka († 26. dubna 1877)
27. ledna
- Maria Anna Bavorská, saská královna († 13. září 1877)
- Žofie Frederika Bavorská, rakouská princezna († 28. května 1872)
7. února – Louis Auguste Blanqui, francouzský socialista a revolucionář († 1. ledna 1881)
10. února – Kuriakose Elias Chavara, indický katolický kněz († 3. ledna 1871)
13. února – Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, německý matematik († 5. května 1859)
3. března – Jonas Furrer, první prezident Švýcarské konfederace († 25. července 1861)
29. března – Eugène Schneider, francouzský průmyslník († 27. listopadu 1875)
30. března – Ferdinand Johann Wiedemann, německo-švédský lingvista († 29. prosince 1887)
2. dubna – Hans Christian Andersen, dánský spisovatel († 4. srpna 1875)
20. dubna – Franz Xaver Winterhalter, německý malíř († 8. července 1873)
29. dubna – Auguste Barbier, francouzský básník († 13. února 1882)
16. května – Alexander Burnes, britský cestovatel († 2. listopadu 1841)
20. května – Georg Gottfried Gervinus, německý historik († 18. března 1871)
5. července – Robert FitzRoy, britský mořeplavec, meteorolog a politik († 30. dubna 1865)
22. července – Rudolf von Feistmantel, rakouský lesník a entomolog († 7. února 1871)
26. července – Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor, francouzský vynálezce v oboru fotografie († 7. dubna 1870)
13. června – Benild, salesiánský řeholník, katolický světec († 13. srpna 1862)
21. června – Charles Thomas Jackson, objevitel éterové anesteze († 1880)
22. června – Giuseppe Mazzini, italský filozof († 10. března 1872)
9. července – József Szén, maďarský šachový mistr († 13. ledna 1857)
29. července – Alexis de Tocqueville, francouzský myslitel († 16. dubna 1859)
4. srpna – William Rowan Hamilton, irský matematik, fyzik a astronom († 2. září 1865)
23. srpna – Anton von Schmerling, rakouský politik a právník († 23. května 1893)
30. srpna – Michael Sars, norský mořský biolog, profesor zoologie a teolog († 22. října 1869)
15. září – Charles Didier, švýcarský básník a spisovatel († 7. března 1864)
27. září – George Müller, zakladatel sítě sirotčinců v Anglii († 10. března 1898)
23. října – Adalbert Stifter, rakouský spisovatel († 28. ledna 1868)
14. listopadu – Fanny Mendelssohnová, německá klavíristka a hudební skladatelka († 14. května 1847)
19. listopadu – Ferdinand de Lesseps, francouzský diplomat († 7. prosince 1894)
20. listopadu – Cvi Hirš Chajes, haličský talmudista († 12. října 1855)
30. listopadu – Christian Ruben, rakouský malíř († 8. července 1875)
15. prosince – František Xaver Sandmann, malíř a grafik († 1. ledna 1856)
23. prosince – Joseph Smith ml., zakladatel mormonské církve († 27. června 1844)
25. prosince – Marija Nikolajevna Volkonská, manželka děkabristy S. G. Volkonského († 10. srpna 1863)
31. prosince – Marie d'Agoult, francouzská spisovatelka († 5. března 1876)
? – Stanisław Hernisz, polský bojovník za svobodu a spisovatel († 20. dubna 1866)
? – Luigi Sacchi, italský fotograf († 1861)
? – Lucien Vidie, francouzský vynálezce († 1866)

Úmrtí

Česko

23. ledna – Václav Pichl, skladatel (* 25. září 1741)
8. února – Kristián Filip Clam-Gallas, šlechtic a mecenáš (* 29. dubna 1748)
17. května – Vilém Mundy, podnikatel (* 1751)
9. června – František Josef Kinský, šlechtic a rakouský vojenský velitel (* 6. prosince 1739)
26. července – Jan Antonín Sedláček, chrámový skladatel (* 11. května 1728)
1. prosince – František Ondřej Poupě, pivovarský podnikatel (* 26. listopadu 1753)
30. listopadu – Josef Anton Laske, houslař (* 18. března 1738)
25. prosince – Ignác Schröffel z Mannsberku ekonom a císařský úředník (* 1731)

Svět

25. února – Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, pruská královna (* 16. října 1751)
18. března – Johann Jacob Ebert, německý matematik a novinář (* 20. října 1737)
9. března – Pieter Boddaert mladší, nizozemský básník a spisovatel (* říjen 1766)
24. března – Alois I. z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže (* 14. května 1759)
7. května – William Petty, britský státník (* 2. května 1737)
9. května – Friedrich Schiller, německý spisovatel (* 10. listopadu 1759)
25. května – William Paley, anglický filozof (* 14. července 1743)
28. května – Luigi Boccherini, italský skladatel a violoncellista (* 19. února 1743)
10. července – Thomas Wedgwood, anglický průkopník fotografie (* 14. května 1771)
25. srpna – William Henry, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu, britský princ (* 25. listopadu 1743)
31. srpna – Joseph Dall' Abaco, italský skladatel (* 27. března 1710)
3. září – Johann Martin Abele, německý publicista a historik (* 31. března 1753)
5. října – Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis, britský generál a správce kolonií (* 31. prosince 1738)
16. října – Mihrişah Sultan, manželka osmanského sultána Mustafy III. a matka sultána Selima III. (* 1745)
21. října – Horatio Nelson, britský admirál (* 29. září 1758)
30. listopadu – Christian Hermann Benda, německý herec a operní pěvec (* 7. srpna 1759)
6. prosince – Nicolas-Jacques Conté, francouzský vynálezce (* 4. srpna 1755)
7. prosince – Frederik Dánský, dánský princ (* 11. října 1753)
23. prosince – Francis Masson, skotský botanik (* 1741)
24. prosince – Albertine-Elisabeth Pater, holandská špionka a krátce milenka Ludvíka XV. (* 30. října 1742)
? – Andrew Planche, anglický klenotník a hrnčíř (* 11. března 1727)
? – Şebsefa Kadınefendi, osmá manželka osmanského sultána Abdulhamida I. (* 1766)

Hlavy států

Francie – Napoleon Bonaparte (1799–1814)
Osmanská říše – Selim III. (1789–1807)
Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840)
Rakouské císařství – František I. (1792–1835)
Rusko – Alexandr I. (1801–1825)
Spojené království – Jiří III. (1760–1820)
Španělsko – Karel IV. (1788–1808)
Švédsko – Gustav IV. Adolf (1792–1809)
USA – Thomas Jefferson (1801–1809)
Papež – Pius VII. (1800–1823)
Japonsko – Kókaku (1780–1817)

Odkazy

Reference

↑ MÍKA, Zdeněk a kol. Dějiny Prahy v datech. Praha: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0789-8. Kapitola VII. Praha v období Národního obrození (1784-1849).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1805 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1805:

Krameriusovy císařské královské vlastenské noviny (vyd. Václav Matěj Kramerius) — ročník 17 rok 1805

[1] MÍKA, Zdeněk a kol. Dějiny Prahy v datech. Praha: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0789-8. Kapitola VII. Praha v období Národního obrození (1784-1849).

[1]