HMS Victory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Victory (5694029749).jpg
Základní údaje Vlajka
Typ řadová loď
Třída 100dělová řadová loď první třídy
Objednána prosinec 1758
Zahájení stavby 23. července 1759
Spuštěna na vodu 7. května 1765
Uvedena do služby 1778
Osud aktivní (umístěna v suchém doku), muzeum
Cena 63 176 liber šterlinků a 3 šilinky
Takticko-technická data
Výtlak 3500 t
Délka největší délka 69,3 m
v úrovni spodní dělové paluby 56,7 m
Šířka 15,8 m
Ponor na přídi 7,24 m
na zádi 7,44 m
Pohon plachty
(celková plocha 5440 m²)
Rychlost 8–9 uzlů
Posádka 850 mužů
Pancíř žádný
Výzbroj 44 dvanáctiliberních děl
28 čtyřiadvacetiliberních děl
30 dvaatřicetiliberních děl
2 68liberní karonády, tzv. „drtiče“

HMS Victory je řadová loď I. třídy britského královského válečného námořnictva, spuštěná na vodu v roce 1765. V roce 1805 byla během bitvy u Trafalgaru vlajkovou lodí viceadmirála Horatia Nelsona. Od roku 1922 je jako muzejní loď Národního muzea královského námořnictva umístěna v suchém doku v Portsmouthu, symbolicky je však stále v aktivní službě a je vlajkovou lodí Prvního námořního lorda. Jedná se tak o nejstarší loď nacházející se v činné službě (nejstarší plovoucí lodí ve službě je americká fregata USS Constitution z roku 1797).[1]

Historie lodi[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Stavba lodi byla zahájena roku 1759 a dokončena roku 1765. Dlouhotrvající konstrukce lodi byla zapříčiněna tím, že během stavby byla ukončena tzv. sedmiletá válka a potřeba nové válečné lodě byla Admiralitou přehodnocena. Stavba byla přerušena a znovu započata byla až na podzim roku 1763. Na vodu byla Victory spuštěna 7. května 1765.

Aktivní služba[editovat | editovat zdroj]

Do služby však byla zařazena až roku 1778 a účastnila se americké války za nezávislost, když se Francie začala angažovat po boku vzbouřenců. Účastnila se však pouze bojů proti francouzskému loďstvu v evropských mořích ve snaze zabránit Francii v zásobování a podpoře amerických povstalců.

Roku 1780 byl v suchém doku její trup pod čarou ponoru pokryt měděnými pláty pro lepší ochranu před mořským "červotočem", měkkýšem sášní lodní (Teredo navalis), který ničil dřevěnou konstrukci, a před obrůstáním korýši (lat. cirripedia, angl. barnacles) – zejména vilejšem stvolnatým, a mořskými řasami řasami (algae), které způsobovaly výrazné snížení rychlosti lodí. Na vodu se vrátila o rok později. Dlouhá služba (od roku 1778 do roku 1798, kdy se Victory zúčastnila tří velkých bitev a několika menších) se podepsala na jejím stavu a bylo rozhodnuto, že bude přestavěna na nemocniční loď pro francouzské a španělské válečné zajatce.

První návrat do královského loďstva[editovat | editovat zdroj]

Roku 1799 se však situace změnila potopením jiné řadové lodě I. třídy HMS Impregnable. Roku 1800 byly zahájeny nezbytné úpravy a opravy, během nichž byl mimo jiné zvýšen počet děl ze 100 na 104 a dosavadní okrový nátěr nahrazen žluto-černým. V květnu roku 1803 byla Victory opět zařazena do válečné flotily. Svoji vlajku na ní vyvěsil viceadmirál Horatio Nelson.

Pod jeho velením se zúčastnila roku 1805 slavné bitvy u Trafalgaru, kde Nelson zvítězil nad přesilou, byť sám v této bitvě zahynul.

Po Trafalgaru a návrat na výsluní[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě u Trafalgaru zůstala loď v aktivní službě až do roku 1812, kdy byla zakotvena v Portsmouthu, kde dále sloužila jako plovoucí sklad. V letech 1889–1904 sloužila jako stacionární školní loď pro výcvik námořních signalistů. Odstavená loď poté již jen chátrala. Roku 1921 byla zahájena kampaň na její záchranu a britská vláda nakonec souhlasila s rekonstrukcí Victory do stavu, v jakém se účastnila své nejslavnější bitvy.

V lednu 1922 byla zatažena do suchého doku, aby mohla být restaurována. Již v této době patřila mezi nejstarší existující lodě, majíc již za sebou od spuštění na vodu 157 let. Roku 1928 mohl král Jiří V. slavnostně odhalit Victory v její plné kráse. Obnovovací práce dále pokračovaly pod dohledem Society for Nautical Research (která byla i za kampaní, jež vedla k záchraně lodi).

V roce 1941 způsobily bomby svržené Luftwaffe na Londýn poškození trupu Victory, jež se nacházela v suchém doku. Zatímco německá propaganda tvrdila, že loď byla zcela zničena, britská admiralita tuto zprávu popřela.

V současné době loď funguje jako námořní muzeum a zároveň je stále vedena jako loď v aktivní službě a je vlajkovou lodí Prvního námořního lorda. Dnešní vzhled lodi však neodpovídá stavu u Trafalgaru zcela přesně, např. z estetických důvodů bylo ponecháno nízké zábradlí místo vyššího a plného pažení (barricade) na příďové i záďové palubě, které loď získala během rozsáhlých oprav v letech 1800–1803.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HMS Victory handed to First Sea Lord in Portsmouth. BBC [online]. 2012-10-10 [cit. 2015-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]