Charles Ogle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velkoadmirál Sir Charles Ogle
Velitel v Portsmouthu
Ve funkci:
1845 – 1848
PředchůdceSir Charles Rowley
NástupceSir Thomas Capel
Vrchní velitel Royal Navy v severní Americe
Ve funkci:
1837 – 1841
PředchůdceSir Willoughby Lake
NástupceSir Edward Colpoys

Narození24. května 1775
Martyr Worthy
Úmrtí16. června 1858 (ve věku 83 let)
Royal Tunbridge Wells
ChoťCharlotte Margaret Gage (od 1802)
Letitia Burroughs (od 1820)
Mary Anne Cary (od 1834)
RodičeChaloner Ogle a Hester Thomas
DětiSophia Ogle
Sir Chaloner Ogle, 3rd Bt.
PříbuzníArabella Ogle[1], Barbarina Brand[1], Jemima Sophia Ogle, James Ogle a Thomas Ogle (sourozenci)
William Hall Gage (švagr)
Newton Ogle[2] a Isabel Ogle[2] (vnoučata)
Profesepolitik a námořní důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Charles Ogle, 2. baronet z Worthy (Sir Charles Ogle, 2nd Baronet Ogle of Worthy) (24. května 1775, Worthy Park House, Hampshire, Anglie16. června 1858, Tunbridge Wells, Kent, Anglie) byl britský admirál. U královského námořnictva sloužil od dětství, byl účastníkem válek proti revoluční Francii a napoleonských válek. Později byl vrchním velitelem Royal Navy v severní Americe a svou kariéru završil nejvyšší možnou hodností velkoadmirála (1857).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Admiralty House v Halifaxu (Kanada), sídlo admirála Charlese Ogle jako vrchního velitele v severní Americe

Pocházel ze starobylé šlechtické rodiny z Northumberlandu sídlící od 17. do 20. století na zámku Kirkley Hall. Narodil se na zámku Worthy Park House v Hampshire, který krátce předtím koupil jeho otec, admirál Sir Chaloner Ogle (1726–1816). Do námořnictva vstoupil ve dvanácti letech (1787) jako kapitánský sluha a v osmnácti letech byl již poručíkem. Pod velením admirála Jervise bojoval ve válce proti revoluční Francii a zúčastnil se operací na Martiniku a Guadeloupe. S admirálem Jervisem byl převelen do Středomoří, byl povýšen na komandéra (1794) a kapitána (1796) a v roce 1801 se zúčastnil vylodění v Egyptě. Během napoleonských válek sloužil ve Středomoří a Lamanšském průlivu, v roce 1819 dosáhl hodnosti kontradmirála. V letech 1827-1830 byl vrchním velitelem u břehů severní Ameriky a v Karibiku (velitelství North America and West Indies Station se sídlem na Bermudách a v kanadském Halifaxu. Po návratu do Londýna byl krátce poslancem Dolní sněmovny (1830–1831), v parlamentních debatách ale vůbec nevystoupil. V roce 1841 byl povýšen na admirála a aktivní kariéru završil jako vrchní velitel v Portsmouthu (1845–1848). Krátce před smrtí dosáhl nejvyšší možné hodnosti velkoadmirála (Admiral of the Fleet 1857).[3]

Po otci zdědil v roce 1816 titul baroneta a panství Worthy Park House (Hampshire). Hned po převzetí dědictví inicioval přestavbu zámku v georgiánském stylu dokončenou v roce 1820. Již v roce 1825 ale celé panství prodal bohatému bankéři Samuelu Wallovi. Oglovou rezidencí byl poté palác č. p. 4 na londýnském náměstí Belgrave Square. Zemřel v lázních Tunbridge Wellse v Kentu a pohřben byl v Northumberlandu poblíž hlavního rodového sídla Kirkley Hall. Admirál Ogle byl dvakrát ženatý, z prvního manželství s Charlotte Margaret Gage, dcerou generála Thomase Gage, měl syna a dědice titulu baroneta Sira Chalonera Ogle (1803–1859). Titul baroneta užívala rodina do roku 1940.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kindred Britain.
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Služební postup admirála Charlese Ogle na webu threedecks dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEATHCOTE, Tony: The British Admirals of the Fleet 1734–1995; Londýn, 2002; ISBN 0-85052-835-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]