Michael Seymour (1802–1887)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Admirál Sir Michael Seymour
Portrét ze sbírek britského ministerstva obrany
Portrét ze sbírek britského ministerstva obrany
Narození 3. prosince 1802
Spojené království
Úmrtí 23. února 1887 (ve věku 84 let)
Horndean
Bydliště Londýn
Venezuela
Horndean
Povolání politik, cestovatel a malíř
Ocenění velkokříž Řádu lázně
Politická strana Liberální strana
Manžel(ka) Dorothy Knighton (od 1829)
Děti Dorothea Seymour
Blanche Seymour
Michael Francis Knighton Seymour
Rodiče Michael Seymour a Jane Hawker
Funkce Člen 18. parlamentu Spojeného království (1859–1863)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Michael Seymour (3. prosince 180223. února 1887) byl britský admirál. V královském námořnictvu sloužil od roku 1813 a již v roce 1826 byl kapitánem. Později se zúčastnil krymské války, v níž byl vážně zraněn. Jako vrchní velitel u břehů Číny vynikl v druhé opiové válce, v roce 1864 dosáhl hodnosti admirála[1].

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Viceadmirál Sir Michael Seymour

Pocházel z významného šlechtického rodu Seymourů, patřil k vedlejší linii, která od počátku 18. století sídlila v Irsku. Narodil se jako třetí syn admirála Sira Michaela Seymoura (1768–1834). U královského námořnictva sloužil od roku 1813 a již v roce 1826 dosáhl hodnosti kapitána. Poté velel několika lodím, sloužil ve Středomoří, v Lamanšském průlivu a v jižní Americe, souběžně byl v letech 1827–1859 sekretářem Řádu lázně. V roce 1849 byl pověřen prohlídkou námořního arzenálu ve Francii, o této návštěvě vypracoval zprávu pro britskou vládu. Stále v hodnosti kapitána byl v letech 1851–1854 superintendantem loděnic v Devonportu, poté se zúčastnil krymské války[2]. V roce 1854 dosáhl hodnosti kontradmirála a na Krymu byl náčelníkem štábu admirála Napiera. V letech 1856–1859 byl vrchním velitelem v Indickém oceánu a u břehů Číny. Jako námořní velitel vynikl v druhé opiové válce, kdy zlikvidoval čínskou flotilu, dobyl Kanton a přispěl k rychlému uzavření míru. V návaznosti na to získal Řád lázně (1859) a v letech 1859–1863 byl navíc členem Dolní sněmovny (patřil k liberálům a v parlamentu zastupoval přístav Devonport). V roce 1860 byl jmenován viceadmirálem a v letech 1863–1869 byl velitelem v Portsmouthu. V roce 1864 dosáhl hodnosti admirála a v roce 1870 odešel do výslužby. V letech 1876–1887 zastával čestnou funkci viceadmirála Spojeného království.

S manželkou Jane Hawker měl tři děti. Starší dcera Dorothea byla manželkou viceadmirála Donalda Mackenzie (1815–1894), mladší dcera Blanche se provdala za plukovníka Erskine Dawsona (1829–1875), účastníka krymské války a indického povstání.

Vysokých hodností u královského námořnictva dosáhli také jeho synovci Sir Michael Culme-Seymour (1836–1920) a Sir Edward Hobart Seymour (1840–1929).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný; 23. díl; Praha, 1905 (reprint 2000), s. 914 ISBN 80-7203-324-7
  2. TARLE, J. V.: Krymská válka, II. díl, Praha, 1951; s. 488

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]