V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.

Vilém Mundy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilém Mundy
Narození1742
Montjoie, vévodství Jülich, Svatá říše římská
Úmrtí17. května 1805
Předklášteří, Markrabství moravské, Rakouské císařství
Povolánípodnikatel
DětiJan Mundy
PříbuzníJan Mundy a Jaromír Mundy (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Osobní pečeť z roku 1789

Příbuzenstvo
syn Jan Mundy
vnuk Jaromír Mundy
bratr Michal Mundy
synovec Mathias Mundy

Jan Vilém Mundy, také Wilhelm von Mundi (1742, Montjoie17. května 1805, Předklášteří u Tišnova)[1][p 1] byl na Moravě usazený podnikatel, majitel statků a panství Drnovice, Hvozdec, Říčany, Tišnov a Veveří.

Podnikatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Roku 1773 přišel Mundy do Brna z Montjoie (dnešní Monschau), kde ho Johann Leopold Köffiller zaměstnal jako mistra ve své soukenické manufaktuře. V roce 1776 dostal Mundy v Brně občanské právo a jako člen soukenického cechu si pronajal malou dílnu (na dnešní Mlýnské ulici), kde začal se dvěma tkalcovskými stavy samostatně podnikat. V roce 1780 rozšířil živnost (v na dnešním Cejlu č. 66) na regulérní soukenickou manufakturu se 12 stavy, barevnou a úpravnou sukna, ke které dostal o rok později podnikatelské oprávnění. V roce 1786 pronajal za 2000 zlatých zrušený klášter v Předklášteří u Tišnova, kde zřídil druhou manufakturu, takže v roce 1791 vyrobil v obou provozech s cca 2000 zaměstnanci na 120 ručních stavech asi 6600 kusů jemných vlněných a polovlněných tkanin (cca 150 000 m2 s hrubým výnosem 1 milion zl.[2]).[3]

V roce 1789 byl rakouským císařem povýšen do šlechtického stavu a směl se jmenovat Freiherr von Mundy. V témže roce koupil panství Tišnov a Veveří (včetně reprezentačního domu v Brně) (celkem za 720 000 zl). Celkovou plochu panství s asi 2500 ha zčásti zpachtoval a využíval k těžbě dřeva, rybníkářství, lovu a pod.

Koncem 18. století byl Vilém Mundy největší mezi cca 15 brněnskými soukeníky a jedním z nejvýznamnějších podnikatelů v Habsburské monarchii. Jeho mimořádný talent byl všeobecně uznáván. Z dostupných informací jsou známé některé jeho metody (větší část produkce přemístil z Brna na venkov, kde byly levnější pracovní síly, dlouhodobými smlouvami si zajistil dodávky vlny za pevnou cenu atd.). O vlastních příčinách razantního růstu jeho bohatství a moci se šířily v jeho době různé dohady, včetně pověstí o tom, že mu pomáhaly jakési nadpřirozené síly.[3]

Dědicem majetku se stal Vilémův nezletilý syn Jan Vilém (1798-1872). Všechny tři soukenické manufaktury přišly asi rok po Vilémově smrti do dražby, Jan Vilém po nabytí zletilosti postupně prodal panství Veveří a Tišnov a v roce 1830 koupil panství Račice (za 335 000 zl).[4] [5] [3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Vilém byl třikrát ženatý. První manželství bylo ale bezdětné.

Zámek Račice, sídlo rodiny Mundyů v letech 1830-1864

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřel na celkovou zdravotní sešlost ve věku 63 let v Předklášteří v domě č. 49.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Actapublica.eu sign.1635 sn.28 [online]. Brno: MZA, 17.5.1805. Dostupné online. (německy) 
  2. Historische-Werte-Datei: Preise, Löhne, Erträge [online]. Bayerischer Landesverein f. Familienkunde, 2007 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c Podnikatelská rodina Mundyů [online]. 2019-05-15 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. Fasora/Hanuš/Malíř: Sozial-reformatorisches Denken in den böhmischen Ländern 1848-1914, Martin Meidenbauer München 2010, ISBN 978-3-89975-192-5, str. 253-269
  5. Johann Evangelista Wihelm Mundy (1798-1872) [online]. Internetová encyklopedie dějin Brna, 2020 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c Co skrývaly hrobky v Předklášteří - V. [online]. Tišnov: Tišnoviny.cz [cit. 2014-05-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STRYJOVÁ, Dagmar. Městys Račice - historie a současnost. Račice 2008, vlastním nákladem. ISBN 978-80-254-4019-3. s. 96 - 116.
  • POŘÍZKA, Jiří. Maltézští rytíři u nás. Brno: Petrov, 1990. ISBN 80-85247-05-4. S. 66. Profesor MUDr. J. von Mundy u zrodu myšlenky. 
  • D'ELVERT, Christian. Zur Cultur=Geschichte Mährens und Oest. Schlesien. 3. Theil (= Schriften 19). Brünn: Verlag der hist. statist. Section, 1870. S. 710, [2]. (německy) 
  • JANÁK, Jan. Brněnští vlnařští podnikatelé v letech 1764-1847. Časopis Matice moravské. 1993, roč. 112, čís. 2, s. 107–137. 
  • SMUTNÝ, Bohumír. Brněnští podnikatelé a jejich podniky 1764-1948. Brno: Archiv, 2012. ISBN 978-80-86736-28-0. S. 518. 
  • STEINER, Petr. Podnikatelská rodina Mundyů. Brno, 2019. 63 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Zdeňka Stoklásková. https://is.muni.cz/auth/th/orbrs/Podnikatelska_rodina_Mundyu.pdf
  • STEINER, Petr. Historie rodiny Mundyů. Brno: Petr Steiner, 2019. 73 s.
  • STEINER, Petr. Osudy významných členů rodiny Mundyů. Příspěvek k poznaní moravské šlechty 18. a 19. století. Vlastivědný věstník moravský. 2020, roč. 72, čís. 3, s. 193-215.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • www.mestys-racice.cz
  • ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii [online]. Praha: FF UK [cit. 2014-05-05]. Dostupné online. 
  • Co skrývaly hrobky v Předklášteří - V. [online]. Tišnov: Tišnoviny.cz [cit. 2014-05-05]. Dostupné online.