Řád svatého Augustina
| Řád svatého Augustina Ordo sancti Augustini (la) | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | OSA |
| Zakladatel | Inocenc IV. |
| Vznik | 1244 |
| Typ | duchovní řád |
| Sídlo | Řím, 001 93, Itálie |
| Souřadnice | 41°54′2,65″ s. š., 12°27′25,18″ v. d. |
| Působnost | Evropa |
| Oficiální web | www |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řád svatého Augustina (stručně augustiniáni, obutí augustiniáni či augustiniáni poustevníci; (latinsky Ordo sancti Augustini, zkratka OSA) je římskokatolický řád, který vznikl spojením několika poustevnických skupin, řídících se řeholí sv. Augustina. Augustiniánský řád byl papežem potvrzen v roce 1256. V 16. století se z něj oddělily reformované větve augustiniánů rekoletů a bosých augustiniánů. Vedle Řádu sv. Augustina Existuje též samostatný řád augustiniánů kanovníků, který původně vznikl z kapitul kanovníků při významných kostelích, kteří přijali Augustinovu řeholi.
V Česku v současnosti působí obutí augustiniáni v konventech v Praze a na Starém Brně.
Znak obutých augustiniánů: ve zlatém štítě červené planoucí srdce, spočívající na černé knize s červenou ořízkou a obtočené černým řemenem (opaskem), které je kosmo probodeno stříbrnou berlou a šikmo hnědým šípem.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Obutí augustiniáni (Ordo sancti Augustini, OSA, do roku 1963 Ordo eremitarum sancti Augustini, OESA) jsou žebravý a meditativní řád, který vznikl roku 1244[2] papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství, odvozujících svůj původ od původních komunit zakládaných sv. Augustinem. První klášter byl založen roku 1258 v lese u porýnského města Weselu.
První kláštery v českých zemích vznikly za vlády a z vůle Přemysla Otakara II. v Pivoni (kolem 1262), v Zaječově (1262), v Mělníku-Pšovce (1262), v Třebařově (1267),[3] další za krále Václava II. v Praze u sv. Tomáše (1285) a v Domažlicích (1287).[4] Za krále Karla IV. následovaly klášter v Bělé pod Bezdězem (1345), v Moravském Krumlově (po 1349), v Brně (1350, roku 1783 přestěhován na Staré Brno), v Litomyšli (před 1356), klášter sester augustiniánek v Praze na Novém Městě (kolem roku 1355), u Osvětiman (zmíněn 1358), v Jevíčku (zmíněn 1372) a roku 1373 v Dolním Ročově. V pobělohorské době vznikl klášter v České Lípě (založil jej roku 1627 Albrecht z Valdštejna),[5] na Bezdězu (1627) a ve Vrchlabí (1705).[6]
Mezi významné obuté augustiniány patřili Aegidius Romanus, Martín Alonso de Córdoba, svatý Tomáš z Villanovy, reformátor Martin Luther, fray Luis de León, brněnský genetik Gregor Mendel († 1884), blahoslavený Anselm Polanco a jako augustinián začínal filosof Franz Brentano († 1917). Mnoho augustiniánských klášterů zaniklo v době husitských válek. Několik klášterů bylo zrušeno za Josefa II., v roce 1950 byly všechny kláštery zrušeny a řeholníci internováni. Po roce 1989 byly obnoveny konventy v Praze při kostele sv. Tomáše na Malé Straně a na Starém Brně. Jeden augustinián (P. Augustin Emil Dorničák) nějaký čas působil samostatně v někdejším klášteře v Domažlicích (v letech 1990–1998).
V Brně se usadili augustiniáni již v roce 1344. Markrabě Jan Jindřich založil roku 1350 nový augustiniánský klášter (původně umístěný vně středověkých městských hradeb) s kostelem Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše, což potvrdil po dostavění kněžiště roku 1356 i papež Inocenc VI. Chrám byl zamýšlen jako pohřebiště moravských markrabat. Význam kláštera na Moravě i v rámci řádu dosvědčuje to, že v 18. století získal zvláštní papežské právo používat pro svého představeného hodnost infulovaného opata, kteréžto označení jinak augustiniáni jako žebravý řád nepoužívají.
Význam augustiniánského kláštera jej ochránil před zrušením za reforem císaře Josefa II., nicméně i tak se jej významně dotkly. Josef totiž nařídil (1783), aby augustiniáni opustili klášter u sv. Tomáše, který byl využit jako sídlo moravských politických úřadů (tzv. Místodržitelský palác). Augustiniáni náhradou dostali budovy zrušeného kláštera cisterciaček Aula Sanctae Mariae na Starém Brně, který založila královna-vdova Eliška Rejčka roku 1323. Tento Starobrněnský klášter dosud augustiniánům patří (v letech 1868 až 1884 byl jeho opatem Gregor Mendel). Papež Jan Pavel II. udělil jeho kostelu Nanebevzetí Panny Marie titul bazilika minor apoštolským breve z 6. října 1987.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. www.libri.cz [online]. [cit. 2009-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Augustiniani.cz (dostupné online)
- ↑ Dušan Foltýn a kolektiv:Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 681
- ↑ FOLTÝN, Dušan-SOMMER, Petr-VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Klášter, s. 145.
- ↑ VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 103.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, sv. 2, str. 1038 a n.
- Jaroslav Mezník: Lucemburská Morava, Praha 1999, s. 195.
- Bohumil Samek: Klášter augustiniánů v Brně, Brno 1993, s. 62.
- Bohumil Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska I. Praha 1994
- VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád svatého Augustina na Wikimedia Commons - Stránky augustiniánů v České republice
- Zasvěcení – Augustiniáni, Česká televize, i-vysílání, 28.6.2009 (video)
- (anglicky), (španělsky), (italsky) Portál augustiniánského řádu
