Klášter augustiniánů (Vrchlabí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Augustiniánský klášter ve Vrchlabí

Augustiniánský klášter ve Vrchlabí, pohled od hřbitova
Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Kraj Královéhradecký kraj
Místo Vrchlabí
Souřadnice
Kód památky 36468/6-3731 (PkMnMISSezObr)
Řád obutých augustiniánů
Založení 1705
Zrušení 1950
Znak NewOSAlogo.png

Klášter augustiniánů ve Vrchlabí je kompex barokních budov, založený v roce 1705. Areál se nachází na adrese Husova 213 v blízkosti hřbitova ve Vrchlabí, a v současné době v něm sídlí vrchlabské Krkonošské muzeum. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Klášter ze zahrad
Klášterní zahrada
Klášterní kostel sv. Augustina
Interiér kostela

Klášter ve Vrchlabí byl založen v roce 1705 hrabětem Maxmiliánem Františkem Felixem z Morzinu, a byli do něj povoláni řeholníci augustiniánského řádu, inaugurace augustiniánů do kláštera proběhla 28. srpna 1714 na svátek sv. Augustina. Stavba byla budována stavitelem Matyášem AueremRakouska. V roce 1712 začala stavba konventního kostela, zasvěceného svatému Augustinovi. Od roku 1760 v areálu kláštera provozovali řeholníci lékárnu. V roce 1881 byla založena klášterní knihovna. V roce 1895 areál vyhořel, zcela obnoven byl až v roce 1904.

Od roku 1941 mělo celé jedno patro pronajaté Krkonošské muzeum pro své sbírky a expozice – nelze vyloučit, že nastěhování muzea v době druhé světové války bylo součástí úředně posvěceného útisku řeholníků, jejichž páter Johann Fischer byl zatčen Gestapem, zbaven svěcení a poslán na frontu. Poté, co roku 1950 byli augustiniáni v rámci Akce K definitivně vyhnáni, připadly muzeu všechny budovy. Správa muzea provedla řadu necitlivých zásahů, které ustaly až převodem muzea pod Správu KRNAP v roce 1966. Muzeum však nebylo jediným uživatelem, například sklepních prostor využíval státní statek k uskladněné brambor, a to dokonce v přímém sousedství hrobek. O rok později postihla budovy stavební havárie, kdy masa sněhu sjela ze střechy kostela na střechu konventu a významně ji poškodila. Budovy byly pro veřejnost uzavřeny a začala postupná, důkladná, nicméně nijak rychlá rekonstrukce: muzeum se pro veřejnost zčásti otevřelo teprve v roce 1978 a jako poslední byl koncem 80. let opraven klášterní kostel.

V rámci církevních restitucí byl klášter vrácen řádu už v roce 1991, ten jej však vzápětí prodal dosavadnímu uživateli, tj. Správě KRNAP. V budovách kláštera tedy dnes sídlí Krkonošské muzeum Vrchlabí, klášterní kostel slouží zejména pro koncerty, bohoslužby se zde konají velmi zřídka.

Hudba a umění[editovat | editovat zdroj]

V klášterním kostele na kůru se nacházejí varhany firmy Gebrüder Rieger Jägerndorf, op. 666 z roku 1898, postavené po požáru kostela v roce 1895. V presbytáři kostela byly v roce 2008 postaveny zrekonstruované dvoumanuálové varhany Amanda Hanische z roku 1872.

Varhaníkem v klášterním kostele je Radek Hanuš.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Klášterní kostel sv. Augustina je v majetku města Vrchlabí a je využíván jako obřadní a koncertní síň. Konvent vlastní Správa Krkonošského národního parku a je v něm umístěno Krkonošské muzeum s expozicí Kámen a život a Člověk a hory.

Morzinská hrobka[editovat | editovat zdroj]

V klášterním kostele se nachází rodová hrobka hraběcího rodu Morzinů. V rodové hrobce je pochován také veliký mecenáš umění, a především hudby, Václav z Morzinu, jemuž italský skladatel Antonio Vivaldi dedikoval některé skladby, zejména však jeho Il cimento dell'armonia e dell'inventione, op. 8, jež obsahuje i slavné koncerty Čtvero ročních dob.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-03-14]. Katalogové číslo 148327 : Klášter augustiniánů. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]