Ostravská operace

Ostravská operace
ilustrační obrázek
Trvání	5. března – 5. května 1945
Místo	České Slezsko a Severní Morava, Československo
Výsledek	Sovětské a československé vítězství
Strany
Třetí říše Sovětský svaz Československo
Síla
asi 150 000 mužů 100 tanků 1500 děl a minometů 120 letadel asi 255 000 mužů 180 tanků 3 000 děl a minometů 408 letadel
Ztráty
100 000 mrtvých, zraněných a pohřešovaných 150 000 zajatých 23 964 mrtvých 88 657 zraněných 50 československých tanků
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostravská operace též Ostravsko-opavská operace (10. března – 5. května 1945) spočívala v útoku Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru směrem na severní Moravu a průniku na území Československa. Při plánování útoku byly vzaty do úvahy i skutečnosti, že hlavní cíl – Ostrava – je velké průmyslové centrum s velkým významem pro poválečnou obnovu Československa, a mělo se zamezit výraznému poškození. Bylo též nutno počítat se silnou obranou Němců, kteří mohli využít pohraniční opevnění z předmnichovské republiky.

Průběh operace

Ostravská operace

Operace byla zahájena v březnu poté, co sovětská vojska pronikla v rámci Viselsko-oderské operace během několika dnů k řece Odře na vzdálenost 60 km od Berlína a následně provedla dílčí útoky na německá vojska nacházející se na křídlech. V jižní části postupu uskutečnila vojska 1. ukrajinského frontu hornoslezskou operaci a 4 ukrajinský front zahájil 10. března na polském území Ostravsko-Opavskou operaci. Sovětská vojska však postupovala pomalu a dosahovala jen dílčích úspěchů. Proto byla ofenzíva 7. dubna zastavena, vojska byla přeskupena a doplněna o 60. armádu P. A. Kuročkina . V tomto období probíhala linie fronty na čáře západně od města Nysa přes Krnov, odtud severně od Opavy a jižně od Ratiboře, Wodzisław východně od Českého Těšína a směrem ke Slovensku. Sovětské vrchní velitelství rozhodlo, že rozhodující útok vojsk 4. ukrajinského frontu na ostravském směru bude zahájen těsně před útokem na Berlín, čímž měla být nepříteli odebrána možnost přesunovat síly a vojenské prostředky z prostoru Berlína k Ostravě a naopak. Hlavní útok měl být veden po západním břehu Odry, pomocný úder po jejím břehu východním. Do útoku byly v rámci 4. ukrajinského frontu zařazeny i jednotky 1. československého armádního sboru – čs. 1. tankové brigády a 1. čs. smíšené letecké divize.

Tank u Mostu Miloše Sýkory

Hlavní část operace začala 15. dubna 1945 v 10 hodin, po zhruba sedmdesátiminutové dělostřelecké přípravě vyrazila do útoku vojska 60. armády. Na pravém křídle útočila vojska 38. armády, jehož součástí byla i čs. tanková brigáda. Ta prolomila nepřátelskou obranu v prostoru Rohov–Krzyżanowice a pronikla až do hloubky 7 km. Útočící vojska však narážela na pevnou obranu německých vojsk a utrpěla velké ztráty. Opavské obranné pásmo bylo prolomeno až ve dnech 20.–23. dubna. Dne 22. dubna osvobodila vojska 60. armády Opavu a tento úspěch umožnil sovětským a československým vojskům rozvinutí útoku směrem na Ostravu. Hlavní údery pokračovaly 26. dubna útokem ve směru Háj ve Slezsku, Velká Polom a Klimkovice. 29. dubna dosáhla sovětská vojska čáry Tísek–Zbyslavice–Svinov. Za svítání 30. dubna překročily hlavní síly 38. armády řeku Odru v prostoru jižně od Svinova. V odpoledních hodinách zaútočily tanky 1. čs. tankové brigády do týlu Němců a rychlým postupem pronikly se sovětskou 128. gardovou střeleckou divizí do středu města Ostravy. Po 19. hodině se podařilo díky hrdinství ostravského občana Miloše Sýkory, který zneškodnil elektrické vedení k náložím na mostu přes řeku Ostravici, proniknout československým a sovětským jednotkám do centra Ostravy. Německé jednotky byly tímto zaskočeny a buď byly likvidovány, nebo se daly na ústup. Ostrava byla prakticky ještě téhož dne osvobozena, čímž hlavní část Ostravsko-opavské operace skončila. Po těchto bojích zaútočila sovětská vojska 38. armády na Fulnek a Olomouc, vojska 1. gardové armády ve směru na Místek a Nový Jičín, 18. armáda měla pokračovat ve směru na Čadcu, Velké Karlovice a Rožnov pod Radhoštěm. 3. května byl osvobozen Těšín, Karviná, Třinec a Místek. Vojska pokračovala dále směrem na střední a severozápadní Moravu a Slezsko. V tomto období byly vydány první rozkazy k Pražské operaci, která se z hlediska dalšího postupu vojsk stala prioritní. Byla vytvořena armádní úderná skupina, jejíž součástí byly i československé tanky, jež postupovala z prostoru Libavá směrem na Moravskou Třebovou, Svitavy, Čáslav, Kutnou Horu a která dosáhla plánovaného cíle – města Prahy 10. května 1945.

Literatura

• JOVBAK, Vasil. Pravda o 1. čs. sam. tankové brigádě v SSSR : Ostravská operace 10. března - 30. dubna 1945. Kroměříž: Vasil Jovbak, 2004. 585 s. ISBN 80-239-4491-6. 
• OTIPKA, Martin, a kol. Ostravsko-opavská operace 1945 : v paměti českých veteránů = Ostravsko-opavskaja operacija 1945 : memuary češskich veteranov. Ostrava: Montanex, 2010. 151 s. ISBN 978-80-7225-317-3. 
• OTIPKA, Martin, a kol. Šedesát let ostravsko-opavské operace : vzpomínky účastníků bojů. Ostrava: Montanex, 2005. 75 s. ISBN 80-7225-181-3. 

Související články

Detail památníku - tank T 34 u Sýkorova mostu ve Slezské Ostravě

• Most Miloše Sýkory
• Národní památník války
• Bratislavsko-brněnská operace
• Pražská ofenzíva
• Bitvy českých dějin
• Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostravská operace na Wikimedia Commons
• Ostravská operace aneb Proč nepřišli z východu
• Obrněné síly v ostravské operaci
• Ostravský průmysl válečná fronta nezničila
• Stránky dějin: Jaro 1945. Moravsko-ostravská operace
• Osvobození jednoho města na východě ČR
• Ostravská operace byla mistrná válečná akce

Filmotéka

• Tanková brigáda (film)

Portály: Druhá světová válka