Železniční trať Praha – České Budějovice

(Praha –) Benešov u Prahy - České Budějovice
	; Železniční stanice ve Strančicích
Stát	Česko
Číslo	220, 221
Provozovatel dráhy	SŽDC
Dopravce	České dráhy, Arriva vlaky
Technické informace
Délka	169 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	3 kV DC/25 kV 50 Hz AC
Maximální sklon	14,9 ‰
Maximální rychlost	160 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati

Železniční trať (Praha –) Benešov u Prahy – České Budějovice (v jízdním řádu označená číslem 220) je součástí IV. tranzitního koridoru a patří tak mezi nejdůležitější železniční tratě v Česku. Její část z Prahy do Benešova je v jízdním řádu vyčleněna jako trať 221. Byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Benešova a čtyřkilometrový úsek za Benešovem je elektrizován trakční soustavou o napětí 3 kV stejnosměrně, zbytek trati od Benešova střídavou soustavou 25 kV, 50 Hz. Většina trati mezi je dvoukolejná, zbývající jednokolejné úseky jsou postupně zdvojkolejňovány. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874. V říjnu 1987 byla zprovozněna přeložka v Chotovinách.

Modernizace 4. tranzitního koridoru

Od září 2005 probíhá kompletní rekonstrukce trati na IV. železničním koridoru. Rekonstrukce začala za stanicí Praha-Hostivař a postupovala směrem k Říčanům, první etapa oprav skončila ve Strančicích. Od roku 2008 probíhala rekonstrukce za stanicí Strančice směrem k Benešovu. V průběhu roku 2009 se počítalo i s opravou posledního úseku trati – mezi pražskou Hostivaří a hlavním nádražím, která se ovšem neuskutečnila a má být provedena až po roce 2015.^[1]

Při kompletní rekonstrukci byly vyměněny koleje včetně pražců a podkladu, pod něhož byly umístěny antivibrační rohože, které by měly zmírnit hluk v okolí trati. Podél trati vznikly protihlukové zdi a valy. Zastávky a stanice byly kompletně opraveny, významnější stanice byly doplněny výtahy a upraveny pro bezbariérový přístup.

15. září 2009 byla dokončena dva roky trvající rekonstrukce 12 kilometrů dlouhého úseku Tábor – Doubí. Trať byla zdvojkolejněna, zabezpečovací zařízení modernizováno, traťová rychlost byla zvýšena na 110 km/h, pro naklápěcí vlaky na 160 km/h, stanice a zastávky byly zrekonstruovány a vznikla nová zastávka Tábor-Čápův Dvůr.^[2]

15. března 2010 byla zahájena rekonstrukce úseku Benešov u Prahy – Votice, při níž má být trať zdvojkolejněna a na několika místech přeložena, čímž má být traťová rychlost zvýšena na 160 km/h. Současně je modernizováno zabezpečovací zařízení a stanice a jsou budovány protihlukové stěny. Výhybna Tomice a nádraží Bystřice u Benešova mají být nahrazeny zastávkami.^[3]

30. listopadu 2011 byla otevřena cca dvoukilometrová přeložka trati u Votic, přeložením byla trať zkrácena o 122 metrů. Na této přeložce jsou dva tunely, Votický tunel o délce 590 metrů a Olbramovický tunel o délce 480 metrů. Na přeložce jsou také dva mosty a tři propustky. Traťová rychlost v úseku se zvýšila ze 100 na 150 km/h, pro naklápěcí vlaky až na 160 km/h. Stavba trvala přes dva roky.^[4]

V úseku mezi Benešovem a Voticemi jsou budovány další přeložky a tunely, Zahradnický tunel o délce 1044 metrů, Tomický tunel I o délce 324 metrů a Tomický tunel II o délce 252 metrů.^[4] Všech pět nových tunelů bylo 25. srpna 2012 zprovozněno, zatím pouze po jedné traťové koleji.^[5] Celá stavba úseku Benešov u Prahy – Votice má být dokončena do konce roku 2013.^[6] Po napřímení trati se objevila na přelomu let 2015/2016 myšlenka využít starou trasu pro vybudování cyklostezky z votického nádraží do k olbramovickému a dále do Bystřice. Jejím smyslem by kromě rekreace byla i snazší individuální doprava k olbramovické stanici, kde staví i rychlíky.^[7]

Od května 2018 probíhá modernisace úseku Praha-Vršovice (včetně) – Praha-Hostivař (mimo), v rámci které bude modernisována stanice Praha-Vršovice (například přestavba nástupišť, prodloužení podchodu směrem k náměstí Bratří Synků), zároveň bude trať do Hostivaře vedena přeložkou přes bývalé seřaďovací nádraží mimo zastávku Praha-Strašnice zastávka, která bude zrušena. Místo ní bude zřízena nová stanice Praha-Zahradní město a nová zastávka Praha-Eden. Trať bude v celém úseku čtyřkolejná^[8] Na opuštěném úseku trati chce město Praha vybudovat Drážní promenádu.

Od 1. května 2018 zároveň probíhá stavba přeložky v úseku Votice – Sudoměřice u Tábora, která povede téměř celá v nové trase. Namísto současných stanic a zastávek budou zřízeny nové zastávky stejných jmen nedaleko těch stávajících a nová stanice Červený újezd u Votic. Trať bude nově dvojkolejná a povede po několika mostních estakádách a dvěma tunely.^[9]

Od července 2018 probíhá rekonstrukce úseku Dynín – Ševětín, v rámci které budou vyměněny koleje na dvojkolejném úseku, rekonstruováno kolejiště stanice Dynín, nástupiště v Dyníně bude posunuto blíže k obci na zhlaví stanice, též bude mírně posunuta zastávka Neplachov^[10]

Osobní doprava

Pravidelné osobní vlaky jsou v úseku Praha - Benešov u Prahy (úsek Čerčany - Benešov u Prahy integrován od 1. dubna 2017)^[11] integrovány do systému Pražské integrované dopravy (PID).. Linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy měla od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií neformálně přiděleno označení S2, které však na starých elektrických jednotkách nebylo využíváno. Od prosince 2007 v rámci systému Esko má linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy označení S9. Od prosince 2008 byla zavedena na trati druhá linka systému Esko, S29 Praha-Vysočany – Strančice, která byla od prosince 2010 začleněna do linky S9. Od prosince 2011 byly vybrané spoje linky S9 prodlouženy až do stanice Praha-Horní Počernice.

Provoz osobních vlaků mezi Prahou a Benešovem je zajišťován jednotkami řady 471, Elektrické jednotky 451 a 452, které zde také jezdily, slouží dnes jen jako záloha. Základ taktu příměstských vlaků na trati je 60 minut, ve špičkách pracovních dnů je interval 30 minut, mezi Strančicemi a Prahou je ve špičkách interval poloviční. V pracovní dny některé vlaky zajíždějí až do stanice Praha-Vysočany, některé pokračují dále do Prahy-Horních Počernic, nebo Čelákovic.

Po trati jezdí i rychlíková linka Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice, ve smlouvě o závazku veřejné služby označovaná od roku 2009 jako R7, v kapesních jízdních řádech ČD od roku 2011 jako D10, v roce 2018 jako R17 ^[12] a expresní vlaky Praha – Tábor – České Budějovice – (Linz/Český Krumlov).

Tarif

Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha – Benešov u Prahy – Votice – (ode dne vyhlášení Mezno) využít v zastávkových vlacích vybrané druhy jednotlivých jízdenek a předplatní jízdenky Pražské integrované dopravy. Na nástupištích všech stanic úseku Praha - Čerčany jsou umístěny žluté označovací automaty, označení jízdenek v ostatních stanicích zatím není možné, nicméně lze koupit jízdenku PID v pokladně. V úseku Tábor - Planá nad Lužnicí je možné využít tarif Integrovaného dopravního systému Táborska. V úseku Ševětín - České Budějovice je od roku 2017 zaveden též tarif integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.

Navazující tratě

Benešov u Prahy

Trať 221 Benešov u Prahy – Čerčany – Praha-Hostivař – Praha-Vršovice – Praha hl. n. (jízdní řád souhrnné dopravy v příměstském úseku trati 220)
Trať 222 Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov

Olbramovice

Trať 223 Olbramovice – Sedlčany

Tábor

Trať 201 Tábor – Milevsko – Písek – Ražice
Trať 202 Tábor – Bechyně
Trať 224 Tábor – Obrataň – Pacov – Pelhřimov – Horní Cerekev

Veselí nad Lužnicí

Trať 225 Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec – Horní Cerekev – Jihlava – Havlíčkův Brod
Trať 226 Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice

České Budějovice

Trať 190 České Budějovice – Protivín – Strakonice – Horažďovice – Plzeň
Trať 194 České Budějovice – Český Krumlov – Horní Planá – Nová Pec – Černý Kříž – Volary / Nové Údolí
Trať 196 České Budějovice – Velešín – Kaplice – Rybník – Horní Dvořiště – Summerau
Trať 199 České Budějovice – Borovany – České Velenice – Gmünd NÖ