Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice – Rudná u Prahy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pražský Semmering
CZ railway line 122.png
Hlubočepský viadukt shora.jpg
Číslo 122
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 27 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná
Ozubnice ne
Počet kolejí 1

OpenStreetMap mapová data
Průběh trati

Legenda

Trať 171 od Prahy hlavního nádraží
Hořejší nábř.
Svornosti
oddělení popisované trati
Praha-Smíchov Na Knížecí - začátek popisované trati podle KJŘNádražní ul. / Nádražní ul.
0,641 Praha-Smíchov severní nástupiště
0,465 Praha-Smíchov
Dobříšská
Nádražní
Křížová / Zlíchovský tunel
cesta k SOU / trať Prokopským údolím směr Rudná hr. Barrandov Trať 171 směr Beroun
Nad Zlíchovem
JV dolní viaduktHlubočepská, Dalejský potok a souč. trať 173, Na Srpečku
Kosořská
4,120 Praha-Hlubočepy zastávkado 1989
Slivenecká
SZ horní viadukttrať 173, Hlubočepská, Dalejský potok
Nad Zlíchovem
5,600 Praha-Žvahov
Na Konvářce
6,572 Praha-Konvářkado 1989
ulice U Dívčích hradů
Výmolova
cesta pro pěší
8,278 Praha-Jinonice
Radlická
Klikatá
cesta pro pěší
Beníškové
cesta pro pěší
10 Praha-Cibulka
Naskové
cesta pro pěší
11,920 Praha-Stodůlky
Nad Hliníkem
cesta pro pěší
Bucharova
Praha-Stodůlkyzast do r. 1989
Ke Koh-i-nooru
Ke Konstruktivě
Jeremiášova
Plzeňská
lávka pro pěšívlečka Depo Zličín
15,324 Praha-Zličín/ vlečky / trať Prokopským údolím směr Smíchov
17,183 Rudná u Prahy - konec popisované trati
Strojírenská / do Berouna
Pražský okruh / Dálnice D5
18,0 Hostivice-Sadová
Hostivice-Čsl. Armády / silnice Rudná - Chýně
silnice Úhonice - Chýně Trať 120 od Prahy Masarykova nádraží
  • 24,0
Chýně
19,618 Hostivice/ Hostivice-Hájecká
21,060 Hostivice-Litovice nz
  • 21,0
Jeneček St.3 / Hostivice-U hřbitova
22,568 Jeneček St.1 / Hostivice-Karlovarská Trať 121 směr Podlešín
Trať 120 směr Rakovník

Jako železniční trať Praha – Hostivice – Rudná u Prahy je v knižním jízdním řádu pro cestující (KJŘ) pod číslem 122 uváděna železniční trať spojující Prahu-Smíchov severní nástupiště, Prahu-Jinonice, Prahu-Zličín, Hostivice, Hostivice-Litovice s Rudnou u Prahy.

Úsek Praha-Smíchov severní nástupištěHostivice byl historicky součástí Buštěhradské dráhy, zatímco úsek Rudná u PrahyHostivice-Litovice – odb. Jeneček St. 1 Dráhy Pražsko-duchcovské.

Úsek z Prahy-Smíchova severního nástupiště nad Hlubočepy přes Prahu-Žvahov do Prahy-Jinonic je označován jako Pražský Semmering podle horské dráhy Semmering v Rakousku mezi Vídní a Štýrským Hradcem pro svůj horský charakter a rozvinutí trati smyčkou vracející se o více než 180° přes dvojici Hlubočepských viaduktů.[p 1]

Historie úseku Buštěhradské dráhy[editovat | editovat zdroj]

Severozápadní viadukt

Úsek byl vybudován v letech 18681872 (z toho v posledních dvou letech se budovaly viadukty) společností Buštěhradská dráha jako součást trati, která spojila tehdejší Smíchovské společné nádraží a Hostivice. Provoz na Pražském Semmeringu byl pro nákladní dopravu (hlavně uhlí a dřevo) zahájen 3. července 1872.[2] Osobní vlaky se zde rozjely od 16. září 1872. Zestátněny byly Buštěhradské dráhy 1. ledna 1924.

V 70. letech 20. století se započalo s modernizací a zdvoukolejňováním této trati (Patrné např. v zast. Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky a předmostích mostu přes Bucharovu ul. a měla být výhledově i elektrifikována. Nicméně koncem 90. let se objevily úvahy o jejím zrušení a došlo k redukci spojů.[3]

Při povodních v roce 2002 sloužila trať jedné z forem náhradní dopravy za nefunkční trasu B pražského metra,[4] zároveň byla využívána i pro odkloněné nákladní vlaky.

V roce 2010 byla vybudována zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí, v hlavové části nákladového nádraží Praha-Smíchov.[5]

Původ názvu Pražský Semmering[editovat | editovat zdroj]

Název Pražský Semmering je odvozen od trati v Rakousku, která vede horským sedlem Semmering mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousko a Štýrsko, v nadmořské výšce 980 m (asi 100 km jižně od Vídně).[6] Sedlem Semmering původně vedla stezka (silnice). Nad ní byla vystavěna roku 1854 tato trať a v 50. letech 20. století i dálnice. V jednom místě vede dálnice nad železnicí a ta nad původní silnicí. Podobné je to i na Pražském Semmerigu, kde nad ulicí Na Srpečku vede trať 173 z nádraží Praha-Smíchov do Rudné a nad ní trať 122 do Jinonic.

Historie úseku Pražsko-duchcovské dráhy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pražsko-duchcovská dráha.

Trasa[editovat | editovat zdroj]

Jihovýchodní viadukt

Pražský Semmering je dlouhý celkem 8 km a překonává výškový rozdíl 93 m. Vlastní malé nádraží této trati je v zadní části smíchovského nádraží a pro cestující má název Praha-Smíchov severní nástupiště (služebně název Praha-Smíchov společné nádraží). Zatímco tratě 171 a 173 jsou zaústěny z jihu jak do nádraží Praha-Smíchov tak do nádraží Praha-Smíchov severní nástupiště, trať 122 pouze do nádraží Praha-Smíchov severní nástupiště.

Trať od Smíchova stoupá k dvěma Hlubočepským viaduktům kolem vrchů Děvín (310 m) a Žvahov, kde je umístěna zastávka Praha-Žvahov. Dále se stáčí k severu opět nad Smíchov přes Dívčí Hrady, kde byla do roku 1989 zastávka Praha-Konvářka). Dále stoupá kolem Radlic do stanice Praha-Jinonice. Z Jinonic pokračuje trať nad Košířemi do zastávky Praha-Cibulka, dále kolem přírodního parku Košíře-Motol do zastávky Praha-Stodůlky. Zářezem lesem dále stoupá, překonává po mostě Bucharovu ulici, projíždí místní část Stodůlky-Háje, překonává po mostě Jeremiášovu ulici u křižovatky zvané Bílý Beránek a vstupuje do stanice Praha-Zličín. Do stanice ústí vlečky ze strojního závodu ve Zličíně a bývalé ČKD (Siemens dopravní systémy) a depa metra ve Zličíně. Ve stanici je i přípojka s pražskou tramvajovou sítí na úrovni plošinových vozů. Ze stanice Praha-Zličín trať pokračuje kolem rybníka, překonává Pražský okruh po mostě, přes pole po mostě přes ul. Čsl. Armády v Hostivici do stanice Hostivice. Zde se spojuje s hlavní větví Buštěhradské dráhy trati 120 z Prahy. Pokračuje společně po jednokolejném úseku až do odbočky Jeneček st. 3. Směr doprava spojuje od r. 1939 Hostivice s Pražsko-duchcovskou dráhou, nyní trať 121. Rovně pokračuje trať 120 ve směru Jeneč, Kladno a Rakovník. Trať 122 pokračuje vlevo do odbočky Jeneček St 1. a po úseku Pražsko-duchcovské dráhy přejíždí Karlovarskou silnici, prochází do stanice Hostivice-Litovice přes silnici na Hájek, dále kolem nové zástavby v Chýni, později překonává po mostě dálnici D5. Následoval železniční triangl, ale směr vpravo je neprůjezdný. Směr vlevo vede do stanice Rudná u Prahy, kde je trať 122 formálně ukončena. Stanice leží na trati 173 Praha-SmíchovBeroun, zvané „Hrbatá“.

V některých úsecích tedy kolem zastávky Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky je položena i druhá traťová kolej, její využití však není možné kvůli zkorodovaným výměnám a nefunkčnímu traťovému zabezpečovacímu zařízení.

Před zastávkou Praha-Žvahov směrem ze Smíchova překonává trať v dolní části dvakrát Hlubočepské údolí s Dalejským potokem a tratí 173 Praha-Smíchov – Beroun přes Rudnou (nedaleko Prokopského údolí) po dvou viaduktech. Jihovýchodní, dolní viadukt je vysoký 20 m, severozápadní, horní nebo též Hlubočepský viadukt, je vysoký 22 m. Mezi Hlubočepskými viadukty byla v roce 1928 zřízena zastávka Praha-Hlubočepy,[7] v roce 1989 byla v souvislosti s otevřením zastávky Praha-Žvahov zrušena.[8]

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Trať 122 byla v 90. letech 20. stol a prvních letech 21. stol. nejvíce používaná pro osobní dopravu v úseku Praha-ZličínHostivice, od r. 2010 byla zavedena taktová doprava linky Eska S65 v úseku Praha-Smíchov Na KnížecíHostivice. O víkendu jsou provozovány vlaky z Prahy hlavního nádraží do Hostivice, přičemž dva páry zajíždějí až do stanice Rudná u Prahy, posíleny vlaky Praha-ZličínHostivice. Během letního období provozuje společnost KŽC doprava linku Pražského motoráčku vedenou historickým motorovým vozem M262.0 v úseku Praha hlavní nádražíPraha-Zličín.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Railway line 122 (Czech Republic) ve Wikimedia Commons

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Označení „Pražský semmering“ je předně pro romantický úsek trati v Hlubočepích v úseku mezi smíchovským nádražím a zastávkou Konvářka. V těchto místech překonává trať na krátké vzdálenosti výrazný výškový rozdíl, a to přes dva kamenné viadukty klenoucími se nad údolím Dalejského potoka, a dále nad Smíchovem prochází hlubokými zářezy ve vápencových skalách Děvína. Trať vystavěli mezi roky 1870 a 1872 coby součást bývalé Buštěhradské dráhy a inspirací k pojmenování byla horská trať v rakouském Semmeringu.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RYBÁR, Ctibor, a kol. Co je co v Praze. Praha : Pressfoto, 1989. 470 s. ISBN 80-7046-013-X. Kapitola Pražský Semmering, s. 466.  
  2. SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. S. 90.  
  3. Pražský Semmering (Věstník Klubu Za starou Prahu, 1/2005)
  4. EISENHAMMEROVÁ, Jitka. Pražský Semmering nabízí romantiku. Deník [online]. 2011-08-02 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online.  
  5. FERO, Petr. Léto 2010: Čas vzkříšení Pražského Semmeringu. Lidé a Země [online]. 2010-09-01 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online.  
  6. DOUBRAVNICKÝ, Jan. Ten pravý Semmering je jen v Rakousku, vlaky ho berou ostře útokem. iDnes.cz [online]. 2012-03-26 [cit. 2012-3-28]. Dostupné online.  
  7. Jízdní řád ČSD 1983/84, mapová příloha
  8. Pražské železniční stanice a zastávky: Praha-Žvahov

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]