Odstavné nádraží Praha-jih

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Odstavné nádraží jižně od mostu Záběhlické ulice.
Východní zhlaví odstavného nádraží.
Západní zhlaví.

Praha - odstavné nádraží jih bylo vybudováno v letech 1961–1999 v Michli, částečně zasahuje též do Záběhlic. Je komplexem zařízení pro zajištění provozního servisu, čištění, údržby a vystrojení vlakových souprav osobní železniční dopravy, a to jak příměstské v okolí Prahy, tak i dálkové. Organizačně spadá pod Depo kolejových vozidel Praha.

Obsah

Historie a popis [editovat]

Odstavné nádraží Praha ONJ bylo vybudováno na základě koncepce přestavby pražského železničního uzlu, na které se dohodlo roku 1959 hlavní město Praha s ministerstvem dopravy a která byla vyjádřena v usnesení československé vlády č. 928/1960 z 12. října 1960. Osobní doprava měla být v Praze soustředěna na hlavní nádraží. Odstavování a servisní činnosti pro osobní dopravu měly být soustředěny do odstavných nádraží Sever a Jih, nákladní doprava měla být svedena do jediného hlavního seřaďovacího nádraží ve Vršovicích. Odstavné nádraží Praha-sever, jehož výstavba bylo plánována nejdříve do Libně, později do Běchovic, nakonec zřízeno nikdy nebylo. V roce 2000 bylo z důvodu útlumu nákladní železniční dopravy rozhodnuto i o zrušení vršovického seřaďovacího nádraží pro nákladní dopravu. Odstavné nádraží Praha-jih bylo na rozdíl od toho skutečně vybudováno.

Výstavba začala v říjnu 1961, hlavní část byla dokončena v prosinci 1971, kdy bylo propojeno bohdaleckým průkopem souběžně s nuselsko-modřanskou dráhou s vršovickým osobním nádražím. Při vytváření násypů a výkopů železničního spodku bylo přemístěno 197 000 m3 zeminy. V první etapě byla vybudována vjezdová (západní spojovací kolej a zhlaví) a střední skupina, k nimž patří i výtažná a fekální kolej, celkem 22,3 km kolejí a 151 výhybek, přijímací budova, ústřední stavědlo a další tři stavědla, místo pro provozní ošetření lokomotiv, 8,7 km komunikačních kabelů, 5 km vodovodů a 5 km kanalizací.

Od roku 1969 do prosince 1978 probíhala druhá etapa výstavby. K ní patřila tunelová myčka s čistírnou odpadních vod, hlavní hala pro provozní ošetření vlakových souprav s průjezdnými kolejemi a dvě rychlomyčky. Bylo dokončeno zatrolejování celého kolejiště vybudovaného v první etapě a vybudovány osvětlovací věže. Od roku 1974 do prosince 1988 byla budována spalovna odpadků z osobních vozů a parní kotelna. Od května 1974 do prosince 1977 bylo dokončeno kolejiště střední skupiny i s elektrickým ohřevem. Rovněž od května 1974 do prosince 1977 byly vybudovány ubytovny pro vlakový personál s kapacitou 344 lůžek. V červenci 1979 začalo být budováno depo jídelních a lůžkových vozů – provozní budova s výrobnou jídel a polotovarů, výrobna blokového ledu, prádelna, hala pro zbrojení vozů a související kolejiště. Od listopadu 1984 do září 1989 byl budován přívodní řad pitné vody.

V letech 1978–1982 bylo vybudováno 150 m široké přemostění Botiče železobetonovou deskou. Záběhlická ulice byla přeložena na nový most překlenující kolejiště. Od září 1982 do listopadu 1989 bylo vybudováno 26 kusých kolejí s prozatímním ukončením před Botičem. Od dubna 1990 do prosince 1999 byly zprovozněny 4 průjezdné koleje a jedna kusá. Roku 1998 byla dokončeno napojení spojky do vršovického seřaďovacího nádraží přes Slatiny. V prosinci 1999 bylo dobudováno dalších 7 průjezdných a 1 kusá kolej. Pro řízení provozu byla vybudována nová výpravní budova (stavědlo „odjezd“).

České dráhy v roce 2007 měly do budoucna záměr do areálu nastěhovat i další provozy. Od 1. dubna 2006 do 31. října 2007 byl budován nový mycí tunel o délce 91,2 m za 296 milionů korun. Po požáru odstavených vozů v roce 2006[1] byla od roku 2007 byla také výrazně posílena ostraha areálu proti zlodějům kovů, sprejerům a bezdomovcům. Areál byl oplocen, vybaven 15 průmyslovými kamerami, z toho 4 otočnými a je střežen bezpečnostní agenturou.[2]

Hala 518 je vyhrazena pro soupravy Pendolino řady 680, v nepřetržitém provozu se zde střídá 157 údržbářů, jsou zde pracoviště elektroniků, zámečníků, defektoskopie soukolí a další specialisté. Hala 512 slouží k provozní údržbě elektrických souprav systému Esko; pracuje zde 51 údržbářů a je zde i elektronická dílna.[2]

Další fotografie [editovat]

  • Propojovací trať pod můstkem ulice Nad Vršovskou horou u Slatin.

  • Severovýchodní zhlaví Odstavného nádraží Praha-jih

  • Přemostění Záběhlickou ulicí.

  • Tunel Botiče pod východní větví nádraží.

  • Pohled od Záběhlic. Vlevo v popředí zaústění Botiče pod nádraží.

  • Tunel Botiče pod západní větví nádraží.

  • Tunel Botiče pod západní větví nádraží.

  • Mosty přes ulici U plynárny, pravá kolej vede na odstavné nádraží.

  • Pohled od průkopu Bohdalce na mosty přes ulici U plynárny.

  • Služební zastávka Praha-Vršovice depo. Levá kolej vede od odstavného nádraží, pravá kolej patří k trati 210.

Související články [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Tomáš Hromádka: Na odstavném nádraží hořely vlaky, Spořilovské noviny, 30. 1. 2006
  2. ↑ a b Irena Pospíšilová: DKV Praha dnes a zítra, Železničář, týdeník Českých drah, 22/2007

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Odstavné nádraží Praha-jih


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Odstavné_nádraží_Praha-jih&oldid=6371049“