Spalovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Spalovna je technologické zařízení sloužící ke spalování odpadu. Spalovny lze rozlišit na základě toho, zda spalují odpad samostatně nebo s příměsí ušlechtilejšího paliva, podle toho, zda využívají energii uvolněnou při spalovacím procesu k výrobě tepla nebo elektrické energie, nebo podle toho, zda spalují nebezpečné, komunální, či další druhy odpadu.

Spalovny v České republice[editovat | editovat zdroj]

V současnosti (2013) se v České republice nacházejí tři spalovny komunálního odpadu:

Brno[editovat | editovat zdroj]

První spalovna na území dnešní ČR byla vybudována v roce 1905 v Brně nedaleko bývalé plynárny a elektrárny a spuštěna byla 24. 8. 1905. V provozu byla do roku 1941, v roce 1945 byla poškozena při bombardování a již nikdy nebyla zprovozněna. V pořadí druhá spalovna v Brně byla vybudována v letech 1984 až 1989, v roce 1994 byl uveden do provozu 2. stupeň čištění spalin. V letech 2008 až 2010 proběhla u této spalovny generální rekonstrukce spojená s výměnou kotlů, instalací turbíny 22,7 MW, novým filtračním zařízením, vzduchovým kondenzátorem pro turbínu a dále dotřiďovací linkou určenou pro PET lahve, papír, hliníkové plechovky a tetrapaky. Spuštění rekonstruované spalovny proběhlo v dubnu 2010, kolaudace byla v září 2010. Kapacita této spalovny je 248 000 tun odpadu za rok, energetickým využitím odpadu tato spalovna zásobuje systém centrálního zásobování tepla ve městě a do sítě dodává elektrickou energii. V současnosti spalovna splňuje veškeré limity emisí dané nařízením EU.

Praha[editovat | editovat zdroj]

V Praze byla první spalovna postavena ve Vysočanech během hospodářské krize v letech 1930–1933, uvedena do provozu roce 1934, poblíž někdejší tramvajové zastávky Spalovna (dnes Podkovářská) u Poděbradské ulice. Spalovna měla dva kotle o kapacitě 200 tun za den a odpad spalovala za přidání práškového uhlí, páru vzniklou při spalování odpadu dodávala dálkovým parovodem okolním podnikům a rovněž ji využívala k výrobě elektrické energie dvěma turbogenerátory o výkonu po 5 MW, v průběhu provozu prodělala velkou rekonstrukci v letech 1959 až 1982, v posledních letech spalovala převážně uhlí a fungovala jako teplárna pro oblast Vysočan, v provozu byla do 6. 6. 1997.

Nová spalovna v Malešicích byla uvedena do provozu v roce 1998, v průběhu let se podstatně zlepšily její emisní parametry instalací katalyzátorů (uvedeny do provozu v 3/2007). Tyto katalyzátory odstraňují ze spalin oxidy dusíku a dioxiny, od 6. 10. 2010 spalovna vyrábí elektrickou energii turbínou pojmenovanou Lilith (17,5 MW), kapacita spalovny je 310 000 tun odpadu za rok.

Liberec[editovat | editovat zdroj]

Spalovna Termizo (Termické zpracování odpadů) je v Liberci od roku 1999, má kapacitu 96 000 tun odpadu za rok, zásobuje systém centrálního zásobování teplem v Liberci a má 2 protitlaké turbíny na výrobu elektrické energie o výkonu 3,5 MW. Za rok nahradí 20 000 tun mazutu v teplárně.

Všechny tři spalovny "ekologicky" zlikvidovaly (využitím uvolněného tepla při spalování a výrobou elektrické energie ušetřily neobnovitelná fosilní paliva jako je zemní plyn, topné oleje a uhlí) v roce 2010 dle stránek ČHMÚ celkem 485 760 tun odpadu, který by jinak skončil na skládkách odpadu. V roce 2011 to již bylo 613 082 tun odpadu (dle stránek ČHMÚ), což bylo způsobeno najetím kolaudované spalovny SAKO Brno do plného provozu.

Plánované spalovny[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 byla v ČR kapacita spaloven zhruba 600 000 tun, ale produkce komunálního odpadu 2 až 2,5 miliónu tun.[1] V ČR se tedy plánuje výstavba dalších několika spaloven. Všechny tyto záměry narážejí na odpor ekologických a občanských sdružení.

  • Komořany (okres Most) - plánováno od roku 2015 ročně 150 000 tun odpadu.[2]V 1.pol. roku 2013 bylo oznámeno, že se od záměru upouští[3]
  • Chotíkov (okres Plzeň - sever) - Kapacita bude 95 000 tun odpadů ročně. [4]
  • Karviná (okres Karviná) - kapacita 200 000 tun odpadu [5]
  • Vřesová (okres Sokolov) - kapacita 60 000 t směsného komunálního odpadu [6]

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Ve Skandinávii jsou spalovny schopny zlikvidovat 700 milionů tun odpadků za rok. Protože se však zde vyprodukuje jen 150 miliónů tun odpadu, je další dovážen ze zahraničí.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Odpady musíme více energeticky využívat
  2. Stavební úřad povolil postavení spalovny odpadů v Komořanech
  3. EKONOM: Křetínského spalovna odpadů na Mostecku za 2,7 miliardy končí u ledu
  4. Oficiální stránky ZEVO Chotíkov
  5. Spalovna Karviná
  6. Sokolovská uhelná chce použít odpad jako náhražku hnědého uhlí
  7. - Oslo a Stockholm: když není co spálit

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]