Spalovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spalovna Malešice na pomezí Malešic a Štěrbohol v Praze
Jeden ze čtyř spalovacích kotlů Spalovny Malešice

Spalovna je technologické zařízení sloužící ke spalování odpadu. Spalovny lze rozlišit na základě toho, zda spalují odpad samostatně nebo s příměsí ušlechtilejšího paliva, podle toho, zda využívají energii uvolněnou při spalovacím procesu k výrobě tepla nebo elektrické energie, nebo podle toho, zda spalují nebezpečné, komunální, či další druhy odpadu.

Spalovny v Česku[editovat | editovat zdroj]

V současnosti (2018) se v České republice nacházejí čtyři spalovny komunálního odpadu:

Brno[editovat | editovat zdroj]

První spalovna na území dnešní ČR byla vybudována v roce 1905 v Brně nedaleko bývalé plynárny a elektrárny a spuštěna byla 24. srpna 1905. V provozu byla do roku 1941, v roce 1945 byla poškozena při bombardování a již nikdy nebyla zprovozněna. V pořadí druhá spalovna v Brně byla vybudována v letech 1984 až 1989, v roce 1994 byl uveden do provozu 2. stupeň čištění spalin. V letech 2008 až 2010 proběhla u této spalovny generální rekonstrukce spojená s výměnou kotlů, instalací turbíny 22,7 MW, novým filtračním zařízením, vzduchovým kondenzátorem pro turbínu a dále dotřiďovací linkou určenou pro PET lahve, papír, hliníkové plechovky a tetrapaky. Spuštění rekonstruované spalovny proběhlo v dubnu 2010, kolaudace byla v září 2010. Kapacita této spalovny je 248 000 tun odpadu za rok, energetickým využitím odpadu tato spalovna zásobuje systém centrálního zásobování tepla ve městě a do sítě dodává elektrickou energii. V současnosti spalovna splňuje veškeré limity emisí dané nařízením EU.

Praha[editovat | editovat zdroj]

V Praze byla první spalovna postavena ve Vysočanech během hospodářské krize v letech 1930–1933, uvedena do provozu roce 1934, poblíž někdejší tramvajové zastávky Spalovna (dnes Podkovářská) u Poděbradské ulice. Spalovna měla dva kotle o kapacitě 200 tun za den a odpad spalovala za přidání práškového uhlí, páru vzniklou při spalování odpadu dodávala dálkovým parovodem okolním podnikům a rovněž ji využívala k výrobě elektrické energie dvěma turbogenerátory o výkonu po 5 MW, v průběhu provozu prodělala velkou rekonstrukci v letech 1959 až 1982, v posledních letech spalovala převážně uhlí a fungovala jako teplárna pro oblast Vysočan, v provozu byla do 6. června 1997.

Nová spalovna v Malešicích byla uvedena do provozu v roce 1998, v průběhu let se podstatně zlepšily její emisní parametry instalací katalyzátorů (uvedeny do provozu v 3/2007). Tyto katalyzátory odstraňují ze spalin oxidy dusíku a dioxiny, od 6. října 2010 spalovna vyrábí elektrickou energii turbínou pojmenovanou Lilith (17,5 MW), kapacita spalovny je 330 000 tun odpadu za rok.

Liberec[editovat | editovat zdroj]

Spalovna Termizo (Termické zpracování odpadů) je v Liberci od roku 1999, má kapacitu 96 000 tun odpadu za rok, zásobuje systém centrálního zásobování teplem v Liberci a má 2 protitlakové turbíny na výrobu elektrické energie o výkonu 3,5 MW.

Všechny tři spalovny zlikvidovaly v roce 2010 dle stránek ČHMÚ celkem 485 760 tun odpadu, který by jinak skončil na skládkách odpadu. V roce 2011 to již bylo 613 082 tun odpadu (dle stránek ČHMÚ), což bylo způsobeno najetím kolaudované spalovny SAKO Brno do plného provozu. V roce 2016 to po spuštění ZEVO Chotíkov bylo 670.036 tun (dle stránek ČHMÚ).

Plzeň[editovat | editovat zdroj]

Spalovna ZEVO Plzeň byla spuštěna v roce 2016 a je tak zatím v Česku nejnovější. Kapacita spalovny je 105 000 tun odpadu za rok. Spalovna má instalovaný maximální tepelný výkon 31,65 MW s předpokládanou roční dodávkou tepla cca 400 TJ. Pro výrobu elektřiny je instalovaný výkon generátoru 10,5 MWe.[1]

Plánované spalovny[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 byla v ČR kapacita spaloven zhruba 770 000 tun, ale produkce komunálního odpadu cca 3,5 miliónu tun.[2] V ČR se tedy plánuje výstavba dalších několika spaloven. Všechny tyto záměry narážejí na odpor ekologických a občanských sdružení.

  • Komořany (okres Most) – plánováno nejpozději od roku 2030 ročně 150 000 tun odpadu.[3]
  • Karviná (okres Karviná) – kapacita 200 000 tun odpadu [4]
  • Vřesová (okres Sokolov) – kapacita 60 000 tun směsného komunálního odpadu [5]

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Ve Skandinávii (Švédsku, Norsku, Finsku) jsou spalovny schopny zlikvidovat 700 milionů tun odpadků za rok. Protože se však zde vyprodukuje jen 150 miliónů tun odpadu, je další dovážen ze zahraničí.[6] V Polsku je celkem 8 spaloven s celkovou kapacitou 1 113 000 tun odpadu/rok -údaj k 11/ 2018 (ve městech Bělostok, Bydhošť, Konin, Krakov, Poznaň, Štětín, Varšava, Řešov). Slovensko má 2 spalovny (Bratislava [1], Košice [2] Archivováno 29. 8. 2017 na Wayback Machine.) s kapacitou 200 000 tun/rok. Další spalovny v Evropě: Německo - celkem 68 spaloven, Rakousko - 11 spaloven (z toho 3 spalovny komunálního odpadu přímo ve Vídni - Spittelau, Flötzersteig, Pfaffenau + 1 velká průmyslová spalovna-Simmeringer Haide),[7] Švýcarsko-celkem 30 spaloven.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Plzeňská teplárenská | ZEVO Plzeň. www.zevoplzen.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Odpady musíme více energeticky využívat. kicodpady.cz [online]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-10. 
  3. ↑ Stavební úřad povolil postavení spalovny odpadů v Komořanech
  4. ↑ Spalovna Karviná
  5. ↑ Sokolovská uhelná chce použít odpad jako náhražku hnědého uhlí
  6. ↑ Oslo a Stockholm: když není co spálit
  7. ↑ Waste incineration | Wien Energie. www.wienenergie.at. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. (německy)  Archivováno 21. 3. 2018 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spalovna&oldid=22927580“