Zámek Úsov
Hrad, resp. zámek Úsov leží nad stejnojmenným městem v okrese Šumperk.
Obsah |
[editovat] Historie zámku
Raně gotický hrad Úsov s dispozicí francouzského kastelu byl postaven na rozhraní starého sídelního území a královského hvozdu. Hrad se poprvé uvádí roku 1260, když ho předtím získal Idík z rodu pánů ze Švábenic. Zdá se, že se však jednalo o hrad, který byl v rukou českého krále, protože jeho dispozice francouzského kastelu je nepřehlédnutelná. Od roku 1276 byl Úsov v přímém držení krále, ale v první polovině 14. století byl několikrát zastaven. Hrad získal v polovině 14. století moravský markrabě Jan Jindřich a po něm Jošt Lucemburský, který z něj učinil za moravských markraběcích válek důležitou základnu svých vojenských rot.
V roce 1416 se hrad dostal do rukou pánů z Vlašimi, v roce 1513 přešlo panství na Ladislava z Boskovic. Po Janu Šemberovi z Boskovic získali hrad vyženěním páni z Lichtenštejna. Za třicetileté války byl hrad dobyt Švédy. Po roce 1650 došlo k jeho přestavbě.
[editovat] Popis zámku
Nad hranatou věží a jižním rondelem byl kolem roku 1691 podle návrhu italského stavitele Domenica Martinelliho (1650–1718) vystavěn třípatrový zámecký palác. Také nejvyšší věž "hladomorna" byla barokizována cibulovým krytem. Od roku 1748 začal platit tereziánský katastr – soupis poddaných a jejich majetku pro daňové účely. V letech 1751 a potom 1761–1762 sloužila část zámku jako ošetřovna raněných vojínů, z nichž někteří odpočívají u "Černého kříže" v nedalekém lese. Z dalších knížat z Lichtenštejnu, kteří se postupně střídali v držení Úsova, je nutno uvést Josefa Václava (1696–1772), vynikajícího válečníka a nositele Řádu zlatého rouna, Františka Josefa (1726–1781), za jehož života v roce 1775 došlo na úsovském panství k bouřím, které byly potlačeny za vojenské asistence, a Jana Josefa (1740–1836), který věnoval značnou pozornost správě ohromných statků a lesnictví a který obohatil zámeckou knihovnu o umělecké sbírky.
Do zámku se vstupuje z jihozápadní strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrový s obdélníkovým půdorysem. Most ústí do půlkruhového portálu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění, kdy původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Dominantou je válcová věž s hladomornou, ukončená barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě jsou pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře.
Před vstupem do expozice afrických trofejí můžeme nahlédnout do černé kuchyně, vybavené pecí, dřevěným nábytkem a především kolekcí kuchyňského nádobí ze 17. století.
[editovat] Lovecko-lesnické muzeum
Na hradě zřídil v roce 1898 Jan II. Lichtenštejn (1840–1929) muzeum, ve kterém byly vystaveny exponáty jak z českých zemí, tak z výletů do Afriky, Polska a Itálie. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů, lemujících zdi a zámecké schodiště. Dominantu těchto prostor představují paroží jelenů, především z jižní Moravy. Základ muzeální expozice interiéru tvoří sály, které v prvním poschodí představují trofeje africké zvířeny, především antilop, gazel, lebka a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce, pocházejících z přelomu 19. a 20. století. Lovecké trofeje v dalších sálech prvního patra zámku, např. totální preparát lva, kůže lvů, rohy a hlavy s rohy kopytníků, především antilop a gazel, hlavy žirafy a zeber, návštěvníky seznamují s charakterem některých skupin africké zvěře. V tomto patře za expozicí africké zvěře následuje sál kozorožců. Od konce 19. století je zámek Úsov znám jako lovecké muzeum.
Sály druhého patra prezentují české ptáky a savce. Tato část expozice nabízí přehlídku velkých i menších druhů. Jeden ze sálů druhého patra zavádí do říše hmyzu. Instalace je doplněna také herbářem dřevin a ukázkami zpracování dřeva. Doprovodné exponáty mají loveckou tematiku, jsou zde vystaveny kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující lesnictví z počátku 20. století. V tomto sále (zbrojnici) si může návštěvník prohlédnout kolekce kuriózních pytláckých zbraní a loveckých pušek zabavených zaměstnanci v revírech bývalého Lichtenštejnského panství. Kolekci pytláckých zbraní doplňují exponáty pušek vyrobených Lichtenštejnskými puškaři Franzem Adamem a Janem Prestlem, působících ve Valticích koncem 18. století a začátkem 19. století. Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě.
[editovat] Majetková správa
Po roce 1945 se stal zámek i se sbírkami majetkem československého státu. Koncem roku 1951 svěřila Národní kulturní komise celý objekt do správy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Vlastivědný ústav v Šumperku v roce 1967 do své správy převzal stavební objekty zámeckého areálu a o rok později také instalované sbírky.
Ve starší renesanční části zámku je zřízena restaurace a na zámku i předzámčí se pořádají historické turnaje a jiné akce.
[editovat] Fotogalerie
-
Zámek Úsov v roce 1834
