Vatikánský tajný archiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vatikánský tajný archiv (lat. Archivum Secretum Apostolicum Vaticanum, ital. Archivio Segreto Vaticano) je ústřední vatikánský archiv, který zajišťuje zachování veškeré písemné produkce Svatého stolce. Za začátek archivu je považován rok 1612, kdy byl jmenován stále ještě v rámci vatikánské knihovny kustod archivu. K určitému osamostatnění došlo v roce 1630, nicméně dosud je v čele archivu prefekt podřízený kardinálovi archivářovi, respektive bibliotékářovi vatikánské knihovny. Archiv byl až do 19. století prakticky nepřístupný, k otevření pro širokou odbornou veřejnost došlo až v roce 1881 za Lva XIII. a to přes odborné ústavy (většinou si zakládají ústavy jednotlivé země, rakouský historický ústav byl založen roku 1883. Jako první český badatel na něm působil Josef Šusta od roku 1896. Takto má např. nyní Česko svůj Český historický ústav v Římě).

Díky významu a rozsahu papežské kanceláře ve středověku zachovává archiv znamenité podklady pro dějiny téměř celé Evropy, i přestože utrpěl archiv nejednu citelnou ztrátu, nejnověji za Napoleona.

Při archivu je také vedena škola zaměřená na archivnictví a některé pomocněhistorické vědy Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Šusta Josef, "Mladá léta učňovská a vandrovní" Čsl. akademie věd, Praha 1963