Paschal I.

Paschal I.
Svatý; Paschal I.
	98. papež
	Svatý Paschal I. s palliem a v solideu na mozaice v apsidě římské bazilky sv. Praxedy. Modrý čtverec (typ svatozáře) za jeho hlavou znázorňuje, že byl považován za světce již za svého života a mozaika tudíž pochází z doby, kdy byl naživu.
Církev	římskokatolická
Zvolení	24. února 817
Uveden do úřadu	25. února 817 (konsekrace)
Pontifikát skončil	11. února 824
Předchůdce	Štěpán IV.
Nástupce	Evžen II.
Osobní údaje
Místo narození	Řím, Papežský stát
Datum úmrtí	11. února 824
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	nejdříve v bazilice sv. Praxedy, poté v bazilice sv. Petra
Svatořečení
Svátek	11. února v katolické církvi,; 14. května v pravoslavné církvi
Uctíván církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,; pravoslavná církev,; anglikánská církev,; luteráni
	Seznam papežů nosících jméno Paschal; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Paschal I., vlastním jménem Pascale Massimi, (??, Řím – 11. února 824, Řím) byl papežem od 25. ledna 817 až do své smrti. Jeho svátek se datuje na 11. února podle církve katolické a 14. května dle pravoslavné.

Život

Podle Liber Pontificalis se narodil v Římě jako syn Bonosa a Theodory, která je údajně vyobrazena na proslulé mozaice Episcopa Theodora. Absolvoval benediktinskou školu v Lateránu, byl opatem v římském kostele sv. Štěpána a proslul dobročinností vůči poutníkům. Po svém zvolení papežem uzavřel s císařem Ludvíkem I. Pobožným dohodu Pactum Ludovicianum. Roku 823 korunoval Ludvíkova syna Lothara italským králem. Následoval spor mezi církevní a světskou mocí o opatství Farfa, Lotharův stoupenec primicius Theodor se synem byli v Římě oslepeni a sťati; papež musel před císařovými vyslanci odpřisáhnout, že k tomuto činu došlo bez jeho souhlasu.

Odmítal také obrazoborectví provozované byzantským císařem Leonem V. Arménským a udělil azyl mnoha Leonovým odpůrcům. Vyslal rovněž remešského arcibiskupa Ebona, aby obrátil na křesťanství obyvatele severní Evropy.

Usiloval o upevnění papežské autority horlivou stavební činností. Nechal rozšířit a vyzdobit baziliku Santa Prassede, v níž byl později pohřben, Caroline Goodsonová proto ve své monografii o Paschalovi I. vyslovila domněnku, že tento chrám byl jeho původním působištěm. Za jeho pontifikátu byly také ostatky svaté Cecílie uloženy v bazilice svaté Cecílie v Trastevere a proběhla rozsáhlá rekonstrukce baziliky Panny Marie Sněžné.

Odkazy

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Paschal I. na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Paschal v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Catholic Encyclopedia
Encyclopaedia Britannica

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.