Oradea
| Velký Varadín Oradea | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°4′20″ s. š., 21°55′16″ v. d. |
| Nadmořská výška | 142 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Rumunsko |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 115,56 km² |
| Počet obyvatel | 222 736[1] |
| Správa | |
| Starosta | Ilie Gavril Bolojan |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oradea [oˈrade̯a]IPA (česky Velký Varadín nebo také Velké Varadino a Velký Varaždín, maďarsky Nagyvárad, německy Großwardein) je město v Rumunsku, v župě Bihor (BH) v Transylvánii, ležící na řece Sebes-Körös. Ve městě žije 222 736 obyvatel (2016).[1]
Geografie
Město se nachází poblíž maďarských hranic na řece Crișul Repede.
Historie
První zmínka o Oradeji pod latinským názvem Varadinum pochází z roku 1113. První záznam o zdejší pevnosti, jejíž trosky přetrvaly dodnes, je z roku 1241 v souvislosti se začátkem rychlých oprav a posílení opevnění na obranu proti mongolsko-tatarskému útoku proti městu. Zastavěné území města se však nerozšiřovalo až do začátku 16. století. V prvním desetiletí 18. století naplánoval vídeňský inženýr Franz Anton Hillebrandt přestavbu města do barokního stylu a od té doby počínaje rokem 1752 bylo dle jeho projektu postaveno mnoho pamětihodností jako římskokatolická katedrála, Biskupský palác a Muzeul Țării Crișurilor (Muzeum země Criș).
Ekonomika
Oradea už dlouhou dobu patří mezi nejbohatší města Rumunska, především díky svému umístění na maďarských hranicích, které z něj dělá bránu do západní Evropy. Po roce 1989 prošel rozsáhlou ekonomickou obnovou, nikoliv v oblasti průmyslu, ale spíše v sektoru služeb, jehož zákaznická základna je nejširší.
Úroveň nezaměstnanosti v Oradeji je 6,0 %, což je méně než je rumunský průměr, ale výrazně více než průměr v župě Bihor, který činí přibližně 2 %. Velký Varadín v současné době vytváří asi 63 % průmyslové produkce župy Bihor, i když tvoří jen 34,5 % obyvatel okresu. Mezi hlavní odvětví patří nábytkářský, textilní a oděvní, obuvní a potravinářský průmysl.
V roce 2003 bylo v Oradeji otevřeno komerční centrum Lotus Market, první velké obchodní centrum ve městě.
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Dříve
- 1910: 69 000 (Rumuni: 5,6 %, Maďaři: 91,10 %)
- 1920: 72 000 (R: 5 %, M: 92 %)
- 1930: 90 000 (R: 25 %, M: 67 %)
- 1966: 122 634 (R: 46 %, M: 52 %)
- 1977: 170 531 (R: 53 %, M: 45 %)
- 1992: 222 741 (R: 64 %, M: 34 %)
Nyní
Sčítání lidu z roku 2002 poskytuje následující přehled národnostního složení populace Velkého Varadína:
- Rumuni: 145 295 (70,4 %)
- Maďaři: 56 830 (27,5 %)
- Romové: 2 466 (1,2 %)
- Němci: 566 (0,3 %)
- Slováci: 477 (0,2 %)
- Židé: 172
- Ukrajinci: 76
- Bulhaři: 25
- Rusové: 25
- Srbové: 17
- Češi: 9
- Turci: 9
Náboženství
- pravoslavní 59 %
- protestanti 16,3 %
- římští katolíci 11,2 %
- řečtí katolíci 3,3 %
- židé 0,1 %
Čtvrti
Město je rozděleno na následující čtvrti (rumunsky cartiere):
Doprava
.jpg)
Síť hromadné dopravy je provozována společností OTL. Tvoří ji 3 tramvajové linky (1R, 1N, 2, 3R, 3N) a několik autobusových linek. Město má tři vlaková nádraží: centrální (central), západní (Vest) a východní (Est). Nádraží Vest je umístěno ve čtvrti Ioșia a centrální (zvané též jednoduše Oradea) se nachází v centru města, poblíž čtvrti Vie.
Architektura
Architektura Oradeje je směs budov z éry komunismu především v okrajových čtvrtích a krásných historických budov, převážně v barokním stylu, které pocházejí z období, kdy bylo město součástí Rakousko-Uherska.
V době komunismu a v prvních letech rumunské postkomunistické transformace mnoho z těchto historických budov zpustlo nebo přinejmenším nabylo zanedbaného vzhledu. Po roce 2002, kdy se rumunská ekonomika dostala do fáze konjunktury, bylo mnoho historických budov centra restaurováno do původního stavu. Město nyní působí jako dobře udržované místo, jehož se dotýkala historie.
Turistické zajímavosti
Krásné centrum města je velmi často navštěvováno mimo jiné také proto, že z Oradeje vede vlaková trať do léčebných lázní Băile Felix, které se nacházejí za okrajem města.
Často navštěvovanými místy jsou:
- Muzeul Țării Crișurilor – podivuhodné barokní muzeum se známými 365 okny.
- Catedrala barocă – největší barokní katedrála v Rumunsku
- Cetatea Oradea – pevnost Velký Varadín tvaru pětiúhelníku
- Biserica cu Lună – kostel s v rámci Evropy jedinečným hodinovým mechanismem indikace fází měsíce.
- Pasajul „Vulturul Negru“ – pasáž „Černý orel“
- Muzeul „Ady Endre“ – muzeum, dům jednoho z největších maďarských básníků
- Teatrul de Stat – Státní divadlo, které navrhli dva rakouští architekti, kteří na konci 19. století vybudovali asi 100 budov divadel a oper po celé Evropě.
- Ve Velkém Varadíně je okolo 100 chrámů různých náboženství, mezi nimi 3 synagogy (i když jen o jedné je možno říci, že je stále užívána) a největší baptistický kostel ve východní Evropě.
Významné osobnosti
- Král Attila (?–453)
- Zikmund Lucemburský (1368–1437) – byl zde pochován po své smrti ve Znojmě
- Ödön Beothy
- Karl Ditters von Dittersdorf (1739–1799) – rakouský barokní hudební skladatel a hudebník
- Michael Haydn (1737–1806) – rakouský hudební skladatel
- Frida Kahlo (1907–1954) – mexická malířka
- Bela Kun
- Julia Varady
Partnerská města
Ceyrat, Francie
Coslada, Španělsko
Debrecín, Maďarsko
Giv'atajim, Izrael
Ivano-Frankivsk, Ukrajina
Košice, Slovensko
Linköping, Švédsko
Mantova, Itálie
Reference
- ↑ a b Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné online. (rumunsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oradea na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města (rumunsky, anglicky, francouzsky)
- Oradea Bihor
- webcam (view from the City Hall Tower)
