Lichtenštejnský palác (Kampa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: pražský Lichtenštejnský palác na Malostranském náměstí.
Lichtenštejnský palác
na Kampě v Praze
Lichtenštejnský palác na Kampě, průčelí paláce
Lichtenštejnský palác
na Kampě, průčelí paláce
Základní informace
Slohbaroko
ArchitektGiovanni Battista Alliprandi
Výstavba1697–1698
Přestavba
  • 1864 (klasicistní přestavba)
  • 19821991 (celková rekonstrukce)
  • 2002 (opravy po povodních)
MateriálZdivo
StavitelFrantišek Helfried z Kaiserštejna
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaU Sovových mlýnů 506/4
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceU Sovových mlýnů
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky39551/1-878 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lichtenštejnský palác je barokní palác nacházející se na levém břehu Vltavy na Malé StraněPraze (U Sovových mlýnů 506/4). Byl postaven v letech 1697–1698 podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho. V průběhu let mezi jeho majitele patřili Kolovratové, Lichtenštejnové (po nichž má palác svůj dnešní název) a Odkolkové. V současné době patří palác vládě a je využíván k ubytování významných státních návštěv a také k různým kulturním akcím. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Pohled na palác od Karlova mostu
Lichtenštejnský palác

V roce 1555 v místě dnešního paláce stávaly dva dřevěné domy ve velké zahradě.[2] Zhruba o sto let později nechal František Helfried z Kaiserštejna vystavět palác. Architekt Giovanni Battista Alliprandi navrhl palác na šestibokém půdorysu, dominantou byly dvě věže v rozích nad Vltavou s cibulovitými altány. Poloha paláce na samém břehu Vltavy umožnila, aby do paláce vedl v úrovni hladiny vody tunel pro loďky zakončený malým přístavištěm. K paláci přináležela zahrada se skleníkem (na místě dnešního veřejného parku Kampa). Kaiserštejnové vlastnili palác do roku 1726.

Roku 1741 palác koupila v dražbě Barbora Krakovská z Kolovrat. Kolovratům náležel až do roku 1831, kdy jej prodali Janu Josefovi z Lichtenštejna. Jan Josef nechal odstranit obě věže nad Vltavou a nad vstupní portál umístil svůj rodový erb, který tam je dodnes (již pouze jeho kopie).

Roku 1864 koupili palác František a Marie Odkolkovi, známí majitelé pekárny a sousedního Sovova mlýna. Tehdy byl palác v poměrně neudržovaném stavu, Odkolek proto přistoupil k celkové úpravě. Nechal budovu zvýšit o další patro a původně barokní fasáda byla nahrazena klasicistní s výrazným rámováním kolem oken. Na vltavské straně paláce v prvním patře byly ještě přistavěny dva balkony. Tyto úpravy navrhl stavitel František Srnec, možná i za účasti architekta Josefa Schulze.

Nábřežní strana paláce

Od roku 1897 palác vlastnila Obec pražská, která ho využívala pro úřední účely. Mezi lety 19241934 byly provedeny rozsáhlé adaptační práce v interiérech, během nichž byl také zrušen vodní tunel od Vltavy.

V letech 19401945 v paláci sídlilo krajské vedení NSDAP. Tehdy bylo zbouráno oplocení zahrady a na jejím místě vzniklo cvičiště Hitlerjugend. Po roce 1945 na Kampě vznikl městský park a v paláci se střídaly různé státní instituce jako např. Státní výbor pro výstavbu nebo Státní plánovací komise. Roku 1958 se palác stal nemovitou kulturní památkou.

Roku 1978 palác přešel do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Tehdy byla budova v havarijním stavu, hrozilo dokonce sesunutí celého východního průčelí do Vltavy. Proto bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci, která proběhla v letech 19821991. Interiéry byly tehdy upraveny pro potřeby Úřadu vlády a také jako luxusní apartmány pro významné státní návštěvy. Ubytováni zde byli např. španělský král Juan Carlos s chotí Sofií, britská královna Alžběta II. se svým manželem princem Filipem, jejich syn Charles, kníže z Walesu, norský král Harald se svou manželkou královnou Sonjou nebo japonský císař Akihito s císařovnou Mičiko.

Poslední rekonstrukce pak proběhla po ničivých povodních v roce 2002.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-13]. Identifikátor záznamu 151582 : Lichtensteinský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/lichtenstejnsky-palac-na-ostrove-kampa

Literatura

  • Kolář Michal, Lichtenštejnský palác, vyd. Úřad vlády České republiky, Praha 2010

Externí odkazy