Landštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hradu. O části obce pojednává článek Landštejn (Staré Město pod Landštejnem).
Landštejn
Landštejn od jihovýchodu
Landštejn od jihovýchodu
Základní informace
Země ČeskoČesko Česko
Vystavěn po roce 1222
Zničen 1771
Stavební materiál kámen
Původní majitel Hartlieb z Landštejna
Rod Landštejnové, Krajířové z Krajku, páni z Eincinku, Mohrovi z Lichtenegga, Černínové z Chudenic, páni z Herbsteina, Sternbachové
Současný majitel

Národní památkový ústav (územní odborné pracoviště

v Českých Budějovicích)
Zeměpisné souřadnice 49° 1′ 27″ s. š., 15° 13′ 50″ v. d.

Landštejn (dříve také Lanštýn, případně Landštýn)[1] je mohutný hrad v oblasti zvané Česká Kanada. Hrad má románské jádro, rozšířené pozdně goticky a renesančně. Roku 1771 byl zničen požárem a opuštěn. V období normalizace proběhla jeho rozsáhlá rekonstrukce. Nachází se v Landštejně, části obce Staré Město pod Landštejnem v Jihočeském kraji, východním směrem od města Nová Bystřice a 3 km severozápadně Starého Města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Landštejn na staré rytině z roku 1847

Hrad Landštejn byl pevností, který měl střežit zemskou stezku do Vitorazska. Předchůdcem dnešního hradu Landštejn je pravděpodobně hrad, který byl postaven na místě dnešní osady Pomezí, který byl vystavěn rakouským rodem Zobingenů a byl především určen k obraně majetků výbojných Zobingenů proti českému králi. Tato doba (12.století) je označována jako doba kolonizace českých zemí ze strany rakouského panstva a na základě vojenských výbojů, české panstvo požádalo Fridricha I. Barbarossu o určení hranic. V roce 1179 ze strany Fridricha I. Barbarossy byla vydána první listinná podoba česko-moravsko-rakouské hranice.

Obranný hrad pro obranu moravského území po vydání listinné podoby hranic, vznikl na protější straně rakouského hradu na území jihozápadní Moravy. Prvním majitelem byl Hartlieb z Landštejna, který byl ve službách Přemyslovců v letech 1222-1236.

Landštejn na staré rytině z roku 1847

Později byl hrad i s celým územím připojen k Čechám (Landstein in Austria roku 1249) po sňatku Přemysla Otakara II. s Markétou z Babenberka (roku 1252) a po roce 1259 byl hrad Landštejn v majetku Vítkovců.

Páni z Landštejna[editovat | editovat zdroj]

Prvním prokázaným vítkovským majitelem (roku 1282) Landštejna byl Sezema (původem z lomnicko - třeboňské větve Vítkovců), který hrad získal po Oldřichu z Landštejna (zmiňován 12561259).[2] Páni z Landštejna získali značný politický vliv v království a zároveň svoje území značně rozšířili o Třeboň, Lomnici, Nové Hrady a Novou Bystřici. Velkého vlivu však získali za vlády Jana Lucemburského, kdy se Vilém z Landštejna stal jeho rádcem a zemským hejtmanem a vliv si udržel i za vlády Karla IV., který jej jmenoval purkrabím pražského hradu.

V té době měl hrad důležitou strategickou pozici, protože hlídal významnou zemskou obchodní stezku z Itálie přes Rakousko do českého vnitrozemí a dále na sever k polským sousedům. Tato důležitá obchodní stezka se dokonce stala jablkem sváru mezi Vilémem z Landštejna a jeho příbuzným, Jindřichem z Hradce, kterému se nakonec podařilo po dlouhotrvajícím sporu stezku odklonit na Jindřichův Hradec. Tato okolnost měla vliv na hospodaření Viléma z Landštejna, pro kterého znamenala značnou finanční ztrátu.

Krajířové z Krajku[editovat | editovat zdroj]

Pohled z hradní věže do nádvoří.

Po smrti Viléma z Ladštejna hrad přešel do majetku krále. Roku 1381 získal Landštejn a okolní panství Konrád Krajíř z Krajku od krále Václava IV.. Jeho synové značně hrad přestavěli a rozšířili v renesančním stylu. Byla vybudována silná opevnění, velké nádvoří a renesanční paláce. Kajířové Landštejn drželi do roku 1579.

Od 16. století do roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Od Krajířů hrad koupil Rakušan Štěpán z Eicinku, který jej prodal jihlavskému měšťanu Davidovi Neumaierovi a po bitvě na Bílé hoře mu byl hrad Landštějn zkonfiskován, protože se postavil na stranu odbojných pánů. Po konfiskaci hrad rychle za sebou mění majitele. Ke zkáze tohoto hradu velkou měrou přispěl požár roku 1771, kdy zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Okolní obyvatelé k devastaci přispěli rozebíráním kamene na stavby svých příbytků. V meziválečném Československu byly hradní ruiny Landštejna úředně uzavřeny.[3]

Od roku 1945 do roku 1990[editovat | editovat zdroj]

Roku 1945 byla zřícenina hradu zkonfiskována poslednímu majiteli. Hradní zřícenina dále chátrala. Začátkem šedesátých let se skupinky dobrovolníků z okolí rozhodli zříceninu částečně vyčistit. V 70. letech dvacátého století byl hrad zakonzervován a rekonstruován. V roce 1972 začala rozsáhlá rekonstrukce celé stavby. V roce 1990 byl hrad znovu oficiálně zpřístupněn veřejnosti.[4]

Hradní architektura[editovat | editovat zdroj]

Hrad nejdříve plnil obrannou a vojenskou funkci, kdy byly uplatněny spíše funkční stavební prvky tehdejší doby. Jádrem hradu byla velká hranolová věž na jižní straně a menší obytná věž s kaplí na jižní straně. Později byly tyto věže spojeny palácem, do kterého se vcházelo jižní věží. V roce 1495 byla vystavěna hradní kaple sv. Jiří.

Teprve za držení hradu pány z Krajířů nastal architektonický rozvoj hradu, kteří začali románský sloh přestavovat do tehdy pohodlnějšího renesančního slohu, včetně přestavby hlavního vstupu do hradu a rozšíření celkového půdorysu stavby. Tehdejší majitel se finančně vyčerpal a v roce 1579 byl hrad prodán. Tím začalo chátrání této stavby, kdy definitivní zkázu dovršil požár v roce 1771.

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

Vystoupení rytířů na Landštejně.

Hrad Landštejn je sedmým nejnavštěvovanějším objektem ze 13 kulturních památek ve správě Národního památkového ústavu v Jihočeském kraji, jeho návštěvnost však v posledních letech trvale klesá − v roce 2011 jej navštívilo přes 42 tisíc lidí,[5] v roce 2012 přes 38 tisíc lidí a v roce 2013 přes 33 tisíc lidí.[6]

Otevírací doba[editovat | editovat zdroj]

  • Duben, říjen soboty, neděle a svátky 9-16 hodin
  • Květen, září denně mimo pondělí 9-16 hodin
  • Červen až srpen denně mimo pondělí 9-17 hodin
  • Listopad až březen hrad uzavřen

Zajímavosti okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.neradova.com/dovolena-pobyt-turistika-vylety-ceska-kanada-slavonicko/zricenina-hradu-landstejn.htm
  2. http://kronikaruze.webgarden.cz/kalendar/pani-z-landsteina-cast-1.html - PÁNI Z LANDŠTEINA, část 1
  3. http://www.neradova.com/dovolena-pobyt-turistika-vylety-ceska-kanada-slavonicko/1937-hrad-landstejn.htm
  4. http://www.neradova.com/dovolena-pobyt-turistika-vylety-ceska-kanada-slavonicko/zricenina-hradu-landstejn.htm
  5. POKORNÝ, Pavel. Památkáři brzy přivítají miliontého návštěvníka. Mladá fronta DNES. 2011−11−08, s. B2.  
  6. KUBÁT, Petr. Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona. Mladá fronta DNES. 2013−11−01, s. B3. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu