Kavárna Slavia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kavárna Slavia, pohled z Národní třídy od budovy Nové scény Národního divadla
Palác Lažanských, v přízemí Kavárna Slavia (fotografie z Mostu Legií)

Kavárna Slavia je známá pražská kavárna, která se nachází na pravém břehu Vltavy naproti Národnímu divadlu na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží v Paláci Lažanských na Starém Městě v městské části Praha 1. Byla otevřena v roce 1884.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Leopold Lažanský nechal v letech 1861-1863 postavit třípatrový palác, který přivítal řadu slavných osobností, mezi nimiž byl i skladatel Bedřich Smetana. Položení základního kamene Národního divadla v roce 1868 lákalo do těchto míst více návštěvníků. V roce 1884 v paláci vznikla kavárna, pojmenovaná Slavia, což bylo inspirováno myšlenkou českého národního cítění a panslavismu.

Kavárna byla otevřena 30. srpna 1884 a často vítala kulturu milující lidi, směřující do sousedního divadla. Mezi jinými hosty byli Bedřich Smetana, herec Jindřich Mošna nebo divadelní režisér Jaroslav Kvapil[1], Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Karel Teige, Karel Čapek, Josef Čapek, Václav Špála či Jan Zrzavý.[2].Kavárna se rovněž stala místem vyjádření českého národního cítění.

Za první republiky se kavárna přeměnila na kavárnu ve stylu francouzského art deco. Z jejích velkých oken je výhled na Pražský hrad, Vltavu a Malou Stranu.

V roce 1948 byla znárodněna, ale přesto se v 50. letech a v době normalizace po roce 1968 stala místem setkání československé disidentské inteligence. Kromě pozdějšího prezidenta Václava Havla se chodili i Václav Černý, básník Jiří Kolář.

V roce 1989 byla kavárna pronajata HN Gorin, americkým investičním fondům, jež slíbily zavřenou kavárnu znovu otevřít. Avšak namísto otevření zůstala i přes protesty Pražanů zavřená do roku 1997. Obraz představující Slavii, matku Slovanů, jejíž jméno kavárna nese, byl přemístěn do sbírek Městské galerie a nahrazen obrazem, který přestavuje pijáka absintu Viktora Olivy.

Kavárna Slavia v literatuře[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1967 Jaroslav Seifert na kavárnu Slavii odkazuje ve své knize Halleyova kometa.
  • V roce 1985 spisovatel Ota Filip nazval jeden ze svých románů Kavárna Slavia.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Le Grand Café Slavia, Astrid Hofmanova, Radio Prague
  2. Le Café Slavia, Avant-garde Prague

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Café Slavia na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50° 4′ 54″ s. š., 14° 24′ 48″ v. d.