Hrabě Monte-Christo
| Hrabě Monte-Christo | |
 Obálka vydání z roku 1846 |
|
| Autor | Alexandre Dumas starší |
|---|---|
| Původní název | Le Comte de Monte-Cristo |
| Země | Francie |
| Žánry | dobrodružný román |
| Datum vydání | 1844-1845 |
| Česky vydáno | 1861-1862 |
Hrabě Monte Cristo (1844-1845, Le comte de Monte-Cristo) je po Třech mušketýrech druhý nejznámější historicko-dobrodružný román francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího. I tento román napsal Dumas (stejně jako většinu svých nejznámějších děl) ve spolupráci s profesorem historie Augustem Maquetem. Do češtiny přeložili Jan Vladislav, Milena Tomášková a jiní.
Obsah |
Děj románu [editovat]
Děj románu se odehrává na pozadí společenských poměrů ve Francii v bouřlivém období od pádu císaře Napoleona a návratu Bourbonů na francouzský trůn v roce 1815 až do červencové revoluce v roce 1830. Jeho ústředním námětem je příběh Edmonda Dantèse, lodního důstojníka na obchodní loď Faraón. Kapitán Faraóna během plavby zemřel a Dantès mu slíbil, že navštíví ostrov Elba. Na ostrově se setkal s Napoleonem a dostal od něj dopis pro Noirtiera. O dopisu se nesměl nikomu zmínit. Edmond Dantès měl před svatbou s dívkou Mercedes a měl se stát kapitánem na lodi Faraón. Stal se tak terčem závisti lodního účetního jménem Danglars. Ten se spojil s mladým Kataláncem Fernandem Mondegem, kterému se zase líbila Mercedes, a společně napsali udavačský dopis, ve kterém označili Dantèse za bonapartistu. Edmond byl v den svých zásnub zatčen a vyslýchán návladním Villefortem. Ten byl zprvu vstřícný, ale jakmile uslyšel jméno Noirtier, nechal Edmonda odvést do pevnosti If. Pan Noirtier byl totiž Villefortův otec, a dopis by mohl zhoršit Villefortovo profesionální postavení.
Edmond Dantès strávil ve vězení bez soudu čtrnáct let. Ze začátku věznění ho sžírala samota a pokoušel se o sebevraždu, ale jednou se k němu ze sousední vězeňské cely prokopal Abbé Faria. Doufal, že jím vykopaná chodba povede k moři, ale zmýlil se. Edmond v něm našel přítele a učitele. Pomohl mu odhalit zradu, které se na něm dopustili jeho proradní přátelé. Kopali další chodbu, která jim měla přinést svobodu, ale abbé trpěl dědičnou chorobou a pomalu umíral. Naučil Edmota jazyky, ekonomii, právo a jiné. Než abbé zemřel, svěřil Edmondovi tajemství o ztraceném pokladu kardinála Spady. Když Abbé zemřel, Edmond jeho tělo ukryl ve své cele a sám se ukryl do jeho pohřebního rubáše, v němž chtěli strážní abbého pohřbít a nechal se vhodit do moře. Ve vodě se z pohřebního pytle za pomoci nože vysvobodil a uplaval. Jako trosečníkovi mu pomohla posádka pašerácké lodě a na jeho přání byl vysazen na malém ostrově Monte Cristo, kde posléze opravdu našel obrovský poklad.
Po nějaké době se Edmond vrátil (pod jménem lord Wilmore) do Marseille. Zjistil, že jeho otec zemřel hladem, protože ze smutku, že ztratil syna odmítal jíst. Od přítele Caderousse, jehož navštívil jako abbé Busoni, který nyní vlastnil hostinec U Gardského mostu, se dozvěděl, co se stalo s ostatními. Fernando se stal hrabětem Morcerftem a oženil se s Mercedes, manželé spolu měli syna Alberta. Danglars se stal baronem a vlastnil banku. Morrelově společnosti hrozil bankrot. Edmond daroval Caderoussovi za tyto informace diamant. Caderousse se ho pokusil prodat, přičemž zavraždil klenotníka, získal tak peníze a diamant mu zůstal. Svědkem této události se stal podvodník Bertuccio, který byl za tuto vraždu zatčen. Zachránil ho abbé Busoni a později jej najal do svých služeb, tentokrát se již Edmont stal hrabětem Monte Cristo. Obratně se odměnil příteli Morrelovi a začal spřádat plány své pomsty.
Prvním na řadě byl Danglars, kterého Dantès chtěl s pomocí lupiče Luigiho Vampy utýrat hladem, ale nakonec jej jen obratnou manipulací přivedl k bankrotu. Pak se postaral o zveřejnění Villefortova tajemství, kterým bylo odložení jeho nemanželského syna, z něhož vyrostl bezskrupulózní zloděj a vrah. Poslední zaplatil Mondego, když Dantès odhalil jeho hanebný zločin vojenské zrady. Fernando také odhalil pravou identitu hraběte, a tak Fernand po odsouzení veřejností i vlastní rodinou spáchal sebevraždu. Dantès se smiloval jen nad Mondegovým synem Albertem, protože jej o jeho život přišla požádat sama Mercedes. Jejich láska byla však již navždy ztracena a Dantès odplul začít nový život s mladou otrokyní Haydée.
Hrabě Monte-Christo jako inspirace [editovat]
Hrabě Monte-Christo se řadí k nejproslulejším románům 19. století a jako takový se stal inspirací pro mnoho dalších autorů. Dočkal se nesčetných filmových, divadelních a muzikálových adaptací a inspiroval řadu dalších spisovatelů.
Již roku 1853 napsal Portugalec Alfredo Possolo Hogan (1830-1865) román A Mão do Finado přímo navazující na Hraběte Monte-Christo. Román okamžitě vyšel (a to dříve než v originálním znění) pod Dumasovým jménem ve francouzském překladu pod názvem Le main de défunt (Mrtvá ruka).
Jiné pokračování, také ještě za Dumasova života, vytvořil roku 1856 německý spisovatel dobrodružných románů Adolf Mützelburg (1831-1882) pod názvem Herr der Welt (Pán světa).
K velmi známým Dumasovým epigonům pak patří především Francouz Jules Lermina (1831-1882), autor románů Le Fils de Monte-Cristo (1881, Syn Hraběte Monte-Christo) a Le Trésor de Monte-Cristo (1881, Poklad Hraběte Monte-Christo).
Silná inspirace románem je patrná i v díle Julese Verna Matyáš Sandorf (Nový hrabě Monte Christo) z roku 1885.
Francouz Paul Mahalin (1838-1899) napsal román Mademoiselle Monte Cristo (1896, Slečna Monte-Christo).
Mimo jiné byl román zpracován také jako japonský animovaný seriál Gankutsuou.
Filmové adaptace [editovat]
Román Hrabě Monte Cristo byl mnohokrát zfilmován. K nejznámějším filmovým adaptacím patří:
- The Count of Monte Cristo, dva americké němé filmy, jeden z roku 1908 a druhý z roku 1913.
- The Count of Monte Cristo (1934), americký film režiséra Rowlanda V. Leeho.
- Le Comte de Monte-Cristo (1955), francouzský film režiséra Roberta Vernayho s Jeanem Maraisem v hlavní roli.
- The Count of Monte Cristo(1975), britský film režiséra Davida Greena s Richardem Chamberlainem v hlavní roli.
- Le Comte de Monte Cristo (1998), francouzský televizní film režisérky Josée Dayan s Gérardem Depardieuem a Ornellou Muti v hlavních rolích.
- The Count of Monte Cristo (2002), americký film režiséra Kevina Reynoldse s Jamesem Caviezelem v hlavní roli.
České verze [editovat]
- Námět z románu se objevil i v jednom z dílů československého televizního seriálu Píseň pro Rudolfa III.
Český název románu [editovat]
V českých překladech názvu románu se vyskytují v podstatě čtyři varianty:
- Hrabě Monte Cristo (nebo Monte Kristo)
- Hrabě Monte-Cristo
- Hrabě Monte Christo
- Hrabě Monte-Christo
V České národní bibliografii [1] je 37 x uvedeno Cristo a 45 x Christo.
Česká vydání [editovat]
- Hrabě z Monte-Christa I., A. G. Steinhauser, Praha 1861, přeložil Jan Aleš Šubert, další díly vyšly od jiného překladatele.
- Hrabě Monte Kristo II.-VI., A. G. Steinhauser, Praha 1862, přeložil P. Š. T-ý.
- Hrabě Monte Kristo, A. G. Steinhauser, Praha 1871-1873, přeložil P. Š. T-ý, znovu Alois Hynek, Praha 1889-1890.
- Hrabě Monte Kristo, Bedřich Kočí, Praha 1909-1910, přeložila Zdenka Vrlová.
- Hrabě Monte Christo, Antonín Svěcený, Praha 1916-1917, přeložila Helena Malířová, znovu 1925.
- Hrabě Monte Christo, B. Kraft, Praha 1919-1920, přeložil A. P.
- Hrabě de Monte Christo, Alois Hynek, Praha 1921, přeložil Pavel Projsa, znovu Karel Kratochvíl, České Budějovice 1924-1925.
- Hrabě de Monte Cristo, Josef Richard Vilímek, Praha 1924-1925, přeložila Emma Horká, znovu 1929 a 1934.
- Hrabě Monte Kristo, Henning Franzen, Praha 1927, úplné, ale poněkud zkrácené vydání.
- Hrabě Monte Christo, Bedřich Kočí, Praha 1929, přeložil Vítězslav Unzeitig.
- Hrabě Monte Cristo, Mladá fronta, Praha 1957, přeložili Milena Tomášková a Jan Vladislav, znovu SNKLU, Praha 1963, Svoboda, Praha 1968 a 1975, Mladá fronta, Praha 1975, Albatros, Praha 1991, Sfinga, Ostrava 1994 a Knižní klub, Praha 2003.
- Hrabě Monte Christo, Tribun, Brno 2007, přeložil Tomáš Cidlina, znovu Computer Press, Brno 2009.
Vydání Dumasových pokračovatelů [editovat]
- Adolf Mützelburg: Pán světa, A. G. Steinhauser, Praha 1863-1864, přeložil P. Š. T-ý.
- Adolf Mützelburg: Světa pán, Antonín Svěcený, Praha 1917, přeložil J. S., znovu 1925.
- Alfredo Possolo Hogan: Mrtvá ruka, František Jiroušek, Praha 1925, přeložil Karel Weinfurter, kniha vyšla pod jménem Alexandra Dumase.
- Jules Lermina: Konec hraběte Monte Christo, Antonín Plechatý, Praha 1929, přeložil A. Chlumský.
- Adolf Mützelburg: Pán světa, Josef Richard Vilímek, Praha 1930, přeložil Josef Zpěváček.
- Adolf Mützelburg: Závěť hraběte de Monte Christo, Agentura Cesty, Praha 1991, přeložil Karel Princ.
Externí odkazy [editovat]
- http://fr.wikisource.org/wiki/Le_Comte_de_Monte-Cristo - francouzský text románu
- http://www.elook.org/literature/dumas/the-count-of-monte-cristo/ anglický překlad románu
- http://www.sparknotes.com/lit/montecristo/ - anglický překlad románu
- http://gutenberg.spiegel.de/buch/1079/1 německý překlad románu
Reference [editovat]
