Abba Eban

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Abba Eban
אבא אבן
Eban při projevu v roce 1970
Eban při projevu v roce 1970
Ve funkci:
13. ledna 1966 – 2. června 1974
Předseda vlády Levi Eškol
Golda Meirová
Předchůdce Golda Meirová
Nástupce Jigal Alon

Narození 2. února 1915

Kapské Město, Jihoafrická republika

Úmrtí 17. listopadu 2002 (87 let)
Tel Aviv, Izrael
Politický subjekt Ma'arach (dnešní Strana práce)
Kneset 4.11.
Příbuzní Chajim Herzog (švagr)
Vzdělání Cambridge University
Podpis Abba Eban, podpis
Ocenění Izraelská cena

Abba Eban (hebrejsky: אבא אבן, Aba Eban, rodným jménem Aubrey Solomon Meir; 2. února 191517. listopadu 2002) byl izraelský diplomat a politik. Během své diplomatické kariéry působil v letech 1949 až 1959 jako izraelský velvyslanec při OSN. Během této doby byl v roce 1952 zvolen místopředsedou Valného shromáždění OSN. V roce 1959 vstoupil do politiky a více než dvacet let byl poslancem izraelského parlamentu. Zároveň zastával významné pozice v izraelské vládě, kde zastával post místopředsedy vlády, ministra zahraničí a školství.

Mimo své diplomatické a politické činnosti byl akademickým pracovníkem, přednášel na řadě světových univerzit a byl ředitelem Weizmannova institutuRechovotu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kapském Městě v Jihoafrické republice a ve velmi raném věku se s rodiči přestěhoval do Anglie. Absolvoval na gymnáziu St. Olave's Grammar School v Southwarku a poté studoval klasické a orientální jazyky na Queens's College na Cambridge University. Když byl ještě dítě, chodil každý víkend k dědovi, kde se učil hebrejštinu a vzdělával se v biblické literatuře. Po absolvování na Cambridge University s velmi vysokým hodnocením, působil v letech 19381939 jako výzkumný pracovník v oboru arabštiny a hebrejštiny na Pembroke College.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí druhé světové války začal Eban od prosince 1939 pracovat pro Chajima Weizmanna ve Světové sionistické organizaci. O několik měsíců později se přidal k britské armádě, jako důstojník zpravodajských služeb, kde si vysloužil hodnost majora. Sloužil jako styčný důstojník pro spojence v židovském jišuvu v Palestině.

Abba Eban (uprostřed) s izraelským premiérem Davidem Ben Gurionem a americkým prezidentem Harry S. Trumanem

Po válce se Eban vrátil do Londýna, kde pracoval v informačním oddělení Židovské agentury, odkud byl poslán do New Yorku, kde Valné shromáždění OSN projednávalo „Palestinskou otázku.“ V roce 1947 byl jmenován styčným úředníkem Zvláštní komise OSN pro Palestinu (UNSCOP), při dosažení souhlasu k rozdělení Palestina na židovský a arabský stát, podle rezoluce č. 181 (Plán OSN na rozdělení Palestiny). V tomto období si změnil jméno podle hebrejského slova Abba, což znamená „otec,“ jelikož se mohl symbolicky chápat jako otec izraelské státnosti. Deset let strávil v OSN a ve stejný čas působil ve Spojených státech jako velvyslanec. Byl velmi uznávaný za své řečnické dovednosti.

Díky svým vytříbeným prezentacím, znalostí dějin a řečnickým schopnostem si vydobyl uznání v OSN, které bylo všeobecně vůči Izraeli skeptické nebo dokonce i nepřející. Plynně mluvil deseti jazyky.[1] V roce 1952 byl zvolen místopředsedou Valného shromáždění OSN.[2]

V roce 1959 opustil Spojené státy a vrátil se do Izraele, kde byl za stranu Mapaj zvolen do Knesetu. V letech 19601963 působil ve vládě Davida Ben Guriona jako ministr školství a kultury. Až do roku 1966 byl vicepremiérem ve vládě Leviho Eškola. V letech 19591966 působil jako prezident Weizmannova institutu v Rechovotu.

V letech 19661974 zastával funkci izraelského ministra zahraničních věcí a po Šestidenní válce obhajoval reputaci státu. Nicméně i přesto byl silným zastáncem vzdání se území získaných v Šestidenní válce výměnou za mír. Měl důležitou roli v utváření rezoluce RB OSN č. 242 v roce 1967 (stejně jako rezoluce RB OSN č. 338 v roce 1973). Eban byl občas kritizován za to, že neprezentoval své názory v debatě uvnitř Izraele. Byl všeobecně znám pro svůj umírněnější postoj v izraelské politice a po opuštění kabinetu byl stále více otevřený. V roce 1984 bylo Ebanovi nabídnuto křeslo ministra bez portfeje ve vládě národní jednoty, ale místo toho zvolil post předsedy zahraničního a braně-bezpečnostního výboru Knesetu, který zastával v letech 19841988.

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

Po třech desetiletích v Knesetu ztratil v roce 1988 křeslo poslance, kvůli vnitřním rozporům ve Straně práce. Zbytek života věnoval psaní a učení. Působil jako externí akademický pracovník na Princeton University, Columbia University a na The George Washington University. Rovněž namluvil komentář k televizním dokumentárním pořadům: Civilization and the Jews (PBS, 1984), Israel, A Nation Is Born (1992), a On the Brink of Peace (PBS, 1997).

V roce 2001 obdržel nejvyšší izraelské vyznamenání - Izraelskou cenu. Zemřel roku 2002 v Tel Avivu a je pohřben v Kfar Šmarjahu.

Švagr Abby Ebbana je šestý izraelský prezident Chajim Herzog. Herzogův syn Jicchak Herzog je ministrem v současné izraelské vládě. Ebanův bratranec Oliver Sacks je neurolog a spisovatel a Ebanův syn Eli Eban je uznávaný klarinetista, který vyučuje na Indiana University. Eli má dvě děti, Jael a Omriho. Jeho synovec Jonathan Lynn je filmař, scenárista satirického sitcomu BBC, Jistě, pane premiére a Jistě, pane ministře.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abba Eban na anglické Wikipedii.

  1. Abba Eban [online]. Židovská agentura, [cit. 2008-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Abba Eban [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2008-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Izraelský velvyslanec při Organizaci spojených národů
Předchůdce:
1949–1959
Abba Eban
Nástupce:
Michael Comay