Bukovec (okres Frýdek-Místek)

Bukovec
	Bukovec, v pozadí vlevo vrchol Młoda Góra
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jablunkov
Obec s rozšířenou působností	Jablunkov; (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′4″ s. š., 18°49′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 372 (2024)
Rozloha	17,05 km²
Katastrální území	Bukovec u Jablunkova
Nadmořská výška	455 m n. m.
PSČ	739 85
Počet domů	385 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bukovec č. p. 270; 739 85 Bukovec ; bukovec@bukovec.cz
Starostka	Monika Czepczorová
	Oficiální web: www.bukovec.cz
	Bukovec
Další údaje
Kód obce	511935
Kód části obce	15997
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovec (polsky Bukowiec, německy Bukowetz) je pohraniční obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 18 km jihovýchodně od Třince. Na katastru obce o rozloze 1 705 ha se nachází nejvýchodněji položené místo v ČR, 49°33′2″ s. š., 18°51′33″ v. d..^[4] Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel, z nichž se asi třetina hlásí k polské národnosti. V obci je také Hraniční přechod Bukovec-Jasnowice na Česko-polské státní hranici.

Historie

Bukovec je nejstarší vesnicí beskydské části Těšínského Slezska, jejíž výsadní postavení (i když v kopiích) se dodnes zachovalo. Z jejich četby víme, že v roce 1353 těšinský kníže Kazimierz I daroval Petrovi jménem Gros a jeho potomkům Ulgarský les nad potokem Bukovec, pokrývající 60 frankovských lánů,^[5] aby založil obec na německém právu. Toto privilegium pak potvrdil roku 1563 kníže Wacław Adam a podruhé roku 1604 kníže Adam Wacław. Název obce pochází z názvu zmíněného potoka Bukowiec a poprvé se uvádí v roce 1523. Zajímavá je historie místního školství. Podle tradice byl prvním bukovským učitelem kovář Sikora, který učil děti psát a číst ve své kovárně. K psaní na plochých měkkých břidlicových dlaždicích děti používaly hřebíky. První škola provozovaná katolickou farností z Jablunkova pravděpodobně existovala již v roce 1792. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bukowci 1043 lidí, z toho 1041 (99,8 %) byli Poláci a dva (0,2 %) byli Češi.^[5]

Volby do zastupitelstva

Datum voleb	Zvolení zastupitelé	Starosta
18. 11. – 19. 11. 1994	Zvolení zastupitelé	Vilém Sikora
1998	Zvolení zastupitelé	Pavel Bojko, Vilém Sikora
1. 11. – 2. 11. 2002	Zvolení zastupitelé	Josef Ćmiel
20. 10. – 21. 10. 2006	Zvolení zastupitelé	Petr Jalowiczor
15. 10. – 16. 10. 2010	Zvolení zastupitelé	Monika Czepczorová
10. 10. – 11. 10. 2014	Zvolení zastupitelé	Monika Czepczorová
5. 10. – 6. 10. 2018	Zvolení zastupitelé	Monika Czepczorová

Obyvatelstvo

Věková struktura obyvatel obce Bukovec roku 2011

Pamětihodnosti

Spolek pro vojenská pietní místa Zde
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
venkovské usedlosti čp. 35, 62, 78 a 79
Bukovecký hraničář – nejvyšší jilm v ČR (výška 38 metrů, obvod kmene 7,08 m), od roku 1972 chráněný^[6]
Nejvýchodnější bod Česka – vyznačené místo v lese východně od obce, ke kterému vede naučná stezka^[7]
Přírodní rezervace Bukovec – podhorské rašeliniště

Fotogalerie

Jilm v Bukovci, největší a nejstarší v ČR
Řeka Olše v Bukovci
Nejvýchodnější bod Česka v katastru obce
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Usedlost čp. 35
Dům PZKO

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ http://cestovani.idnes.cz/nejvychodnejsi-bod-ceska-male-statni-tajemstvi-fr4-/igcechy.aspx?c=A081022_144226_igcechy_tom
↑ ^a ^b ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (Polish) OCLC: 749519031.
↑ Jilm hraničář v Bukovci Stránky obce
↑ Nejvýchodnější bod ČR Stránky obce

Literatura

Stanisław Zahradnik, Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991, Trzyniec: s. n., 1991,(pol)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovec na Wikimedia Commons
Bukovec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Panoramatická mapa Bukovce a okolí
Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje
Oficiální stránky

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] ttp://cestovani.idnes.cz/nejvychodnejsi-bod-ceska-male-statni-tajemstvi-fr4-/igcechy.aspx?c=A081022_144226_igcechy_tom

[zahradnik-5] ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (Polish) OCLC: 749519031.

[6] Jilm hraničář v Bukovci Stránky obce

[7] Nejvýchodnější bod ČR Stránky obce

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)