Žeravice
| Žeravice | |
|---|---|
 Hlavní ulice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bzenec |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′22″ s. š., 17°14′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 996 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,00 km²[2] |
| Katastrální území | Žeravice u Kyjova |
| Nadmořská výška | 260 m n. m. |
| PSČ | 696 47 |
| Počet domů | 358 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Žeravice 40 696 47 Žeravice obec.zeravice@tiscali.cz |
| Starosta | Lubomír Hradil |
| Oficiální web: obeczeravice | |
  Žeravice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586820 |
| Kód části obce | 196428 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žeravice jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji.[4] Leží devět kilometrů východně od Kyjova.[5] Obec se nachází v národopisná oblasti Slovácko, od roku 2002 je členem Mikroregionu Bzenecko.[6][7] Obec je členem občanského sdružení Kyjovské Slovácko v pohybu[8], jehož cílem je všestranný rozvoj regionu[9]. Místní farnost je součástí kyjovského děkanátu.[10] Žije zde 996[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Žeravici odvozené od osobního jména Žerav totožného s obecným žerav - jeřáb (pták z čeledi jeřábovitých). Obyvatelské jméno mělo význam "Žeravovi lidé".[11]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235.[12] Na území dnešního katastru obce se na počátku 15. století nacházela ves Horenčice. Roku 1412 se již uvádí jako pustá.[13] Vladislav Jagellonský povýšil 14. června 1503 Žeravice na městečko s právem pořádání trhů.[12][14]
Jednota bratrská
[editovat | editovat zdroj]O zdejším působení Jednoty bratrské existují záznamy z roku 1515 a 1517, kdy je Vilém Prusinovský z Víckova obdaroval věcnými dary jako poli, lukami, vinicemi i lesem a mnohými výhodami. Českobratrský sbor v Žeravicích vznikl za podpory rodu Podstatských z Prusinovic kolem roku 1536. Žeravice byly jedním z hlavních sídel Českých či Moravských bratří.[15] Mnoho se jich přistěhovalo asi kolem roku 1538 (za pánů Podstatských z Prusinovic) po velkém pronásledování Bratří v Čechách. Páni ze Zástřizl (tehdejší držitelé Žeravic), se k této víře hlásili, díky jejich náklonnosti jim zde dovolili bydlet.[16]
Z Čech byly na Moravu převedeny důležité bratrské synody a mnohé z nich se konaly v Žeravicích. Nejpamátnější pro vývoj Jednoty bratrské byla synoda konaná 25. dubna 1616 zde bylo ordinováno na kněze 32 českobratrských bratří. Jedním z nich byl tehdy 24letý Jan Amos Komenský, který následně odešel do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako kazatel Jednoty bratrské.[17] [16]
Z životopisu exulanta Tobiáše Kučery (1671 – 1757) vyplývá, že v době pobělohorské při rekatolizaci českých bratří praktikovala římskokatolická církev v Žeravicích u českých bratří oslí pohřby.[18]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 1 055 obyvatel, z nichž se 430 (40,8 %) přihlásilo k české národnosti, 300 (28,4 %) k moravské, 10 (0,9 %) ke slovenské, 1 k Slezské a 1 k německé. 270 (25,6 %) obyvatel svou národnost neuvedlo.
V roce 2011 se 468 (44,4 %) obyvatel označilo za věřící, 331 (31,4 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 10 k Církvi československé husitské a 1 ke Svědkům Jehovovým. 201 (19 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 385 (36,5 %) na otázku víry neodpovědělo.[19]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 848 | 982 | 988 | 1 052 | 1 102 | 1 134 | 1 007 | 972 | 1 184 | 1 148 | 1 152 | 1 076 | 1 027 | 1 055 | 924 |
| Počet domů | 210 | 220 | 215 | 218 | 230 | 229 | 250 | 188 | 289 | 282 | 298 | 334 | 336 | 342 | 358 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.[22]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Barokní Kostel Stětí sv. Jana Křtitele
[editovat | editovat zdroj]- Základní kámen kostela položil jeho patron Hanuš Dětřich Petřvaldský v roce 1722. Za jeho velkého materiálního a finančního přispění byl dostaven v roce 1728 a zasvěcen Stětí sv. Jana Křtitele. Při požáru obce v roce 1775 byl kostel zničen a jeho obnova byla dokončena v roku 1803.[12]
- V interiéru jsou obrazy velehradského malíře Ignáce Raaba a křížová cesta z roku 1897 od Joži Uprky.[5] Věžní hodiny z roku 1876 byly v roce 1912 vyměněny. Roku 1899 byly pořízeny varhany a v roce 1906 oltář z kararského mramoru. V kostele se nachází hrobka Marie Crestencie z Petřvaldu.[5]
- Půdorys kostela má tvar kříže o délce 35 m a šířce 19 m.
Památník Jana Amose Komenského
[editovat | editovat zdroj]- Památník byl vybudován v místech, kde stával sbor českých bratří. Byl to dříve katolický kostel, který přízní žeravských pánů přešel do vlastnictví Jednoty bratrské. V roce 1971 byla na stěně domu osazena a slavnostně odhalena pamětní deska. Při rekonstrukci památníku v roce 1974 byla na zdech výklenku objevena torza, patrně církevního textu.[16]
- Ze sboru zbyl domek, ve kterém je částečně zachován interiér, který slouží jako památník nejen pobytu bratrské komunity, ale také expozici lidového umění a řemesel, připomínající někdejší každodenní život na venkově. Zachovaly se zde fragmenty původních zdí sboru se zbytky církevních nápisů.[5]
Barokní kaple sv. Barbory
[editovat | editovat zdroj]- Kaple byla postavena v roce 1689. Střecha je pokryta šindelem, který se údajně stále udržuje.
- Vnitřní výzdobu tvoří vyřezávaný oltář ze 17. stol., který byl renovován v roce 1926.[5]
Tři kapličky
[editovat | editovat zdroj]- kaplička u polní cesty do Bzence z roku 1861,
- kaplička u silnice do Ježova, z roku 1870,
- kaplička nad obcí u božích muk z roku 1913.[5]
Sloup se sousoším Svaté rodiny
[editovat | editovat zdroj]Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Pivoda (1824–1898), učitel zpěvu a hudební kritik.[23]
- František Weber (1826–1908), římskokatolický duchovní a politik, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.
- Jakub Domanský (1885–1969), stavitel
- Josef Dřímal (1892–1980), československý legionář, důstojník, odbojář z období druhé světové války
- Jindřich Trachta (1921–2000), od roku 1954 vedoucí české kolonie Batayporã v Brazílii[24][25]
- Pavel Ambros (* 1955), katolický kněz a člen řádu Tovaryšstva Ježíšova. V letech 1985 až 1990 duchovní správce místní farnosti.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele -
Škola -
Pomník padlým a socha T. G. Masaryka -
Původní zástavba
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ VDP - Obec, vojenský újezd - detail. vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g https://www.obeczeravice.cz/obec/info-pro-navstevniky/
- ↑ http://www.bzenecko.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=1
- ↑ https://www.obeczeravice.cz/obec/mikroregion-bzenecko/
- ↑ https://www.kyjovske-slovacko.com/cs/obce
- ↑ https://www.kyjovske-slovacko.com/cs/kdo-jsme
- ↑ https://kyjov.farnost.cz/farnosti
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 819.
- ↑ a b c https://www.obeczeravice.cz/obec/historie/
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Mlýn připomínal zaniklé Horenčice. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-12-22 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Žeravice, od minulosti po přítomnost. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Žeravice - 24. červenec 2016 - Toulavá kamera | Česká televize. [s.l.]: www.ceskatelevize.cz, 2016-07-24. Dostupné online.
- ↑ a b c Čeští bratři a Jan Amos Komenský v Žeravicích. www.obeczeravice.cz [online]. [cit. 2022-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Rudolf Eliáš: Světlo v temnotách. Kniha o životě, práci a utrpení J. A. Komenského. Místek, 1946. Kapitola: V Žeravicích, str. 160–164.
- ↑ Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich, 1999, str. 397–398.
- ↑ Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Žeravi [online]. 2003-06-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-08-02]. Dostupné online.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Žeravice mají brazilskou komunitu. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-03-26 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Češi ve světě - příběhy z Jižní Ameriky (17. příběh z 19.) - Český dialog. www.cesky-dialog.net [online]. [cit. 2022-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-03.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žeravice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Žeravice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Žeravice – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2016-07-24 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- https://www.slovacko.cz/misto/pamatnik-jana-amose-komenskeho/
