γ-hydroxymáselná kyselina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
γ-hydroxymáselná kyselina
4-Hydroxybutansäure - 4-Hydroxybutanoic acid.svg
Obecné
Systematický název 4-hydroxybutanová kyselina
Triviální název γ-hydroxymáselná kyselina, γ-hydroxybutyrát
Sumární vzorec C4H8O3
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 104,10 g/mol
Disociační konstanta pKa 4,72[1]
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

γ-hydroxymáselná kyselina (γ-hydroxybutyrát, zkráceně GHB, sůl se také označuje jako oxybát nebo oxybutyrát) je bezbarvá hydroxykyselina bez zápachu a slané chuti, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Mimoto se uměle vyrábí v malém množství jako lék pro pacienty trpící narkolepsií a je zneužívána jako omamná látka s nebezpečnými vedlejšími účinky.[2]

Funkce v těle[editovat | editovat zdroj]

γ-hydroxybutyrát vzniká v některých částech mozku, typicky přeměnou známější gama-aminomáselné kyseliny (GABA). GHB je významný neuromodulátor či neuropřenašeč, který zvyšuje či snižuje aktivitu nervových buněk ve svém okolí. Je v mozku ve velmi nízkách koncentracích a chová se odlišně, než je-li podán jako lék či droga. Za běžných koncentrací se totiž vůbec neváže na GABAB receptory.[3] Váže se však zřejmě na GHB receptory (z rodiny GPCR receptorů) a nepřímo ovlivňuje GABAergní, dopaminergní a opioidní systémy v mozku.[4]

Posmrtně se také přirozeně vyskytuje v očním sklivci, proto jsou nutné testy zda byla droga podána nebo vznikla přirozeně.

Omamné účinky[editovat | editovat zdroj]

Když byla GHB objevena, zdála se být ideálním celkovým anestetikem, které vyvolává hluboký spánek a vymazává veškeré vzpomínky na operaci. Problém však byl s řadou vedlejších účinků – látka má nebezpečný vliv na dýchání i na srdeční činnost. Dnes se používá jen k léčbě narkolepsie. Na černém trhu si však oblíbily GHB tři skupiny uživatelů: sportovci usilující o zvýšení svalové hmoty, mladí lidé z klubové scény, kteří hledají nové drogy, a konečně sexuální násilníci, kteří se snaží uspat své oběti. Po zákazu GHB se část těchto osob přeorientovala na velmi podobný γ-butyrolakton. GHB se podává orálně (konzumací ústy), distribuuje se buď jako rozpustný prášek nebo přímo jako kapalina.[2]

Účinky, trvající asi 3-6 hodin od podání, jsou silně závislé na dávce. V malých množstvích dochází ke stavu podobnému prvním fázím opilosti – příjemné pocity, družnost, někdy také zintenzívnění smyslů. Vyšší dávky vedou k agresivnímu, zmatenému a nesoudnému jednání; může však dojít i k srdeční či dechové nedostatečnosti, dostavuje se extrémní únava a nevolnost. Většina osob, které zažily a přežily předávkování, si na události během stavu opojení vůbec nevzpomínají. Jedná se o návykovou látku, kterou někteří začnou brát každých pár hodin a udržují se pod vlivem GHB. Odvykací kůra s sebou nese řadu velmi nepříjemných průvodních symptomů.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kobilinsky, Lawrence(2011-11-17). Forensic Chemistry Handbook.John Wiley & Sons. ISBN 9781118062234. 
  2. a b c BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J.. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.] : Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.  
  3. PARDI, D.; BLACK, J.. gamma-Hydroxybutyrate/sodium oxybate: neurobiology, and impact on sleep and wakefulness. CNS Drugs.. 2006, roč. 20, čís. 12, s. 993-1018. Dostupné online. ISSN 1172-7047.  
  4. MAITRE, M.; ANDRIAMAMPANDRY, C.; KEMMEL, V., et al. Gamma-hydroxybutyric acid as a signaling molecule in brain. Alcohol.. 2000, roč. 20, čís. 3, s. 277-83. Dostupné online. ISSN 0741-8329.