El Niño: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ výskyty
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
kulturní dějiny
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 56: Řádek 56:
| jazyk = en-US
| jazyk = en-US
}}</ref> [[La Niña]], jako „opak“ El Niña, znamená ve španělštině „holčička“.
}}</ref> [[La Niña]], jako „opak“ El Niña, znamená ve španělštině „holčička“.

[[Soubor:Sst 9798 animated.gif|náhled|Smyčka El Niño 1997-98 ukazující extrémní anomálie teploty povrchu moře (SST) ve východním tropickém Pacifiku.]]


== Popis ==
== Popis ==
Řádek 327: Řádek 329:
| url = http://doi.wiley.com/10.1002/grl.50697
| url = http://doi.wiley.com/10.1002/grl.50697
| datum přístupu = 2023-10-12
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref>

== Kulturní dějiny a prehistorické informace ==
Podmínky ENSO se v posledních 300 letech objevují ve dvou až sedmiletých intervalech, většinou však byly slabé. Silné důkazy existují také pro události El Niño během rané [[Holocén|holocénní]] epochy před 10 000 lety.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Carrè
| jméno = Matthieu
| příjmení2 = Bentaleb
| jméno2 = Ilhem
| příjmení3 = Fontugne
| jméno3 = Michel
| titul = Strong El Niño events during the early Holocene: stable isotope evidence from Peruvian sea shells
| periodikum = The Holocene
| datum vydání = 2005-01
| ročník = 15
| číslo = 1
| strany = 42–47
| issn = 0959-6836
| doi = 10.1191/0959683605h1782rp
| jazyk = en
| url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1191/0959683605h1782rp
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref>

El Niño mohl vést k zániku Moche a dalších předkolumbovských peruánských kultur.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fagan
| jméno = Brian M.
| titul = Floods, famines and emperors: El Niño and the fate of civilizations
| vydavatel = Basic Books
| místo = New York
| počet stran = 284
| strany = 119-138
| isbn = 978-0-465-01120-9
| isbn2 = 978-0-465-01121-6
}}</ref> Nedávná studie naznačuje, že silný vliv El Niña v letech 1789–1793 způsobil špatnou úrodu v Evropě, což následně pomohlo vyvolat Francouzskou revoluci.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Grove
| jméno = Richard H.
| titul = Global impact of the 1789-93 El Niño
| periodikum = Nature
| datum vydání = 1998-05
| ročník = 393
| číslo = 6683
| strany = 318–319
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/30636
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/30636
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> Extrémní počasí způsobené El Niñem v letech 1876–77 bylo příčinou nejsmrtelnějších hladomorů 19. století.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ó Gráda
| jméno = Cormac
| titul = Famine: a short history
| vydavatel = Princeton University Press
| místo = Princeton, N.J.
| počet stran = 327
| isbn = 978-0-691-14797-0
| isbn2 = 978-0-691-12237-3
}}</ref> Jen hladomor v severní Číně v roce 1876 zabil až 13 milionů lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dimensions of need - People and populations at risk
| periodikum = www.fao.org
| url = https://www.fao.org/3/U8480E/U8480E05.htm
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref>

První zaznamenaná zmínka o termínu „El Niño“ pro označení klimatu se objevila v roce 1892, kdy kapitán Camilo Carrillo sdělil na kongresu geografické společnosti v Limě, že peruánští námořníci pojmenovali teplé jižní proudění „El Niño“, protože bylo nejvíce patrné kolem Vánoc.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sociedad Geográfica de Lima.
| příjmení2 = Lima
| jméno2 = Sociedad Geográfica de
| příjmení3 = Lima
| jméno3 = Sociedad Geográfica de
| titul = Boletín de la Sociedad Geográfica de Lima
| url = https://www.biodiversitylibrary.org/item/183558
| vydavatel = Sociedad Geográfica de Lima
| místo = Lima
| počet stran = 514
| svazek = t.2 (1892-1893)
}}</ref> Ačkoli předkolumbovské společnosti o tomto jevu jistě věděly, domorodé názvy pro něj se ztratily do historie.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = El Niño
| periodikum = education.nationalgeographic.org
| url = https://education.nationalgeographic.org/resource/el-nino
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> Jev byl dlouho předmětem zájmu kvůli jeho vlivu na [[guáno]] a další podniky, které jsou závislé na biologické produktivitě moře. Je zaznamenáno, že již v roce 1822 si kartograf Joseph Lartigue z francouzské fregaty La Clorinde pod velením barona Mackaua všiml „protiproudu“ a jeho užitečnosti při cestování na jih podél peruánského pobřeží.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lartigue
| jméno = Joseph
| titul = Description de la côte du Pérou, entre 19° et 16° 20' de latitude sud et renseignemens sur la navigation des côtes occidentales d'Amérique, depuis le Cap Horn jusqu'à Lima: recueillies pendant la campagne de la frégate de Sa Majesté La Clorinde, commendée par M. le baron de Mackau, capitaine de vaisseau
| url = https://books.google.com/books?id=us33ALotzJcC&pg=PA22
| vydavatel = Imprimerie royale
| počet stran = 46
| poznámka = Google-Books-ID: us33ALotzJcC
| jazyk = fr
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = International Geographical Congress (6th : 1895 : London
| jméno = England)
| titul = Report of the Sixth International Geographical Congress : held in London, 1895
| url = http://archive.org/details/reportsixthinte00unkngoog
| vydavatel = London : J. Murray
| počet stran = 1140
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Findlay
| jméno = Alexander George
| titul = A directory for the navigation of the Pacific Ocean; with description of its coasts, islands, etc., from the Strait of Magalhaens to the Arctic Sea, and those of Asia and Australia; its winds, currents, and other phenomena ..
| url = http://archive.org/details/adirectoryforna03findgoog
| vydavatel = London : R.H. Laurie
| počet stran = 783
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 12. 10. 2023, 17:24

Možná hledáte: americkou hudební skupinu Ill Niño.
Normální stav. Rovníkové větry odtlačují teplou vodu k západu. Podél pobřeží Jižní Ameriky vystupují studené vody. (NOAA/PMEL/TAO)
El Niño. Teplé vody jsou poblíž jihoamerického pobřeží. Chybí výstupy studených vod u pobřeží Jižní Ameriky.
La Niña. Teplé vody jsou odtlačeny daleko k západu.

El Niño ([ɛlˈniːn.joʊ]; španělsky: [elˈni.ɲo]) je teplá fáze jevu nazvaného ENSO (El Niño Southern Oscillation, resp. El Niño – Jižní oscilace), provázená zápornou fází jižní oscilace.[1] Jev je spojen s pásmem teplé oceánské vody, které vzniká ve středním a východním rovníkovém Pacifiku (přibližně mezi Datovou hranicí a 120° z. d.), včetně oblasti u tichomořského pobřeží Jižní Ameriky. Za normálního stavu je tato teplá voda odnášena větrem (pasáty) na západ a na její místo se dostává hlubokomořská chladná voda. To má výrazný vliv na podnebí v celém tropickém Pacifiku. V uvedené východní části Pacifiku je podnebí beze srážek a vysoký atmosférický tlak. Na západě Pacifiku je tomu naopak. Teplá povrchová voda způsobuje v oblasti Indonésie a okolí časté tropické bouře. Kromě tohoto normálního stavu vznikají v oblasti tropického Pacifiku další dva jevy: El Niño a La Niña. Střídání těchto tří stavů/fází se nazývá ENSO. Ve fázi El Niño jsou uvedené pasáty slabší nebo žádné, teplá povrchová voda zůstává víceméně ve východní oblasti Pacifiku, což zde mezi zářím a listopadem způsobuje zde neobvyklé deštivé bouřkové podnebí.[2] Je známo, že fáze El Niño trvají většinou čtyři roky, záznamy však ukazují, že mohou trvat dva až sedm let.[3] Opačnou anomálií oproti normálnímu stavu je vlastně zesílení normálního stavu a nazývá se La Niña. Při ní dochází k tomu, že ve východním Pacifiku jsou teploty povrchové mořské vody podprůměrné a tlak vzduchu je velmi vysoký. Naopak v západním Pacifiku jsou teploty povrchové vody nadprůměrné a tlak vzduchu velmi nízký. Cyklus ENSO způsobuje globální změny teplot a srážek.[4][5]

Rozvojové země, které jsou závislé na vlastním zemědělství a rybolovu, zejména ty, které sousedí s Tichým oceánem, jsou obvykle postiženy nejvíce. Ve španělštině výraz El Niño psaný s velkým písmenem znamená „chlapeček“. V této fázi oscilace bývá bazén teplé vody v Tichém oceánu poblíž Jižní Ameriky nejteplejší kolem Vánoc.[6] Původní slovní spojení El Niño de Navidad vzniklo před několika staletími, kdy peruánští rybáři pojmenovali tento meteorologický jev podle novorozeného Krista.[7][8] La Niña, jako „opak“ El Niña, znamená ve španělštině „holčička“.

Smyčka El Niño 1997-98 ukazující extrémní anomálie teploty povrchu moře (SST) ve východním tropickém Pacifiku.

Popis

Původně se termín El Niño vztahoval na každoroční slabé teplé oceánské proudění, které probíhalo na jih podél pobřeží Peru a Ekvádoru v době kolem Vánoc,[9] postupem času se však používání termínu posunulo a nyní označuje teplou a negativní fázi El Niño – Jižní oscilace a představuje oteplení povrchu oceánu nebo nadprůměrné teploty povrchu moře ve střední a východní části tropického Tichého oceánu.[10][11] Toto oteplení způsobuje změnu atmosférické cirkulace, kdy nad Indonésií, Indií a Austrálií ubývá srážek, zatímco nad střední a východní tropickou částí Tichého oceánu srážek přibývá a dochází k tvorbě tropických cyklón.[12] Přízemní pasáty, které obvykle vanou podél rovníku od východu na západ, buď slábnou, nebo začínají vanout z opačného směru.[13]

Předpokládá se, že El Niño se vyskytuje již tisíce let. Uvažuje se například, že El Niño ovlivnilo Močickou kulturu v dnešním Peru. Vědci také nalezli chemické stopy vyšší teploty mořské hladiny a zvýšených srážek způsobených El Niñem v exemplářích korálů starých přibližně 13 000 let.[14] Když kolem roku 1525 Francisco Pizarro přistál v Peru, zaznamenal srážky v pouštích, což je první písemný záznam o dopadech El Niña.[14] Díky moderním výzkumům a technikám reanalýzy se od roku 1900 podařilo najít nejméně 26 událostí El Niño, přičemž události z let 1982–83, 1997–98 a 2014–16 patří k nejsilnějším v historii.[15][16][17]

V současné době mají různé země různá kritéria pro stanovení toho, co je událost El Niño – dle svých specifických zájmů:[18] Například australský meteorologický úřad před vyhlášením El Niña zkoumá pasáty, SOI, meteorologické modely a teplotu povrchu moře v oblastech Niño 3 a 3,4.[19] V případě, že se jedná o událost El Niño, je třeba zvážit, zda se jedná o událost El Niño.[19] Centrum pro klimatické předpovědi Spojených států (CPC) a Mezinárodní výzkumný institut pro klima a společnost (IRI) se zabývají teplotami povrchu moře v oblasti Niño 3.4, atmosférou tropického Pacifiku a předpovídají, že index oceánského nida NOAA bude několik sezón po sobě rovný nebo vyšší než +0,5 °C.[20] Japonská meteorologická agentura však prohlašuje, že událost El Niño začala, když průměrná pětiměsíční odchylka teploty povrchu moře pro oblast NINO.3 regionu je po dobu šesti po sobě jdoucích měsíců nebo déle teplejší o více než 0,5 °C.[21] Peruánská vláda prohlašuje, že probíhá pobřežní El Niño, pokud se odchylka teploty povrchu moře v regionech Niño 1 a 2 rovná nebo přesahuje 0,4 °C po dobu alespoň tří měsíců.

Neexistuje shoda v tom, zda změna klimatu bude mít nějaký vliv na výskyt, sílu nebo trvání jevů El Niño, protože výzkumy potvrzují, že jevy El Niño budou silnější, delší, kratší a slabší. Nedávné vědecké poznatky však ukázaly, že změna klimatu zvyšuje četnost extrémních jevů El Niño.[22][23][24]

Výskyty

Časová osa epizod El Niño episodes mezi lety 1900 and 2023.[25][26]


Předpokládá se, že k jevům El Niño dochází již po tisíce let.[13] Například se předpokládá, že El Niño ovlivnilo Moche v dnešním Peru, kteří obětovali lidi, aby se pokusili zabránit dešťům.[27]

Předpokládá se, že od roku 1900 došlo k nejméně 30 událostem El Niño, přičemž události z let 1982–83, 1997–98 a 2014–16 patří k nejsilnějším v historii[21][16]. Od roku 2000 byly události El Niño pozorovány v letech 2002–03, 2004–05, 2006–07, 2009–10, 2014–16,[21] 2018–19,[28][29][30] a počínaje rokem 2023.[31][32]

Významné události ENSO byly zaznamenány také v letech 1790–93, 1828, 1876–78, 1891, 1925–26, 1972–73, 1982–83, 1997–98 a 2014–16.[33][34][35]

Obvykle k této anomálii dochází v nepravidelných intervalech dvou až sedmi let a trvá devět měsíců až dva roky,[36] průměrná délka období je pět let. Pokud toto oteplení trvá sedm až devět měsíců, klasifikuje se jako „podmínky“ El Niño; pokud je jeho trvání delší, klasifikuje se jako "epizoda" El Niño.[37]

Během silných epizod El Niño někdy po počátečním vrcholu následuje sekundární vrchol teploty povrchu moře v dálkovém východním rovníkovém Tichém oceánu.[38]

Kulturní dějiny a prehistorické informace

Podmínky ENSO se v posledních 300 letech objevují ve dvou až sedmiletých intervalech, většinou však byly slabé. Silné důkazy existují také pro události El Niño během rané holocénní epochy před 10 000 lety.[39]

El Niño mohl vést k zániku Moche a dalších předkolumbovských peruánských kultur.[40] Nedávná studie naznačuje, že silný vliv El Niña v letech 1789–1793 způsobil špatnou úrodu v Evropě, což následně pomohlo vyvolat Francouzskou revoluci.[41] Extrémní počasí způsobené El Niñem v letech 1876–77 bylo příčinou nejsmrtelnějších hladomorů 19. století.[42] Jen hladomor v severní Číně v roce 1876 zabil až 13 milionů lidí.[43]

První zaznamenaná zmínka o termínu „El Niño“ pro označení klimatu se objevila v roce 1892, kdy kapitán Camilo Carrillo sdělil na kongresu geografické společnosti v Limě, že peruánští námořníci pojmenovali teplé jižní proudění „El Niño“, protože bylo nejvíce patrné kolem Vánoc.[44] Ačkoli předkolumbovské společnosti o tomto jevu jistě věděly, domorodé názvy pro něj se ztratily do historie.[45] Jev byl dlouho předmětem zájmu kvůli jeho vlivu na guáno a další podniky, které jsou závislé na biologické produktivitě moře. Je zaznamenáno, že již v roce 1822 si kartograf Joseph Lartigue z francouzské fregaty La Clorinde pod velením barona Mackaua všiml „protiproudu“ a jeho užitečnosti při cestování na jih podél peruánského pobřeží.[46][47][48]

Jižní oscilace

S jevem El Niño souvisí jev jižní oscilace (SO, Southern Oscillation), u jehož objevu byl v roce 1897 H. H. Hildebrandsson, když si u některých desetiletých řad tlaku vzduchu ze 68 stanic z celého světa všiml vztahu meziročních trendů. To potvrdili i Norman a W. J. S. Lockyer v roce 1902. Když použili čistě grafické metody, zjistili, že skutečně existuje kolísání mezi Jižní Amerikou a indonéskou oblastí.[49] Hildebrandsson měl pocit, že tento jev je vyvoláván stavem polárních moří.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se sir G. T. Walker a E. W. Bliss zajímali o předpověď příchodu monzunů v Indii. Dalším studiem zjistili, že se na jižní polokouli projevuje tento jev mnohem výrazněji, proto se ho rozhodli nazývat právě „jižní oscilací“. Zákonitosti formulovali takto: Jestliže tlak v jižním Pacifiku roste, pak tlak vzduchu v Indickém oceánu klesá. Na základě toho sestavili index jižní oscilace (SOI, Southern Oscillation Index). Dále objevili ještě mnoho jiných celoplanetárních souvislostí.

První, kdo dal do souvislosti El Niño a jižní oscilaci, byl Irving Schell v roce 1956. Schell zjistil další souvislosti mezi těmito jevy, nicméně komplexní vysvětlení podal Jacob Bjerknes v roce 1966. Bjerknes popsal interakce mezi atmosférou a oceánem a ve svých pracích popsal, jak tyto interakce probíhají a jak se mění cirkulace nad Tichým oceánem. Byl to právě Bjerknes, kdo pojmenoval cirkulační buňku nad rovníkovým Pacifikem Walkerovou cirkulační buňkou. Dnes se tento jev souhrnně nazývá ENSO (El Niño Southern Oscillation) nebo se pro všechny tyto jevy používá pouze El Niño, i když správné je souhrnné označení ENSO. Současná Walkerova cirkulace je vysvětlitelná přírodními vlivy a nyní nelze prokázat vliv člověka na ni.[50]

ENSO

ENSO (El Niño Southern Oscillation) je souborem interakcí jednotlivých částí celosvětového klimatického systému a jejich kolísání, které se projevuje souslednými událostmi v atmosférické a oceánské cirkulaci. ENSO je nejvýznamnějším známým zdrojem meziroční proměnlivosti počasí a klimatu v různých částech světa (s různými cykly 3 až 10 let),[51] ovšem ne všechny oblasti světa jím jsou ovlivněny. Roku 2018 byla potvrzena souvislost ENSO s lunárním cyklem slapů Měsíce s periodou 18,6 let (nutace),[52] na kterou bylo poukazováno již dříve.[53] Také sluneční cyklus by s jevem mohl souviset.[54] Naopak data ukázala, že ENSO s vulkanismem nesouvisí.[55]

Za normálního stavu nad indonéskou oblastí probíhá bouřková činnost a pasáty jsou normálně silné a odtlačují vodní masu Tichého oceánu od pobřeží Jižní Ameriky. Termoklina je jen mělce pod hladinou oceánu. Výstupné proudy přinášejí živiny z hlubin, tzv. upwelling.

Při příchodu El Niña dojde k zeslabení pasátů a prohřáté vody západního Pacifiku se přesouvají v podobě nízké vlny k pobřeží Jižní Ameriky. Termoklina se dostává do hloubky. Teplá voda je zdrojem vodní vlhkosti a konvektivních oblaků u pobřeží Jižní Ameriky, zatímco v západním Pacifiku (jihovýchodní Asii) panuje suché a horké počasí.

Při příchodu La Niñi dochází k zesílení pasátů a chladné vody. Vytváří se typický studený jazyk na mapách povrchových teplot oceánu (SST, Sea Surface Temperature), který je obvykle značen modře.

La Niña

Podrobnější informace naleznete v článku La Niña.

La Niña je název vytvořený vědci jako protiklad k termínu El Niño. Španělský název La Niña znamená česky „holčička“ a je, tak jako El Niño, dílčím jevem ENSO. Tento jev trvá obvykle kolem jedenácti měsíců; je charakterizován zesílením pasátů a následným zesílením studeného Peruánského proudu, který přináší chladné vody až do rovníkových oblastí. Proto bývá někdy označována jako studená fáze ENSO. S projevy La Niñi jsou spojeny stejně závažné jevy jako s El Niñem.

V zimě let 2010 a 2011 nastal jev v intenzitě největší od roku 1917. [56] K jeho důsledkům patřily rozsáhlé povodně v Austrálii, extrémně silný cyklón Yasi v únoru 2011 a také chladnější zima v Evropě v důsledku změny tryskového proudění.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku El Niño na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) [online]. [cit. 2023-06-01]. Heslo El Niño. Dostupné online. 
  2. ↑ El Niño, 1997-1998 : the climate event of the century. Oxford: Oxford University Press 1 online resource (xvi, 215 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-513551-0, ISBN 0-19-513551-2. OCLC 560324722 
  3. ↑ NAVRÁTIL, Jiří. El Niño / Jižní oscilace a jeho geograficky vzdálené projevy. dspace.cuni.cz. 2016-06-08. Dostupné online [cit. 2021-06-22]. 
  4. ↑ El Niño and La Niña: Frequently asked questions | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ TRENBERTH, K. E. et al. Chapter 3: Observations: Surface and Atmospheric Climate Change - AR4 WGI. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ El Niño Information. wildlife.ca.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ SULLIVAN, Brian K. The Strongest El Nino in Decades Is Going to Mess With Everything. www.bloomberg.com [online]. [cit. 2015-10-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ WINCHESTER, Simon. How the Pacific Ocean changes weather around the world [online]. Popular Science, 2017-02-10 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ TRENBERTH, Kevin E. The Definition of El Niño. Bulletin of the American Meteorological Society. 1997-12-01, roč. 78, čís. 12, s. 2771–2778. Dostupné online [cit. 2021-06-22]. ISSN 0003-0007. DOI 10.1175/1520-0477(1997)078<2771:TDOENO>2.0.CO;2. (anglicky) 
  10. ↑ Australian Climate Influences [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ What is the El Niño–Southern Oscillation (ENSO) in a nutshell? | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ What is El Niño and what might it mean for Australia? [online]. 2014-06 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b BBC News | Sci/Tech | El Nino here to stay. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Meteorology Explained: El Niño. web.archive.org [online]. 2021-03-05 [cit. 2021-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-05. 
  15. ↑ CENTER, NOAA's Climate Prediction. NOAA's Climate Prediction Center. origin.cpc.ncep.noaa.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. (EN-US) 
  16. ↑ a b El Niño - Detailed Australian Analysis [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ El Nino in Australia [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  18. ↑ December's ENSO Update: Close, but no cigar. | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b ENSO Outlook: INACTIVE [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  20. ↑ March 2015 ENSO discussion: El Niño is here | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c historical ENSO events. ds.data.jma.go.jp [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ ENSO + Climate Change = Headache | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ COLLINS, Mat; AN, Soon-Il; CAI, Wenju. The impact of global warming on the tropical Pacific Ocean and El Niño. Nature Geoscience. 2010-06, roč. 3, čís. 6, s. 391–397. Dostupné online [cit. 2021-06-22]. ISSN 1752-0894. DOI 10.1038/ngeo868. (anglicky) 
  24. ↑ LIU, Jiping; SONG, Mirong; ZHU, Zhu. Arctic sea-ice loss is projected to lead to more frequent strong El Niño events. Nature Communications. 2022-08-23, roč. 13, čís. 1, s. 4952. Dostupné online [cit. 2023-10-12]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-022-32705-2. PMID 35999238. (anglicky) 
  25. ↑ Historical El Niño/La Niña episodes (1950–present) [online]. United States Climate Prediction Center, 1 February 2019 [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ El Niño - Detailed Australian Analysis [online]. Australian Bureau of Meteorology [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  27. ↑ BOURGET, Steve. Sacrifice, violence, and ideology among the Moche: the rise of social complexity in ancient Peru. Austin: University of Texas press (The William and Bettye Nowlin series in art, history, and culture of the Western Hemisphere). ISBN 978-1-4773-0873-8. 
  28. ↑ El Niño Conditions Strengthen, Could Last Through Summer | Weather.com. The Weather Channel [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ MORGAN, Leigh. El Nino is over, NOAA says. al [online]. 2019-08-08 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Here comes El Nino: It's early, likely to be big, sloppy and add even more heat to a warming world. The Independent [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ HENSON, Bob. NOAA makes it official: El Niño is here » Yale Climate Connections. Yale Climate Connections [online]. 2023-06-09 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ El Nino Monitoring and Outlook / TCC. ds.data.jma.go.jp [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  33. ↑ DAVIS, Mike. Late Victorian holocausts : El Niño famines and the making of the third world. [s.l.]: London ; New York : Verso 490 s. Dostupné online. ISBN 978-1-85984-739-8. 
  34. ↑ 1997/98 ENSO. www.cpc.ncep.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  35. ↑ SUTHERLAND, Scott. La Niña calls it quits. Is El Niño paying us a return visit?. The Weather Network. 2017-02-16. 
  36. ↑ ENSO FAQ: How often do El Niño and La Niña typically occur? [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  37. ↑ El Niño / Southern Oscillation (ENSO) June 2009 [online]. National Climatic Data Center. Dostupné online. 
  38. ↑ KIM, WonMoo; CAI, Wenju. Second peak in the far eastern Pacific sea surface temperature anomaly following strong El Niño events: DOUBLE PEAK EL NIÑO. Geophysical Research Letters. 2013-09-16, roč. 40, čís. 17, s. 4751–4755. Dostupné online [cit. 2023-10-12]. DOI 10.1002/grl.50697. (anglicky) 
  39. ↑ CARRÈ, Matthieu; BENTALEB, Ilhem; FONTUGNE, Michel. Strong El Niño events during the early Holocene: stable isotope evidence from Peruvian sea shells. The Holocene. 2005-01, roč. 15, čís. 1, s. 42–47. Dostupné online [cit. 2023-10-12]. ISSN 0959-6836. DOI 10.1191/0959683605h1782rp. (anglicky) 
  40. ↑ FAGAN, Brian M. Floods, famines and emperors: El Niño and the fate of civilizations. New York: Basic Books 284 s. ISBN 978-0-465-01120-9, ISBN 978-0-465-01121-6. S. 119-138. 
  41. ↑ GROVE, Richard H. Global impact of the 1789-93 El Niño. Nature. 1998-05, roč. 393, čís. 6683, s. 318–319. Dostupné online [cit. 2023-10-12]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/30636. (anglicky) 
  42. ↑ Ó GRÁDA, Cormac. Famine: a short history. Princeton, N.J.: Princeton University Press 327 s. ISBN 978-0-691-14797-0, ISBN 978-0-691-12237-3. 
  43. ↑ Dimensions of need - People and populations at risk. www.fao.org [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  44. ↑ SOCIEDAD GEOGRÁFICA DE LIMA.; LIMA, Sociedad Geográfica de; LIMA, Sociedad Geográfica de. Boletín de la Sociedad Geográfica de Lima. Svazek t.2 (1892-1893). Lima: Sociedad Geográfica de Lima 514 s. Dostupné online. 
  45. ↑ El Niño. education.nationalgeographic.org [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ LARTIGUE, Joseph. Description de la côte du Pérou, entre 19° et 16° 20' de latitude sud et renseignemens sur la navigation des côtes occidentales d'Amérique, depuis le Cap Horn jusqu'à Lima: recueillies pendant la campagne de la frégate de Sa Majesté La Clorinde, commendée par M. le baron de Mackau, capitaine de vaisseau. [s.l.]: Imprimerie royale 46 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: us33ALotzJcC. 
  47. ↑ INTERNATIONAL GEOGRAPHICAL CONGRESS (6TH : 1895 : LONDON, England). Report of the Sixth International Geographical Congress : held in London, 1895. [s.l.]: London : J. Murray 1140 s. Dostupné online. 
  48. ↑ FINDLAY, Alexander George. A directory for the navigation of the Pacific Ocean; with description of its coasts, islands, etc., from the Strait of Magalhaens to the Arctic Sea, and those of Asia and Australia; its winds, currents, and other phenomena ... [s.l.]: London : R.H. Laurie 783 s. Dostupné online. 
  49. ↑ MOCK, Donald R., 1981: The Southern Oscillation: Historical Origins. Unpublished term paper, University of Washington, Seattle, WA, 9 pp.
  50. ↑ Natural climate processes overshadow recent human-induced Walker circulation trends. phys.org [online]. 2019-04-02 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ BRAGANZA, Karl; GERGIS, Joëlle L.; POWER, Scott B.; RISBEY, James S.; FOWLER, Anthony M. A multiproxy index of the El Niño–Southern Oscillation, A.D. 1525–1982. S. D05106. Journal of Geophysical Research [online]. 2009-03-06 [cit. 2019-03-03]. Roč. 114, čís. D5, s. D05106. Obrázek 4 ukazuje i významnou periodu kolem 20 let. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07. DOI 10.1029/2008JD010896. (anglicky) 
  52. ↑ YASUDA, Ichiro. Impact of the astronomical lunar 18.6-yr tidal cycle on El-Niño and Southern Oscillation. S. 15206. Scientific Reports [online]. 2018-12. Roč. 8, čís. 1, s. 15206. Dostupné online. DOI 10.1038/s41598-018-33526-4. (anglicky) 
  53. ↑ CERVENY, Randall S.; SHAFFER, John A. The Moon and El Niño. S. 25–28. Geophysical Research Letters [online]. 2001-01-01. Roč. 28, čís. 1, s. 25–28. Dostupné online. DOI 10.1029/2000GL012117. (anglicky) 
  54. ↑ HOUSER, Pavel. El Nino se prý řídí podle Slunce, ale s 22letým cyklem. sciencemag.cz [online]. 2021-04-07 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  55. ↑ WILLIAMS, Mike. Coral tells own tale about El Nino's past. phys.org [online]. 2020-03-26 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Václav Cílek. Období nedostatku. Respekt. 21. únor 2011, čís. 8, s. 71–73. 

Související články

Externí odkazy

Meteorologie
obory
užitá meteorologie
přístroje
prvky
jevy
informace
Globální oteplování a změna klimatu
Přehled
Příčiny
Přehled
Zdroje
Historie
Účinky a problémy
Fyzikální
Flóra a fauna
Společnost
Zmírňování změny klimatu
Ekonomie a finance
Energie
Uchovávání a posilování propadů uhlíku
Společnost a adaptace
Společnost
Adaptace
Komunikace
Mezinárodní dohody
Pozadí a teorie
Měření
Teorie
Výzkum a modelování
Kategorie:Klimatické změny
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=El_Niño&oldid=23262904“