Sluneční cyklus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
30 letá sluneční proměnlivost

Schwabeův sluneční cyklus, Schwabe-Wolfův cyklus nebo cyklus slunečních skvrn je cyklus jedenáctileté aktivity Slunce objevený roku 1843 německým hvězdářem Heinrichem Schwabem. Roku 1849 byl položen základ pozorování počtu slunečních skvrn pozorovaných na naší nejbližší hvězdě. Cyklus je také spojen s otočením sluneční magnetické polarity. Sluneční cyklus není přesně 11 let dlouhý; již se také vyskytl 9 letý cyklus či 14 let trvající cyklus. Další možné cykly jsou předpokládány a je o nich více v článku sluneční variace.

Časy nejvyšší aktivity známé také jako sluneční maxima jsou charakterizovány vyšším počtem slunečních skvrn, než je tomu obvyklé. Časy nejnižší aktivity, též známé jako sluneční minima, během nichž je magnetické pole Slunce téměř dipolární. Solární maximum bylo v roce 2001 a poté Slunce vstoupilo do minima (začátku) slunečního cyklu 24 v lednu 2008.[1]

Jak je vidět na obrázku, sluneční konstanta se mění o 0,1 % (1 W/m2) a průměrná hodnota je 1 366 W/m2.

Babcockův Model vysvětluje 11leté a 22leté cykly, které nastávají kvůli změnám v magnetických polích.

Další sluneční maximum má být v květnu 2013 a má mít nejmenší počet skvrn od roku 1928.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HANŽL, Dalibor. S novým rokem začíná i nový sluneční cyklus [online]. Expresní astronomické informace, [cit. 2008-01-14]. Dostupné online. (česky) 
  2. http://science.nasa.gov/headlines/y2009/29may_noaaprediction.htm

Související články[editovat | editovat zdroj]