Libušín

From Wikipedie
Tento článek je o obci ve Středočeském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Libušín (rozcestník).
Libušín
Pohled na Libušín z cesty od Kladna
Pohled na Libušín z cesty od Kladna
Znak města LibušínVlajka města Libušín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 403 (2023)[1]
Rozloha9,48 km²[2]
Katastrální územíLibušín
Nadmořská výška317 m n. m.
PSČ273 06
Počet domů911 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduHálkova 140
273 06 Libušín
starosta@mestolibusin.cz
StarostaIng. Vladimír Eichler
Oficiální web: www.mestolibusin.cz
Libušín na mapě
Libušín
Libušín
Další údaje
Kód obce532576
Kód části obce83585
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libušín je město ve Středočeském kraji, v okrese Kladno. Žije v něm přibližně 3 400[1] obyvatel.

Libušín se nachází čtyři kilometry severozápadně od Kladna. Střed obce se nachází v hluboce zaříznutém údolí Svatojiřského potoka v nadmořské výšce 317 metrů. Novější výstavba (především z éry těžby na Kladensku) zaujala okolní svahy. Největším jednotným urbanistickým celkem je čtvrť Korej, postavená na jihovýchodním okraji města v druhé polovině 20. století.

Město má fotbalový klub SK Baník Libušín, středisko Junáka založené roku 1938 Vladimírem Jagerem, sportovně rekreační a zájmové centrum Labyrint.

Název[edit | edit source]

Název města je odvozen z osobního jména Ľuboša. Tvar Libušín se začal používat od 15. století. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Lubosin (po roce 1046), Lubosine (okolo roku 1088), Lubossin (1115), Lubossin a Lubossine (1186), Lvbosine (1222), Lubosin (1239), Lobesin (1277), Lubossin (1282), de Lybossyna (1318), Lobosin (1356), Libossyn (1390), Libossyn (1404), de Libossina (1437), z Libošína (1543), Libošín (1590), Liboschin (1785), Liboschin nebo Libussín) (1845) a Libušín (1854).[4]

Historie[edit | edit source]

První písemná zmínka o Libušínu pochází z doby okolo roku 1050 za vlády knížete Břetislava. Od 14. století byla ves v údolí nazývána Libušín a ves na návrší Hradiště. V roce 1514 koupili Libušín Martinicové ze Smečna a jejich panství trvalo až do 20. století. V polovině 19. století bylo v Libušíně pouze 17 selských usedlostí a 6 samot. Podle sčítání v roce 1869 zde žilo 501 obyvatel.

Těžba uhlí[edit | edit source]

Prudký rozmach města nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se Libušín stal jedním z středisek těžby černého uhlí na Kladensku. Ve městě byly tři doly a elektrárna. Nejstarším dolem provozovaným v letech 1887–1925 byl Důl Jan, v němž se uhlí dobývalo z hloubky přes 400 metrů. Druhým provozem byl v letech 1890–1925 Důl Max, ze kterého se uhlí dopravovalo vlečkou Kladensko-nučické dráhy.[5] Uhlí v Dole Schöller se těžilo v letech 1902–2002. Areál dolu měl čtvercový půdorys, v jehož středu se nalézala jámová budova s ocelovou těžní věží. Elektrárna vznikla roku 1930 severně od dolu Schoeller, odkud bylo palivo dopravováno nákladní lanovkou. Výkon byl zprvu asi deset megawattů. Elektrárna měla sto metrů vysoký komín. Provoz byl ukončen v roce 1986. Elektrárně dominovala kromě komína i vysoká hala, která byla tvořena železobetonovým rámem. Další důl Mayrau byl v těsné blízkosti hranic katastrálního území Libušín.

Rok 1932[edit | edit source]

V městě Libušín (4046 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, společenstvo živnostenské, hostinských a výčep (výběr)níků, krejčí a obuvníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, zubní lékař, dva autobusoví dopravci, dvě autodopravy, Lido bio, čtyři cihelny, Maxův a Schöllerův důl, městská elektrárna, hodinář, dvacet hostinců, obchod s hračkami, dva kapelníci, kloboučník, dva knihaři, kožišník, lékárna U černého orla, mlýn, papírnictví, pila, řezbář, soustružník dřeva, Živnostenská záložna v Libušíně, dva stavitelé, velkostatek rodiny Přistoupilů, obecní vodárna, dvě voňavkářství, čtyři zahradnictví, zlaté a stříbrné zboží, truhlářství a pohřební ústav Maštalíř, zubní ateliér.[6]

Přírodní poměry[edit | edit source]

Jižně od města leží přírodní rezervace Pašijová draha a do východního cípu katastrálního území zasahuje část přírodní památky Krnčí a Voleška. Podél jižního a západního okraje města vede hranice přírodního parku Džbán.

Na území města rostou dva památné stromy: Vrba v Libušíně (u potoka na východním okraji města) a Dub na Beraníku (v lese u Tuhaně asi dva a půl kilometru jihovýchodně od Libušína).

Obyvatelstvo[edit | edit source]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 501 855 2 339 4 087 4 682 4 146 4 106 4 025 3 574 3 015 2 585 2 330 2 463 2 878 3 137
Počet domů 53 90 184 275 344 390 529 614 694 682 675 753 782 857 911

Obecní správa[edit | edit source]

Roku 1919 byl Libušín povýšen na město, v roce 1961 byl jeho status změněn na obec. Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[9]

Územněsprávní začlenění[edit | edit source]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[10]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[10]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[15]

Doprava[edit | edit source]

Železniční doprava a lanová dráha[edit | edit source]

Železniční stanice dnes na území města není. Nejblíže městu je železniční stanice Kamenné Žehrovice ve vzdálenosti čtyř kilometrů ležící na trati Praha–Rakovník.

V minulosti na území města existovala řada železničních tratí, k nejznámějším patřila Kladensko-nučická dráha, která vedla od roku 1890 do roku 1973 z dolu Max v Libušíně přes Kladno-Vejhybku do Nučic, od 1. června 1886 do roku 1925 byla v provozu trať důl Jan Libušín – Vinařice – Kralupy nad Vltavou, jejíž část je stále využívána jako vlečka podniku Stavební obnova železnic v Třebichovicích (v místě bývalého vlečkového kolejiště v Libušíně je dnes klubovna Junáků). Na území města vedla zrušená vlečka z bývalého dolu Scholler do stanice Kamenné Žehrovice, na kterou navazovala úzkorozchodná dráha do Přelíce a do Slaného, která ovšem nebyla na území Libušina (stanice ležela několik desítek metrů od hranice katastrálního území Libušín). Přímo v Libušíně byla hustá síť důlních železnic o rozchodu 600 milimetrů, a to jak podzemních, tak nadzemních (v areálu dolů, výsypek a v lesích v okolí dolu Max). V posledních třiceti letech těžby bylo uhlí dopravováno důlní železnicí v podzemí do úpravny uhlí na dole Scholler, normálně rozchodné vlečky k ostatním dolům v okolí byly zrušeny. V Libušíně byla také provozována nákladní lanová dráha, která dopravovala uhlí z dolu Scholler do elektrárny.

Silniční doprava[edit | edit source]

Do města vedou silnice III. třídy. V září 2011 ve městě zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mladá Boleslav, Mšec, Praha, Slaný, Smečno, Stochov (dopravci ČSAD Slaný a ČSAD MHD Kladno).

Pamětihodnosti[edit | edit source]

Osobnosti[edit | edit source]

Odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Libušín, s. 604. 
  5. Vlečka na důl Max
  6. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 732–733. (česky, německy) 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  10. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  14. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  15. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 

Externí odkazy[edit | edit source]